My OperaZakončení bajkové sezony
Tuesday, September 16, 2008 3:35:52 PM
Letos na podzim nás čekali dva víkendy na kolech. A pro mě bylo jasné, že krátkou ve Zvůli a sprint v Liberci musím zajet slušně, k tomu přidat průměr z middlu na Žuláku a ta jedna klasika by byl případný bonus.
Ve Zvůli se začíná klasikou, tak radši s ničím nepočítám, jdu do toho možná i trochu vlažně, ale zato bez chyb a snažím se naučit co nejvíc z lesa na neděli. Je to naštěstí hodně rovné a po slušných cestách. Při výměně mapy zjišťuju, že druhá půlka je docela krátká a mezičas v tom případě by nemusel být nejhorší. Zkouším do toho trochu šlápnout a nakonec končím v desítce, což je historická klasika. Večer vytuhnu strašně brzo.
první kolo
druhé kolo
Když si vezmu mapu middlu, koukám, že jedeme z devadesáti procent známá místa. Začátek mi moc nejde fyzicky, objížděčka na jedničku i trojku nejsou nejrychlejší, na čtyřku to chtělo pro změnu asi přeběhnout lesem. Ale to zjišťuju až z mezičasů, tak pálím dál co to dá. Před čtyřkou potkávám Lukáše na odjezdu ze sedmičky a podle rychlého propočtu ho stahuju v tu chvíli skoro o desítku, což motivuje pro další výkon. Když se přede mnou vyseká Helča, tak stihnu jenom zavolat, že pofoukám až v cíli. Přijíždím jako třetí, což mě příjemně překvapí, když startuju dost vzadu, ale ještě je v lese David Chaloupský a tak můžu jet domů a nečekat na vyhlášení.
Zvůle middle
Podle následného propočtu žebříčku to vypadá, že průměr ze Žuláku by měl stačit, ale přece jenom je dobré tu zbývající osmdesátku taky smáznout na sprintu. Jde do toho radši v klidu, devadesát bodů by stačilo a to je nějaká minuta a půl ztráty na průměr prvních třech. Jet rychle se skutečně v těch cestách nedá, ale zásadní chybu nedělám, jenom objíždět dvacet metrů teček na sedmičku je pěkná píčovina a podle mezičasů mě stojí tak třicet vteřin a tím i bednu a sponzorské pivo. Pravda bednu mě stojí i to, když se snažím dobré tři vteřiny najít díru do sběrky. Při pohledu na výsledky je jasné, že se zadařilo nad očekávání, je to přes 97 bodů a áčko je doma.
mapa sprint
Odpoledne ale stejně chci ukázat, že i na Žuláku bych zajel slušný výsledek. Znalost terénu a stavu cest je sice dobrá ve dvou sjezdech (2-3, 5-6), ale oba výjezdy {S-1, 6-7) nesmyslně překombinuju a hlavně na jedničce dostanu skoro čtyři minuty. Místo běžet sto metrů s kolem nebo objíždět stejnou rychlostí půl kiláku do kopce je volba jak piča. Podobně se předvedu na pětce, ten postup mapuju už na dvojku a jedu na paměť, akorát si při tom rychlém pohledu otočím trochu cesty a skončím lehce v řiti, ale rychle se najdu. Dostávám čtyři minuty a doma výrazně potěším Lukáše, že na pětce ještě musel vést i když od dvojky jel bez lanka k šaltru.
mapa middle
Večer ladím pár pivkama na štafetu. Beru druhý úsek, na první posíláme mladého talenta Lukáše. Ten mi předává v prvním balíku těsně za desítkou, tak to narvu co to dá, což je teda pěkná pičovina, protože na pětce vytuhnu a výjezd na Žulák jedu z posledního, na kašpara a z kola neslezu jen proto, že to je štafeta a že přece ten kopec jinak vyjíždím. V lese jsem sám a mám pocit, že asi dostávám na fyzičce docela kládu. Ve sjezdu si trochu orazím, ale výjezd z rádia na asfalt a na diváckou mě skoro zabíjí. Na předsběrce potkávám Ramacha a divím se co tu dělá. V cíli předám a asi dvě minuty mi trvá než pochopím, že Mára předával fakt jen dvě minuty přede mnou a že jsme osmý. Pak už čekáme co s tím udělají bratři Jedličkové ve finiši. Michal urve čtrtý místo a Lukáš bohužel neustojí už na jedničce mapu, takže desítka a zaříznutí pár elitních štafet i naším béčkem se odkládá na příští rok.
mapa štafet
a jedna fotosérie ze štafet na konec
Ve Zvůli se začíná klasikou, tak radši s ničím nepočítám, jdu do toho možná i trochu vlažně, ale zato bez chyb a snažím se naučit co nejvíc z lesa na neděli. Je to naštěstí hodně rovné a po slušných cestách. Při výměně mapy zjišťuju, že druhá půlka je docela krátká a mezičas v tom případě by nemusel být nejhorší. Zkouším do toho trochu šlápnout a nakonec končím v desítce, což je historická klasika. Večer vytuhnu strašně brzo.
první kolo
druhé kolo
Když si vezmu mapu middlu, koukám, že jedeme z devadesáti procent známá místa. Začátek mi moc nejde fyzicky, objížděčka na jedničku i trojku nejsou nejrychlejší, na čtyřku to chtělo pro změnu asi přeběhnout lesem. Ale to zjišťuju až z mezičasů, tak pálím dál co to dá. Před čtyřkou potkávám Lukáše na odjezdu ze sedmičky a podle rychlého propočtu ho stahuju v tu chvíli skoro o desítku, což motivuje pro další výkon. Když se přede mnou vyseká Helča, tak stihnu jenom zavolat, že pofoukám až v cíli. Přijíždím jako třetí, což mě příjemně překvapí, když startuju dost vzadu, ale ještě je v lese David Chaloupský a tak můžu jet domů a nečekat na vyhlášení.
Zvůle middle
Podle následného propočtu žebříčku to vypadá, že průměr ze Žuláku by měl stačit, ale přece jenom je dobré tu zbývající osmdesátku taky smáznout na sprintu. Jde do toho radši v klidu, devadesát bodů by stačilo a to je nějaká minuta a půl ztráty na průměr prvních třech. Jet rychle se skutečně v těch cestách nedá, ale zásadní chybu nedělám, jenom objíždět dvacet metrů teček na sedmičku je pěkná píčovina a podle mezičasů mě stojí tak třicet vteřin a tím i bednu a sponzorské pivo. Pravda bednu mě stojí i to, když se snažím dobré tři vteřiny najít díru do sběrky. Při pohledu na výsledky je jasné, že se zadařilo nad očekávání, je to přes 97 bodů a áčko je doma.
mapa sprint
Odpoledne ale stejně chci ukázat, že i na Žuláku bych zajel slušný výsledek. Znalost terénu a stavu cest je sice dobrá ve dvou sjezdech (2-3, 5-6), ale oba výjezdy {S-1, 6-7) nesmyslně překombinuju a hlavně na jedničce dostanu skoro čtyři minuty. Místo běžet sto metrů s kolem nebo objíždět stejnou rychlostí půl kiláku do kopce je volba jak piča. Podobně se předvedu na pětce, ten postup mapuju už na dvojku a jedu na paměť, akorát si při tom rychlém pohledu otočím trochu cesty a skončím lehce v řiti, ale rychle se najdu. Dostávám čtyři minuty a doma výrazně potěším Lukáše, že na pětce ještě musel vést i když od dvojky jel bez lanka k šaltru.
mapa middle
Večer ladím pár pivkama na štafetu. Beru druhý úsek, na první posíláme mladého talenta Lukáše. Ten mi předává v prvním balíku těsně za desítkou, tak to narvu co to dá, což je teda pěkná pičovina, protože na pětce vytuhnu a výjezd na Žulák jedu z posledního, na kašpara a z kola neslezu jen proto, že to je štafeta a že přece ten kopec jinak vyjíždím. V lese jsem sám a mám pocit, že asi dostávám na fyzičce docela kládu. Ve sjezdu si trochu orazím, ale výjezd z rádia na asfalt a na diváckou mě skoro zabíjí. Na předsběrce potkávám Ramacha a divím se co tu dělá. V cíli předám a asi dvě minuty mi trvá než pochopím, že Mára předával fakt jen dvě minuty přede mnou a že jsme osmý. Pak už čekáme co s tím udělají bratři Jedličkové ve finiši. Michal urve čtrtý místo a Lukáš bohužel neustojí už na jedničce mapu, takže desítka a zaříznutí pár elitních štafet i naším béčkem se odkládá na příští rok.
mapa štafet
a jedna fotosérie ze štafet na konec
