Andy

Vždy, když jsem v zahraničí, mám celkem jasnou představu o tom, jak budu hezky psát na tento blog. Je přeci tolik co říct! Život v jiných zemích je každým dnem nové a krásné dobrodružství. Oxford …. Místo mého srdce, nejkrásnější období života. Inspirující přátelé, krásné město, nezapomenutelné formal halls, výborný kolektiv, okénko do akademické sféry života… s bolavým srdíčkem jsem toto místo opouštěla, ale už tehdy jsem věděla, že se vrátím. A vrátím! Brzičko

Po Oxfordu jsem si odskočila do Čech a přeplánovala leden natolik, že jsem sotva stačila naučit se (spíš jsem to nestačila) na státnice z angličtiny a uzavřít studium UHK. Podařilo se. A další dobrodružství mohlo začít. Dovolená v Dánsku.

Přijela jsem nadšená. Nemusela jsem nic dělat. Žádné deadliny, žádní Shakespearové, žádné seminárky, žádné studium, žádná škola – volno. Hodně volna. Strašně moc volna. Musela jsem se naučit s tím žít. Začal mi nový život. Život dospěláka (už?). Nakoupila jsem si plátna a barvy, pastelky, draka. Život dospěláka je skvělý!!!
Důvodem vybrání Dánska byla obyčejná otázka: „Proč to tu funguje a u nás ne?“ Těšila jsem se, jak budu hledat odpověď na tuto otázku a pomůžu české ekonomice a českému státu v lepším vývoji. Skandinávské know-how. Nebo tak jsem si to nějak představovala (think big, znáte mne:idea: )

První měsíc. Nic.

Druhý měsíc.

Nic. Třetí měsíc.

Nic. Otázka PROČ TU TADY FUNGUJE? se změnila na otázku JAK TO TU MŮŽE FUNGOVAT? ....

O Dánsku panuje představa, že se jedná o vyspělý, hodně pokrokový stát, s výborným školstvím a hodně vysokou životní úrovní. A že jsou tu nejšťastnější lidi na světě.

Vyspělý stát mne šokoval hned první den v potravinách, kdy se výběr ovoce a zeleniny rovnal nedělní kvalitě britského Tesca před zavírací dobou. Jako pokrokový stát mne Dánsko šokovalo svými asistentkami na imigračním úřadě. S výborným školstvím se setkávám denně. Učebnice angličtiny z roku 2000, gramaticko-překladová metoda... Hodně vysoká životní úroveň se ale nedá vyvrátit. Pokud se spokojíte s alá Tesco produkty a máte rádi běhání, nebudete si stěžovat. A šťastní lidé tu jsou. Nežádají mnoho.

Je tu zima a vítr. Dneska bylo letní počasí (tj. 15 stupňů celsia). Lidé chodí v šortkách, holky přišly do školy v kraťasech a tričku. Já jsem měla bundu a šálu a bylo mi docela fajn. Někdy si říkám, že jsem ráda, že nejsem v Norsku, jindy si říkám, proč že jsem to sem chtěla a nejsem na jihu. Poté si v duchu vynadám, že jsem přeci jela profesně se zdokonalit a poznat kvalitní výuku a poté si vzpomenu na učebnice z roku 2000. Mixed feelings. Čtu si Lonely Planet. Ta knížka popisuje Dánsko jako krásnou zemi.

Dánsko ale má jisté kouzlo. Je klidné a ospalé. Lidé se tu dokáží radovat ze života více, než se dokážeme radovat my. Několik víkendů jsme strávili u pláže. Jen tak si udělat výlet, piknik v trávě, povídat si a smát se. Několikrát týdně chodím plavat. Procházky k fjordu uvolňují moji mysl a já na lavičce na samém okraji přístavu medituji a přemýšlím nad životem.

Škola, ve které učím, je malinká. Je tu jen 60 dětí včetně školky. Třetí třída má jen tři kluky. Ostatní třídy mají kolem 8 dětí. Hodně tříd má asistenty, a tak na 3 děti jsou dva učitelé, na osm dětí už tři. Jedná se tedy o skvělý individuální přístup, což se mi moc líbí. Budova školy je také krásná, velká okna, z každé třídy dveře na dvůr (tu a tam děti ze třídy utečou ven, ale nikdo to neřeší). V podstatě se neučí ani ve třídách, děti jsou všude (a učitelé nikde). Učím angličtinu, výtvarku a vaření. Slyším Váš upřímný smích…

Tak to je Dánsko. Výhoda Dánska a konkrétně Aalborgu je přítomnost letiště. Jsou tu levné přímé lety do Anglie …

Ale i přes prvotní nenaplněné očekávání jsem tu šťastná. Mám tu holky asistentky, podnikáme výlety, vaříme, tvoříme. Mám čas na sebe. Dělám věci, co mne baví a naplňují. Mému nadšení nezabrání žádná země, zima ani vítr. A věřím, že mi má Dánsko ještě mnohé nabídnout. Teprve o víkendu jedeme totiž do Legolandu

Větrné pozdravy a mějte krásné jarní teplé dny!

Vaše Andrejka

No comments

Další dny v Oxfordu

Saturday, October 15, 2011 12:55:17 AM

Vždy jsem zastávala názor, že se určité věci dějí proto, neboť mají tak být, a proto jsem tu, ve starobylém Oxfordu a pronikám do stále pěstovaných tradic nejstaršího univerzitního města v Británii. Dny utíkají přímo raketovým tempem a já pomalu zjišťuji, že se blížím do poloviny svého pobytu. Ne, já toto město nechci opustit, já se chci sem vrátit a udělám pro to maximum! Ještě na žádném místě mi nebylo tak dobře, jako tady. Jsem šťastná.

Další dny, vlastně týdny, uběhly ani nevím jak! Přijeli Friedbert a Gerlinde, strávili jsme skvělý týden plný poznávání, cestování, dobrého jídla a nezapomenutelných rozhovorů a diskuzí. Navíc jsem je seznámila se svými kamarády fyziky, prošli jsme zdejší laboratoře a zavítali do JETu, kde se nachází největší fúzní reaktor v Evropě. Byli nadšení a já šťastná.

Poslední dny se již nesly v duchu začátku semestru a tzv. Fresher´s fair skýtající nejen bezpočet informačních schůzek a konferencí, ale také party, pubs a welcome drinks.

I má práce v jazykovém centru se změnila a po dobu posledních dvou týdnů jsem pracovala na recepci. Mojí povinností bylo zodpovídat dotazy a pomoci registrovat studenty do kurzů, které nabízíme. V Language centru se učí na 10 jazyků a desítky různých kurzů jen stěží pokrývají obrovský zájem studentů naučit se cizí řeči.

Zpočátku jsem svoji práci sekretářky tak trochu proklínala, byla pro mě absolutně neinspirativní činností, která představovala stálé opakování těch samých informací znovu a znovu. V práci jsem výjimečně trávila čas od půl desáté do pěti a domů chodila až k večeru. Zatímco stálí pracovníci pracovali na směny, já byla v práci od rána do večera, což mě dvakrát nemotivovalo. Ke konci týdne jsem si ale tuto práci zamilovala, protože jsem zjistila tu obrovskou výhodu – kontakty! A tak jsem se začala ve volné chvíli s lidmi bavit a našla možná i pár budoucích přátel, kteří mají podobné zájmy jako já. Zrovinka včera jsem strávila s jedním oxfordským studentem velmi inspirativní večer čtyřhodinovým rozhovorem na téma Shakespearovské dramata (ano, opravdu) a vcelku mě to bavilo:)

Jelikož tento týden začíná semestr, začala jsem také chodit na hodiny angličtiny a vrátila se zpátky do lavic. Prozatím chodím na Advanced Communication Skills a Academic Writing. Obě cvičení jsou úžasná a je to další příležitost, jak poznat nové a zajímavé lidi plus se mnohé naučit. Příští týden se začínají vyučovat jazyky, a tak zvažuji nakonec navštěvování nejvyšších skupin němčiny. Kdybych před sebou neměla ty blbé státnice a nemusela připravovat podklady na doktorát, učit se dánsky, sportovat, pracovat a přitom ještě chodit večer ven… strašně ráda bych navštěvovala španělštinu, francouzštinu - zkrátka cokoliv. Oxford je město obrovských příležitostí a těžkých rozhodnutí. Máte jít na testování vína, diskuzi o upadající ekonomice Německa či jen tak do hospody?

Nicméně je pro mě Anglie stále země plných překvapení a nečekaných prozření. Učím se a poznávám. Od kolejního života počínaje až po získání legálního pracovní povolení ve Spojeném království konče. Ale o tom někdy příště:)

Z podzimního Oxfordu zdraví Vaše Andrejka.

No comments

První dojmy z Anglie

Wednesday, September 14, 2011 10:25:01 PM

Milí přátelé,

Zdravím z Oxfordu! Už je to pár dní, co se chystám napsat první článek a sdělit své první dojmy, které byly a jsou opravdu různé. Vím, že mnozí již netrpělivě čekají, až se tu objeví první psaní. Ale … nebyl čas! Dělo se toho tolik, culture shock střídal honeymoon a naopak. Jsem v Anglii, v zemi, kam každý touží jít a řekla bych, že právě Anglie představuje něco jako European American Dream. Jaké je tu žít? Studovat a pracovat? Nakupovat?

O tom bude právě tento blog, který navazuje na mé cesty německé a předznamenává cesty dánské:) Dosti bylo úvodu, let´s explore Britain!

V Anglii nyní pobývám v rámci stipendia Erasmus pracovní stáž. Pracuji zde jako asistentka v Language centru Oxfordské univerzity, kde mám na starosti program LAMBDA, který nabízí vedené samostudium němčiny a francouzštiny. Až začne semestr, tak budu pomáhat jako asistentka při výuce němčiny. Dále tu pracuji v knihovně, rovnám a třídím faktury, smlouvy, výpisy, doklady či kontroluji německé výukové materiály. Práce je velmi různorodá - někdy nudná, někdy zajímavá, ale nikdy dlouhá! Christine, má vedoucí, ale stáž pojímá jako můj osobnostní rozvoj, a tak až začne semestr, budu mít na starosti jen projekt LAMBDA a výuku. Ve zbytku času mám poznávat jak Oxford, tak chodit do hodin, do kurzů, studovat v knihovně, pracovat na své angličtině a učit se dánsky. Už nyní mě Christine v jednu žene do knihovny, ať studuji

Nemohla jsem si vybrat lépe!

První dny v Anglii byly vcelku krušné. Neprožívala jsem Honeymoon:left:

Mé ubytování představovala klasická britská místnost, která byla ve strašném nepořádku. Okna od saze, o pavoucích nemluvně. Koupelna trošku plesnivá, ne zrovna nejmodernější styl. Ale prý nemůžu chtít víc. Platím jen 108 liber týdně!

Postel bez peřin, kuchyň téměř bez nádobí. Ale skvělá spolubydlící, která mě přivítala opravdu co nejsrdečněji. Yubin, která pochází z jižní Koreje, tu chodí do jazykové školy na angličtinu a už tu bude 6. měsíc. Hned po příjezdu jsme tedy zamířily do města, kde jsem si koupila spacák, polštář a jídlo. První večeře ale skončila na pokraji sil v KFC, což bylo skvělé vystřízlivění v tom, že tam už nikdy nepůjdu. Z celého menu se daly jíst jen hranulky.

Zbytek víkendu jsem strávila uklízením a dalšími nákupy, Yubin vůbec nevaří a já si vařit musím každý den, protože nechci pokazit svoji low-suger-diet:happy: V supermarketu si tedy připadám jak exot, když všichni kolem kupují 2+1 zdarma polotovary a já mám plný košík zeleniny a masa, což bohužel vychází asi 4krát dráž, ale … Ušetřím poté na oblečení.

Jamie Oliver měl pravdu, food revolution je tu třeba jako sůl.

Dění prvního týdne bylo tedy vcelku hektické. V podstatě jsem chodila práce-obchody-domů-spát. Pořád tu něco chybělo a stále tu něco chybí. Přičemž první dny tu ještě probíhala St.Gilles´fair, a tak jsme s Pavlem zakusily tamější nejvyšší atrakci, abychom viděli město ze shora. Další dny jsem se setkávala s lidmi, které jsem doposud znala jen online (viva Facebook!) a kteří mi dávali cenné informace nebo mě přímo provedli Oxfordem. Tím jsem měla možnost navštívit koleje, dostat se do místností určeným k výuce či jen studentům, poobědvala jsem na koleji v Mertonu, zakusila pravé britské jídlo a navštívila pár historických památek. Nejvíce jsem trávila čas s Káťou,tamější studentkou PhD fyziky, které vděčím za obrovské poznání studentského života a která mi dává hodně podnětů k přemýšlení. Hned na konci prvního týdne, nadšená Oxfordem, mě napadla myšlenka zůstat a studovat tu dál. A to jsem ještě před pár dny chtěla emigrovat do Německa či zpátky do ČR:D Studijní stáže zkrátka nejsou o zemi, ale o lidech, které potkáte. A já jsem potkala ty správné! Jsem šťastná!

Anglie je pohádková. Mám tuto zemi ráda, i když asi žít bych tu dlouhodobě nechtěla. Pomalu si zvykám na kohoutky s very cold and very very hot water, ježdění na levé straně či nečekané změny počasí. Moc Britů tu nepotkávám, protože tu snad ani žádní nejsou:) Hodně lidí tu je z jiných zemí a člověk má tím více pocit, jako by to byla právě Anglie, která je snem každého druhého Evropana, Asiata či Afričana. Já tu ale vidím chudobu. Mraky lidí v Tescu, bídné platy a vysoké ceny za služby a nájmy. Rozdíl mezi chudými a bohatými je obrovský. Společnost se beztak dělí na chudou a bohatou a je to jako začarovaný kruh, ti lidé, pokud jsou chudí, jsou ztraceni. Nemají šanci na vzdělání, lepší budoucnost a dobrou práci. Každé ráno chodím do práce kolem jedné stavby a míjím vysokého černocha v oranžové reflexní vestě. Stojí tam denně, i během víkendu, celých 8 hodin a možná i více. Jelikož chodím každý den touto ulicí a pracuji naproti tomuto staveništi, pan Černoch se na mě vždy usměje a pozdraví mě. Jeho úsměv je upřímný, srdečný a vždy mě potěší. A já opět přemýšlím. Je toto právě ono, proč lidé mění životy a opouštějí rodiny? Pocitu přistěhovalectví se zkrátka nemůžu zbavit a je to vcelku vlezlý negativní pocit. Však ani pitomý britský účet ještě nemám založený, protože jsem cizinec. O pracovním povolením nemluvně! Člověk si poté připadá hodně méněcenný a přitom se paradoxně má o dosti lépe než polovina britského obyvatelstva. Je pouze cizí.

Ale i přesto je tu krásně. Beru kolo, přejíždím na levou stranu a přijíždím k pohádkové budově. To není zámek, to je škola! Jídelna vypadá jak místnost středověkého hradu, autobusy mající 2 npatra se proplétají úzkými uličkami Oxfordu. Prší a v zápětí svítí sluníčko. Ke kávě Vám přinesou čokoládový muffin a z cedule před restauracemi hlásí the best fish and chips. To je Anglie a abyste ji poznali, musíte tu žít.

Tímto se s Vámi prozatím loučím a za chvíli se opět podělím o další zážitky. Dneska právě přijeli Friedo s Gerlidnou z Hannoveru, a tak máme před sebou nabitý program plný cestování a poznávání.

See you !
Andy

1 comment

INTERMEZZO

Friday, August 5, 2011 10:39:42 AM

Den se se dnem sešel a pobyt v Eichstättu uběhl natolik rychle, že jsem nevložila ani jediný článek. Je to téměř rok, co jsem z Eichstättu zpátky a už jsem zase pryč

.

Pobyt v Eichstättu a psaní diplomové práce uteklo strašně rychle. Bydlela jsem na kolejích s dívkami a panovala tam skvělá atmosféra. Měla jsem nádherný pokoj, byly jsme tam dobrá parta. Vařily jsme, povídaly si, pily společně kávu

.

Hodně jsem cestovala a navštívila mnoho míst. S Edytou, polskou vysokoškolskou učitelkou angličtiny, jsme často vyrážely autem na „pikniky.“ Tyto spontální rozhodnutí nás vedly na Bodensee, do Švýcarska či po blízkém okolí.

Fotila jsem. Přijeli opět Friedo, Gerlinde, Radek i má nejmilejší Lenička. Chodila jsem do knihovny a sbírala jsem materiály. Psala jsem. Chodila jsem na konzultace k panu profesorovi Müllerovi, který moji práci nikdy nečetl. Nakupovala jsem oblečení a knihy(a na foťák opět nezbylo:irked: ). Celkem vzato to byla velmi hezká dovolená, čas jen pro sebe a na sebe, který mi dopomohl k tomu, abych si uvědomila, co v životě chci a jaká jsem.

Čas pomalu plynul a ani nebylo o čem moc psát. Měla jsem se krásně a pobyt v Eichstättu splnil mé očekávání. Do města jsem se zamilovala a začala ho nazývat domovem. Všechny negativní pocity zmizely, bariéra mezi Němci byla prolomena. A to byl cíl pobytu, proto jsem se do Eichstättu vrátila, abych na něj měla krásné vzpomínky. A tak také stalo.

Diplomku jsem v Eichstättu nenapsala. Dlouho jsem se tím trápila, protože jsem chtěla již v červnu dokončit školu. Nakonec jsem ji dopisovala až na jaře, ale nasbírané materiály mi moc pomohly ke zpracování. Diplomovou práci jsem nakonec v srpnu obhájila na jedničku a tím se splnil hlavní záměr pobytu.

A potom přišel půl rok v Čechách…

Někdy jen pár dní stačí, abyste přehodnotili celý svůj nynější život. A tak se stalo bohužel i mně, kde jsem se místo vřelého přivítání do Čech stala svědkem a účastníkem zároveň toho největšího podrazu ve svém nynějším životě. Můj přítel, Radek, za kterým jsem se vždy vracela a nikdy nezůstávala v zahraničí déle než semestr, mě den před Vánoci a v den našeho osmiletého výročí opustil. Nečekaně, bez kloudného důvodu a bez diskuse. Takže jsem mohla přehodnocovat svůj život a priority znova

A někdy jen pár týdnů stačí, aby člověk zařídil nejen sobě, ale i kámošovi stáž v Oxfordu na univerzitě a poté vzal mapu a vymyslel další stáž a splnil si další sen. A tak jsem sobě a Pavlovi zařídila stáž v Oxfordu a na jaro 2012 naplánovala stáž v Dánsku. Vše vyšlo, vše klaplo a já Vás nyní zdravím z britského Království!

HELLO FROM OXFORD!

No comments

Hallo Eichstätt !!!

Thursday, August 12, 2010 5:53:33 AM

Moji drazí přátelé a čtenáři,

Auto jsem vyměnila za kolo, Čechy za Německo, pohodlný mama hotel za kolej. Ahoooj!!!Zdravím Vás z Eichstättu - podruhé Stále tomu nemohu uvěřit, že jsem opět tady. Nyní se sem, do malebného městečka, vracím ne jako rozjařený Erasmus student s očekáváním party, ale jako téměř dospělý člověk, který tu musí odvést zodpovědný kus práce – napsat diplomku.
Doba, kterou tady zůstanu bude v podstatě stejně dlouhá, jako můj předchozí Erasmus, a tak jsem si dala předsevzetí, že ten čas tu patřičně využiji nejen ke studiu a studiu, ale také k sebevzdělání a mým koníčkům. Možná jsou to moje poslední prázdniny !!!
Když jsem před téměř třemi lety z Eichstättu odjížděla, nechtěla jsem toto město už nikdy vidět. V podstatě nejen město, ale celé Německo. Byla jsem zklamaná, nešťastná a němčinu jsem nenáviděla. Tento pocit ve mně přetrval dobré dva roky. Když jsem se ale rozhodovala jak se studiem dál a kam ještě do zahraničí, padla volba přeci jen na Německo a ze všech německých univerzitních měst právě Eichstätt, neboť mě toto město přitahovalo zejména proto, abych zde našla něco, co mi na něj zanechá příjemné vzpomínky. Do Eichstättu jsem odjížděla za Martou, moji jedinou opravdovou kamarádkou, která tu zůstala a také především s nulovým očekáváním.
První měsíc tu mám v rámci stipendia GIP z naší univerzity, další 3 měsíce tu budu pobývat a bádat v rámci DAAD. Nyní máme vše zařízeno. Je nás tu celkem 7 studentek, 5 od nás z ročníku a 2 bakalářky, které nás úspěšně ignorují. Bydlíme na koleji St. Michael a vše je tu pro nás perfektně zařízeno a připraveno. První den jsme strávili zařizováním, což nám zabralo pouhé 2 hodinky (včetně cesty do kampusu). Paráda. A během našeho zařizování jsem se polehoučku ptala i na okolnosti mého následujícího pobytu v rámci DAAD a zjistila jsem mnoho milých informací. Tak například, když jsme byly s holkama platit koleje, tak mi paní Praast oznámila, že budu bydlet další 3 měsíce na kolejích! V té době jsem zrovinka hledala usilovně bydlení (teda tu předchozí noc), protože pokoj, který jsem měla předem na 3 měsíce domluvený u barona Eichstättu pana Langscheida, byl sice krásný, ale zařízení typu plynová kamna, kotel a u kotle v kolárně sprcha – nebylo zkrátka podle mých představ. Navíc hned, jak jsem přijela, mi Marta oznámila, že se stěhuje do Mnichova a bydlet spolu nebudeme (měla bydlet ve vedlejším pokoji). To, že mi Frau Praast oznámila, že mám zařízené ubytování byl příjemný šok, neboť jsem ani slovem žádnou kolej nerezervovala, kauci neplatila (za zprostředkování – 250 Eur) zkrátka jsem jen napsala Jessice Hoffmacher (zástupce studentů – oddělení zahr. služby), že přijedu na DAAD a jestli neví o bydlení. Ona mě automaticky přihlásila na koleje. Druhý den jsem tedy běžela ještě za Jessicou, jestli je toto všechno pravda a ona, že ano a já, že jsem nic neregistrovala a ona že jo, já říkám že ne a když zjistila, že to byla jiná Novotná, málem mě kleplo, ale vše se vyjasnilo, měla mě tam taky, vyplnila jsem formulář, zaplatila 250Eur kauci a hurá mám koleje! Za dva dny mi přišlo oficiální vyjádření, že koleje dostávám a že mám zaplatit 930 Eur převodem na účet. (Kolik stojí první dny studenta v zahraničí? 160 za měsíc na kolejích, 250 Eur kauce za zprostředkování ubytování, 372 kauce na ubytování na druhých kolejích, 558 ubytování na druhých kolejích /kauce jsou vratné na konci pobytu/ - tj. 1340 Eur teď hned). No nic, jsme v Německu, a tak se mi podařilo domluvit, že za druhé koleje zaplatím až v září a všichni jsou moc milí, usměvaví a říkají, že je vše v pořádku. Eichstätt na mě čekal a proto jsem tady. Hallo Eichstätt !!!

První dny byly ale boží! Je krásné se probudit a NIC NEMUSET. Vstát kolem desáté, posnídat, popovídat si, udělat oběd, jít nakoupit, sejít se s Martou na kávičku a poté se podívat na film. Škoda, že tento rituál vydržel tak 2 dny, než jsme začali být všichni nervózní, že to nestihneme
Pár dní již uplynulo a my začali úspěšně bádat. Alespoň chviličku každý den. Moje bádání mě baví, čtu tady různé hry a aktivity a je to sranda. Vedu si vlastní rejstřík aktivit a snažím je přetvářet tak, aby byly v němčině proveditelný. Téma mé diplomky: zjednodušeně: warm-ups ve výuce německého jazyka – bylo ta nejlepší volba, co jsem kdy udělala! Dokonce jsem navštívila knihovnu, vlastně knihovny. Nikdy jsem nevěnovala pozornost, kolik tu mají knížek, ale teď mě to začalo neuvěřitelně fascinovat! Bádat mě baví, asi bych bádala déle, než ty 4 měsíce. Nikdy jsem neměla ponětí, kolik krásných her a aktivit existuje:) Asi začnu pořádat tábory pro děti.
Během prvních dní mého pobytu v Eichstättu jsem zjistila, že tu mnoho lidí zůstalo. Hned první den, co jsme šli na univerzitu, tak jsem potkala všechny své kamarády, o kterých jsem se dozvěděla, že zůstali. To jenom abyste získali představu, jak malý Eichstätt je. Jinak se tu téměř nic nezměnilo, jen se mi zdá, že tu všichni mají Audi nebo BMW. A já jezdím na kole – asi je tu něco špatně

Taky jsou tu Schlussverkaufy. Protože šetřím na foťák, nemohu tolik rozhazovat, ale dneska jsem neodolala. Kdo by si nekoupil tričko za 1,50 Eur? A mají jich tam celý stojany. Za tři trička jsem dneska dala necelých 5 Eur – neuvěřitelné. Nebo v ČR pořídíš tričko za 37 Kč?

Jsem zpátky v Německu a jsem šťastná.

No comments

Aaaaa je to tadyyy!!! Eichstätt agaiiin!!!!

Tuesday, April 20, 2010 3:34:25 PM

Moji milí přátelé,

sen se stal skutečností a já mohu oznámit, že po 2 letech v České Republice (což je sakra dlouhá doba) se na mě opět štěstíčko usmálo a já získala stipendia do Německa. A kam?

No vracím se zpátky do Eichstättu, protože se mi nějak zastesklo:)

Źádný konec blogu, žádný konec cestování, jsem na začátku a doufám, že Eichstättem mé cestování začíná:)

Moje dobrodružství začíná 1.8.2010 a doufám, že potrvá dlouhooo:)

Mám Vás ráda,
Andy

No comments

Konec Erasmu a co bude dál? /Chtěla bych slavnostně ukončit tento blog:)/

Thursday, March 27, 2008 10:47:49 AM

Ne, nedokázala jsem napsat závěrečný článek, nerozloučila jsem se s Vámi a ani jsem neshrnula svůj pobyt.

Teď, s odstupem času (no toho jednoho měsíce a půl) se na vše dívám trošku jinak, dokonce se mi už nejednou zastesklo po Eichstättu!

Ve škole je blázinec, doháním zkoušky a zápočty, uznali mi jeden jediný předmět a to angličtinu praktické cvičení za 1 kredit!!! Takže můj Erasmus pobyt byl opravdovým výletem, ale nelituji toho! Poznala jsem mnoho lidí, zažila mnoho zážitků a naučila se mnoho nového, především, co se jazyků týče. Určitě to bylo lepší než prožít další semestr u nás, byla to příjemná změna, ale….

… jediné, co mě na mém Erasmu pobytu mrzelo bylo chování Němců. Buď jsem neměla štěstí a nebo opravdu se potvrdilo pravidlo, že jsou chladní. Nečekejte tedy v Německu přátele plné důvtipu, které Vás budou zvát na party a pařit nebo Vám s něčím pomůžou. To ne, to není německý štil. Od svého pobytu v zahraniční jsem si slibovala zlepšení v němčině a toho jsem trošku dosáhla, navíc jsem konečně začala s dalšími dvěma jazyky a jsem za to opravdu vděčná. Co se ale kultury týče, moc mě Německo neobohatilo, protože přeci jen je to kraj blízký a pro mě vcelku známý….zkrátka šlo mi o jazyk.

Poznat novou kulturu – myslím, že to je pravý záměr zahraničních pobytů, proto nezoufám a hledám dál. Můj sen jet na Taiwan mě ještě neopustil, ale rodiče s tím nesouhlasí. Dostat se tam stejně bude oříšek, zatím jsem udělala první krok a to, že zkusím přijímačky na Fakultu Informatiky a Managementu na UHK. Podala jsem si přihlášku na cestovní ruch obor německý jazyk, jsem na to zvědavá, ale vím, že by mě to moc bavilo. Otázka je, jak poté půjde skloubit peďák s fimem a navíc s Buddy, což je pro mě teď jedna z největších náplní mého volného času. Stejně jako minulý rok touhle dobou se ale může stát cokoliv, můžou nakonec další podzim strávit v zahraniční, tentokrát hodně na severu Nebudu prozrazovat víc, ještě jsem ani nepodala žádost, ale hned až dodělám tyhle všechny zkoušky ze zimního semestru, začnu to řešit

Eichstätt nebo Hradec? Asi Hradec, mám tu přítele a přátele, moc se mi stýskalo po lidech z Buddy, i když s nynější mojí časovou vytížeností je vídám tak jednou do týdne No jo, ale nechci prostě ani jednu zkoušku nechat do dalšího semestru!!! (Co kdybych zase byla pryč, že?

Závěrem bych chtěla říct, že poté, co se vrátíte z ciziny, není vše jako dřív. Najdete si mnoho přátel, ale ztratíte i nějaké staré. Ne všechny vaše přátelství totiž ten čas, co ste byli pryč. Někdy hraje roli závist, někdy jen pouhý čas, že ste tu nebyli…V mém případě tomu tak bylo, mrzí mě to, ale věřím, že k sobě nalezneme zase cestu. A nebo možná přeci jen platí to tvrzení, že „přátele přicházejí a odcházejí v životě podle toho, jak je potřebujeme“….?

Jdu se tedy vrátit zase k učení, zjistila jsem, že mě ten dějepis docela začíná bavit (asi stárnu…)….

Mějte se krásně a snad brzy ahoj

Nebo mám psát blog, jak se žije v HK?

))

No comments

Moje závěrečná zpráva z Eichstättu

Thursday, March 27, 2008 10:46:14 AM

Ahojky!
Zde posílám moji závěrečnou zprávu z Eichstättu, co jsem musela odevzdávat UNI u nás v HK.

Závěrečná zpráva
Zimní semestr 2007, KU - Eichstätt, Německo

1. Osobní údaje
Jméno: Andrea Novotná
Studium: učitelství ZS2, Aj+Nj, 2.ročník
Délka pobytu: 4 měsíce (1.10.2007 – 8.2.2008)
Kontaktní osoba na vysílající VŠ: paní Petra Nosková
Kontaktní osoba na přijímající VŠ: pan Josef Ptatschek

2. Příprava pobytu, studium
Kde student získal informace o programu ERASMUS: Již na gymnáziu, dále od studentů na univerzitě, v Buddy Teamu
Jazyková příprava - jak dlouho trvala, kdo ji pořádal: Německý jazyk jsem se učila již od základní školy, dále gymnázium a na VŠ, kde je německý jazyk mým oborem. Na začátku pobytu jsem absolvovala 14ti denní intenzivní kurz německého jazyka, který byl rozdělený podle vstupního testu (na místě) do několika úrovní. Kurz byl placený, 150 Eur, ale byla jsem velmi spokojená.
Jazyk výuky na vysílající VŠ: Německý, anglický, český.
Způsob a systém výuky na vysílající VŠ: Přednášky, semináře.
Způsob a systém výuky na přijímající VŠ:Podobný jako na UHK, kurzy byly rozděleny na přednášky (Vorlesungen), cvičení (Übungen), prosemináře (Proseminare) a hlavní oborové semináře (Hauptseminare). Je důležité při výběru kurzů věnovat tomuto rozdělení pozornost, neboť prosemináře a hlavní semináře jsou většinou náročnější a zakončené písemnou domácí prací (Hausarbeit) v rozsahu 10 – 30 stran.
Systém hodnocení práce studentů (typy zkoušek): Cvičení (Übungen) jsou většinou zakončené malým testem (Klausur) nebo někde stačí jen docházka a referát. Prosemináře (Proseminare) jsou zakončeny z větší části domácí písemnou prací (Hausarbeit) v rozsahu 10 – 20 stran. Hlavní semináře (Hauptseminare) jsou zakončené taktéž domácí písemnou prací ale již ve větším rozsahu – až 30 stran. U přednášek záleží na dohodě s vyučujícím, většinou se jedná o ústní přezkoušení (které si student musí individuálně vyjednat).
Zda používá přijímající VŠ systém ECTS: Ano.
Uznání studia ze zahraničí vysílající VŠ, zda vůbec bude studium uznáno, podmínky pro uznání: Z 90 % je studium na vysílající ZŠ neuznáno. Paradoxně je problém uznávání předmětů na německé katedře, uznané je jen SPESE, ale reálie Rakouska nebo Švýcarska si musí student doplnit v podobě zápočtu. Z anglického jazyka mi po dohodě s vyučujícím bude pravděpodobně uznán SOUČAJ, jelikož jsem navštěvovala obdobný gramatický kurz. Osobně jsem si vybrala kurzy, které mě zajímaly a které u nás nejsou vyučovány. Výborným nápadem je studování dalších cizích jazyků – španělština, italština, polština, ruština, čínština, portugalština, norština, francouzština atd. Kurzy těchto jazyků mají dotaci 4 hodin týdně a jsou velmi intenzivní, člověk lehce získá základy. Navíc většinu kurzů učí rodilí mluvčí.

3. Ubytování, strava, doprava, ostatní

Typ ubytování: Koleje, samostatný pokoj – vybavený, s vlastním umyvadlem, společné sprchy, WC, kuchyň, 15 lidí na patře.
Kdo zařídil ubytování / jak si zařídit ubytování: Ubytování zařídila přijímací univerzita – Jessica Hofmacher. Informace o ubytování student získá zpravidla již před svým odjezdem.
Cena ubytování (za měsíc v EUR): 140 Eur / měsíc. Ubytování se ale platí za celý semestr – 6 měsíců – tj 840 Eur. Dále se hned na začátku pobytu platí vratná kauce 280 Eur.

Zda existuje možnost stravovat se v menze: Ano.
Jak draho vychází menza v porovnání s ostatními možnostmi stravování: Vlastní vaření vychází levněji, obědy v menze vycházely v průměru 1,80 Eur – 2,50 Eur.
Jaké jsou varianty dopravy na přijímající VŠ: Vlak, auto, letadlo. Osobně jsem nejvíce cestovala vlakem.
Cena dopravy (odkud-kam, cena v EUR za jednosměrnou/obousměrnou jízdenku): Nejvýhodnější cestování na přijímající VŠ je vlakem a to ve skupině 5ti lidí. Po celém Bavorsku platí tzv. Bayernticket, který je po 5 osob a stojí 29 Eur. Tento Bayernticket je možné koupit i pro jednu osobu – 21 Eur. Při cestování do Čech se vyplatí zakoupit tzv. Bayern-Böhmen tiket – 34 Eur skupinový, 24 Eur pro jednotlivce. Eichstätt je malé město, doprava tedy není nutná, je vhodné mít s sebou kolo.
Kde (a za jakých podmínek) je přístup na počítač a internet na přijímající VŠ: Přístup na internet je každý den v Rechnenzentrum (počítačové učebně) v komplexu univerzity.
Podmínky pro práci nebo brigády pro české studenty: Nemám zkušenosti, ale brigáda se shání celkem těžko, neboť Eichstätt je malé město plné studentů.
Zdravotní pojištění – zda uznává přijímající VŠ české cestovní zdravotní pojištění, kde je nejvýhodnější uzavřít cestovní pojištění: V Německu je uznáno pojištění české – je vhodné se připojistit.

4. Finanční podpora, náklady na pobyt, celkové zkušenosti
Celkové náklady na studijní pobyt (průměrná částka za měsíc v EUR): 250 Eur (včetně výletů)
V jaké procentní výši přispěla přidělená finanční podpora k pokrytí celkových nákladů: 70 %
V kolika splátkách byla finanční podpora předána: Ve dvou – před odjezdem a druhá v lednu 2008.
Jak byla finanční podpora předána (např. výběr: hotovost, cestovní šeky, převod na účet zřízený v ČR, převod na účet zřízený v zahraničí): Převedením na účet v ČR. V Německu často není možné platit naší kreditní kartou, akceptovány jsou většinou pouze německé EC karty. Proto je dobré vzít si větší částku v hotovosti nebo zřídit německý účet.
Jiné zdroje financování studijního pobytu (např. výběr: grant od jiné organizace/nadace, finanční podpora od rodičů, vlastní úspory, půjčka, práce/brigády v průběhu pobytu, jiné): Především finanční podpora rodičů a vlastní úspory.
Zda se platí na přijímající VŠ nějaký druh poplatků (jaké a v jaké výši): Ano, za každý započatý semestr 44,50 Eur Semesterbeitrag (semestrální příspěvek).
Celkové hodnocení pobytu (škála od 1 do 5, hodnocení jako ve škole): 1 – Z hlediska výuky jsem byla velice spokojená. Docenti na univerzitě byli velmi vstřícní a moc nám pomáhali. Byla jsem nadšená z výuky různých cizích jazyků, čehož jsem také využila.
Návrhy na zlepšení systému programu ERASMUS:
Určitě uznávání předmětů na vysílající univerzitě, neboť je velmi demotivující, když student po půl roce studia musí skládat všechny zápočty a zkoušky znova, i když studoval naprosto identický předmět v zahraničí. Dále bych doporučovala větší informační kampaň pro budoucí Erasmus studenty, neboť informovanost není velká – co se studia a financování týče (ne vše pokryje stipendium).

No comments

BTW něco z UHK - jak jsem hackla FIS

Tuesday, February 5, 2008 9:21:41 PM

Prostě to nemají vymakaný. Celý půl rok jsem se trápila, jak vyřeším to, když teď nemám žádné kredity a my se můžeme přihlašovat na "rozvrhové aktivity" právě díky počtu kreditů...
...Systém je asi takovýto: Před začátkem semestr si tvoříte rozvrh, přihlašujete se na předměty a ty předměty jsou omezeny kapacitou. Asi aby byl rovnoměrný počet žáků ve skupinách - jo je to blbost. No a minulý semestr se každýmu objevilo, kdy si rozvrh bude tvořit:-) Třeba 13:22:23 14.9.2007 ..... To potom pořád klikáte, jestli už se to otevřelo a je to boj o čas.

A co teď, když mám 4 kredity a spolužáci už 30...?

Včera ráno otevřeli nečekaně FIS.
Tak jsem se přihlásila:cool:
Sestavila jsem si rozvrh, podle svých přání.
Dala SAVE:sherlock: a

Error

Zhroutil se systém:faint:

Nevadí, šla jsem si potom nakoupit na snídani a oběd....Vrátím se, systém se zhroutil podruhé. A odpoledne se mi objevilo, že si rozvrh hodin tvořím 5.2. ve 13:33:07. Což je skoro až o den déle než spolužáci.

Přemýšlím, zdali půjdu na FIM na angličtinu nebo němčinu.

Asi na angličtinu....Chtěla bych si udělat Double Degree v Hullu. A spojím to s Taiwanem.

5.2.2008 13:33:07
Otevřu FIS. Aktivity přihlášené, navolené, rozvrh hotov.
Hacknula jsem FIS

No prostě jsem to sem musela napsat:cheers:
Dneska je prostě dobrý den:)

No comments

Shrnutí mého pobytu v Eichstättu 1. část

Monday, February 4, 2008 9:51:50 PM

Jen tak btw...

TOP 5

Jak jsem nejčastěji trávila volný čas?
Uklízením
Internet - mail, icq, skype, youtube (viz. dále), gmail
Vařením
Španělštinou
A s přáteli

Top 5 Youtube
http://www.youtube.com/watch?v=RS2oJm3__48
http://www.youtube.com/watch?v=fijBUeqiW0g
http://www.youtube.com/watch?v=m8fCXUKLQyg
http://www.youtube.com/watch?v=vvlCu1_noTc
http://www.youtube.com/watch?v=PJQVlVHsFF8

Co mě štvalo
Padající a pomalý internet
Mr. D z prvního patra
Paní Veverka z Ausprachenübungen
Neustálý bordel jenom v MÝM pokojíčku
Dlouhé historické výklady na výletech

Co se mi tu líbilo
Noví přátelé
Individuální plán - mohla jsem si dělat co chci:)
Mohla jsem usnout kdykoliv a kdekoliv
Polština
Houstičky

Čím mě pobyt obohatil
Ukázali se praví přátelé
Začala jsem rozumět Slovákům a Polákům
Naučila jsem se vařit
Přestala jsem tolik řešit školu a užívat si studia
Rozhodla jsem se studovat další fakultu (studování dvou VŠ je fun a jde to)

Co mi pobyt vzal
Tak jen jsem trochu víc, než je zdrávo utratila, no....
Jinak jsem nic neztratila...spíše naopak:)

Ale rozhodla jsem se vrátit...
... kvůli rodině a Radkovi
... přátelům (sporadické - oni jsou stejně na icq)
... Buddy
... svému učení
... a UNI, abych byla o krok dál dalšímu stipendiu

...

No comments

1 2 3 4 5 Next »