Andrejka rok v kralovství

Vždy, když jsem v zahraničí, mám celkem jasnou představu o tom, jak budu hezky psát na tento blog. Je přeci tolik co říct! Život v jiných zemích je každým dnem nové a krásné dobrodružství. Oxford …. Místo mého srdce, nejkrásnější období života. Inspirující přátelé, krásné město, nezapomenutelné formal halls, výborný kolektiv, okénko do akademické sféry života… s bolavým srdíčkem jsem toto místo opouštěla, ale už tehdy jsem věděla, že se vrátím. A vrátím! Brzičko

Po Oxfordu jsem si odskočila do Čech a přeplánovala leden natolik, že jsem sotva stačila naučit se (spíš jsem to nestačila) na státnice z angličtiny a uzavřít studium UHK. Podařilo se. A další dobrodružství mohlo začít. Dovolená v Dánsku.

Přijela jsem nadšená. Nemusela jsem nic dělat. Žádné deadliny, žádní Shakespearové, žádné seminárky, žádné studium, žádná škola – volno. Hodně volna. Strašně moc volna. Musela jsem se naučit s tím žít. Začal mi nový život. Život dospěláka (už?). Nakoupila jsem si plátna a barvy, pastelky, draka. Život dospěláka je skvělý!!!
Důvodem vybrání Dánska byla obyčejná otázka: „Proč to tu funguje a u nás ne?“ Těšila jsem se, jak budu hledat odpověď na tuto otázku a pomůžu české ekonomice a českému státu v lepším vývoji. Skandinávské know-how. Nebo tak jsem si to nějak představovala (think big, znáte mne:idea: )

První měsíc. Nic. Druhý měsíc. Nic. Třetí měsíc. Nic. Otázka PROČ TU TADY FUNGUJE? se změnila na otázku JAK TO TU MŮŽE FUNGOVAT? ....


O Dánsku panuje představa, že se jedná o vyspělý, hodně pokrokový stát, s výborným školstvím a hodně vysokou životní úrovní. A že jsou tu nejšťastnější lidi na světě.

Vyspělý stát mne šokoval hned první den v potravinách, kdy se výběr ovoce a zeleniny rovnal nedělní kvalitě britského Tesca před zavírací dobou. Jako pokrokový stát mne Dánsko šokovalo svými asistentkami na imigračním úřadě. S výborným školstvím se setkávám denně. Učebnice angličtiny z roku 2000, gramaticko-překladová metoda... Hodně vysoká životní úroveň se ale nedá vyvrátit. Pokud se spokojíte s alá Tesco produkty a máte rádi běhání, nebudete si stěžovat. A šťastní lidé tu jsou. Nežádají mnoho.

Je tu zima a vítr. Dneska bylo letní počasí (tj. 15 stupňů celsia). Lidé chodí v šortkách, holky přišly do školy v kraťasech a tričku. Já jsem měla bundu a šálu a bylo mi docela fajn. Někdy si říkám, že jsem ráda, že nejsem v Norsku, jindy si říkám, proč že jsem to sem chtěla a nejsem na jihu. Poté si v duchu vynadám, že jsem přeci jela profesně se zdokonalit a poznat kvalitní výuku a poté si vzpomenu na učebnice z roku 2000. Mixed feelings. Čtu si Lonely Planet. Ta knížka popisuje Dánsko jako krásnou zemi.

Dánsko ale má jisté kouzlo. Je klidné a ospalé. Lidé se tu dokáží radovat ze života více, než se dokážeme radovat my. Několik víkendů jsme strávili u pláže. Jen tak si udělat výlet, piknik v trávě, povídat si a smát se. Několikrát týdně chodím plavat. Procházky k fjordu uvolňují moji mysl a já na lavičce na samém okraji přístavu medituji a přemýšlím nad životem.

Škola, ve které učím, je malinká. Je tu jen 60 dětí včetně školky. Třetí třída má jen tři kluky. Ostatní třídy mají kolem 8 dětí. Hodně tříd má asistenty, a tak na 3 děti jsou dva učitelé, na osm dětí už tři. Jedná se tedy o skvělý individuální přístup, což se mi moc líbí. Budova školy je také krásná, velká okna, z každé třídy dveře na dvůr (tu a tam děti ze třídy utečou ven, ale nikdo to neřeší). V podstatě se neučí ani ve třídách, děti jsou všude (a učitelé nikde). Učím angličtinu, výtvarku a vaření. Slyším Váš upřímný smích…

Tak to je Dánsko. Výhoda Dánska a konkrétně Aalborgu je přítomnost letiště. Jsou tu levné přímé lety do Anglie …

Ale i přes prvotní nenaplněné očekávání jsem tu šťastná. Mám tu holky asistentky, podnikáme výlety, vaříme, tvoříme. Mám čas na sebe. Dělám věci, co mne baví a naplňují. Mému nadšení nezabrání žádná země, zima ani vítr. A věřím, že mi má Dánsko ještě mnohé nabídnout. Teprve o víkendu jedeme totiž do Legolandu

Větrné pozdravy a mějte krásné jarní teplé dny!

Vaše Andrejka