Andrejka rok v kralovství

Mé studium
Tak jsem se neozývala a neozývám, to víte, trošku více práce. Příští týden zkouškový a člověk má o něco víc na práci. Minulý týden byl hektisch, každý den něco. Úspěšně jsem napsala u Ondrákové morfologii, která tu byla učit, a tak mám další předmět v UHK započten! YES! No a ve středu jsem měla referát na německou morfologii a to „Typologizaci jazyků“, což je mé nejoblíbenější téma, a tak jsem horlivě porovnávala němčinu s češtinou, němčinu s angličtinou, češtinu se slovenštinou a polštinou, němčinu a češtinu se španělštinou. No prostě jsem tam vykládala zase něco 45 minut a bylo to príma. Navíc jsem referát připravila za jeden večer a moje kolegyně z Maďarska stihla ještě před referátem ještě jednu party. Je fakt, že já mluvila 45 minut a ona 10, ale na výsledku to nic nemění, což? Nicméně ta samá situace se opakovala ze čtvrtka na pátek, jelikož jsme v pátek měly spolu další referát. A ona šla taktéž na párty. Co dělám špatně?

No a studijně to bude pokračovat i příští týden, nebo začíná zkouškové. Čeká mě 6 Klausur!!! Musím napsat 2 Hausarbeit (rozsah 10 a 7 stran).

Vom selben Stern
Co by ještě stálo za zmínku jest, že jsem se minulou sobotu zúčastnila 8-hodinového tréninku „ Vom selben Stern“, který pojednával o kulturních odlišnostech, o kultuře vůbec a jak se integrovat do jiné společnosti. Pořádala to UNI a bylo to absolutně perfektní. Dělali jsme anketu, poznávali se navzájem, diskutovali, co je to kultura, hráli jsme různé simulační hry. Stavěli jsme si z kostiček!!! Byli jsme totiž rozděleny do tří kmenů – tří společenských skupin. Každá skupina získala informace o své charakteristice, tedy zejména co se chování týče. My jsme například byli kmen Zitronenhau a naše charakteristika byla, že jsme na vše říkali „NE“, i když jsme mysleli ano. Neposlouchali jsme sami sebe a neměli rádi kontakt s druhými. Drželi jsme si odstup jeden od druhého, mluvili jsme si pro sebe a chodili jsme z místa na místo. Prvním úkolem pro každou skupinu bylo vymyslet mýtus o svém kmeni. Dalším úkolem bylo postavit dům a chovat se podle výše uvedeného popisu. To se samozřejmě nepovedlo, a tak vznikla velmi různorodá vesnice. Ve třetím úkole nás rozmístili do jiných skupin – promíchali kmeny a naším úkolem byl postavit znova dům. Tentokrát jsme se setkali s jinými kmeny. Jeden kmen byl velmi individualistický, držel si obrovský odstup, třeba i několik metrů. Nepřijímal názory druhý, vždy si je musel upravit. A třetí kmen byl velmi kamarádský, pořád držel při sobe, každého by chtěl objímat a dotýkat se ho. A tak jen pouhé setkání vyvolalo zmatky, protože když nás chtěl třetí kmen pozdravit, druhý kmen utekl a já jsem jen letmo podala ruku a hned si hleděla své práce. Dům jsme ani teď samozřejmě nepostavili, protože jen moje NE zavrhlo všechny plány. ABSOLUTNÉ GENIÁLNÍ HRA! Úplně stimulovala zvyky z jiných kultur a situaci, kdy člověk narazí na bariéry.

Garmisch-Partenkirchen
A tuto sobotu se jelo na výlet. Tentokrát do zimního střediska Garmisch-Partenkirchen. Nechtěla jsem jet, protože mám strašně moc práce, ale nakonec to byl výlet poslední a učit se budu ještě několik let v HK. Blíží se konec mého pobytu a ten se musí patřičně užít!!! Proto jsme se dneska ráno vydali směrem německé alpy a celý den strávili v malebném lyžařském středisku. Program byl nenáročný a zajímavý. Nejdříve jsme se šli podívat do Partnachklammu, což je jeskyně s mnoha rampouchy a poté byl rozchod ve městě. Měli jsme nádherné počasí, a tak se výlet patřičně vydařil. Jsem moc ráda, že jsem jela! Tím pádem mám i fotečky, které přidávám do galerie.
A Erasmus jede dál…
… A hnedle, jak se vrátím domů, čekají na mě příjemné starosti v Buddy. Na konci minulého týdne jsem získala informace o svém svěřenci. Nyní z Portugalska! Jmenuje se Lucinio, studuje turistický ruch a je mu 35!!! A samozřejmě, že je pohledný. A hlavně, je s ním sranda Takže se těším do Čech

Slovo závěrem
Čím více mám práce, tím víc mám čas na to, abych všechno stihla Je to prostě o rozplánování volného času.

A to je nyní ode mne vše, mrkněte tedy na fotečky a všiměte si, jak mě krásně vyrostly vlasy ha ha ha.

Andy