Andrejka rok v kralovství

Vždy jsem zastávala názor, že se určité věci dějí proto, neboť mají tak být, a proto jsem tu, ve starobylém Oxfordu a pronikám do stále pěstovaných tradic nejstaršího univerzitního města v Británii. Dny utíkají přímo raketovým tempem a já pomalu zjišťuji, že se blížím do poloviny svého pobytu. Ne, já toto město nechci opustit, já se chci sem vrátit a udělám pro to maximum! Ještě na žádném místě mi nebylo tak dobře, jako tady. Jsem šťastná.

Další dny, vlastně týdny, uběhly ani nevím jak! Přijeli Friedbert a Gerlinde, strávili jsme skvělý týden plný poznávání, cestování, dobrého jídla a nezapomenutelných rozhovorů a diskuzí. Navíc jsem je seznámila se svými kamarády fyziky, prošli jsme zdejší laboratoře a zavítali do JETu, kde se nachází největší fúzní reaktor v Evropě. Byli nadšení a já šťastná.

Poslední dny se již nesly v duchu začátku semestru a tzv. Fresher´s fair skýtající nejen bezpočet informačních schůzek a konferencí, ale také party, pubs a welcome drinks.

I má práce v jazykovém centru se změnila a po dobu posledních dvou týdnů jsem pracovala na recepci. Mojí povinností bylo zodpovídat dotazy a pomoci registrovat studenty do kurzů, které nabízíme. V Language centru se učí na 10 jazyků a desítky různých kurzů jen stěží pokrývají obrovský zájem studentů naučit se cizí řeči.

Zpočátku jsem svoji práci sekretářky tak trochu proklínala, byla pro mě absolutně neinspirativní činností, která představovala stálé opakování těch samých informací znovu a znovu. V práci jsem výjimečně trávila čas od půl desáté do pěti a domů chodila až k večeru. Zatímco stálí pracovníci pracovali na směny, já byla v práci od rána do večera, což mě dvakrát nemotivovalo. Ke konci týdne jsem si ale tuto práci zamilovala, protože jsem zjistila tu obrovskou výhodu – kontakty! A tak jsem se začala ve volné chvíli s lidmi bavit a našla možná i pár budoucích přátel, kteří mají podobné zájmy jako já. Zrovinka včera jsem strávila s jedním oxfordským studentem velmi inspirativní večer čtyřhodinovým rozhovorem na téma Shakespearovské dramata (ano, opravdu) a vcelku mě to bavilo:)

Jelikož tento týden začíná semestr, začala jsem také chodit na hodiny angličtiny a vrátila se zpátky do lavic. Prozatím chodím na Advanced Communication Skills a Academic Writing. Obě cvičení jsou úžasná a je to další příležitost, jak poznat nové a zajímavé lidi plus se mnohé naučit. Příští týden se začínají vyučovat jazyky, a tak zvažuji nakonec navštěvování nejvyšších skupin němčiny. Kdybych před sebou neměla ty blbé státnice a nemusela připravovat podklady na doktorát, učit se dánsky, sportovat, pracovat a přitom ještě chodit večer ven… strašně ráda bych navštěvovala španělštinu, francouzštinu - zkrátka cokoliv. Oxford je město obrovských příležitostí a těžkých rozhodnutí. Máte jít na testování vína, diskuzi o upadající ekonomice Německa či jen tak do hospody?

Nicméně je pro mě Anglie stále země plných překvapení a nečekaných prozření. Učím se a poznávám. Od kolejního života počínaje až po získání legálního pracovní povolení ve Spojeném království konče. Ale o tom někdy příště:)

Z podzimního Oxfordu zdraví Vaše Andrejka.