Andrejka rok v kralovství

Moji drazí přátelé a čtenáři,

Auto jsem vyměnila za kolo, Čechy za Německo, pohodlný mama hotel za kolej. Ahoooj!!!Zdravím Vás z Eichstättu - podruhé Stále tomu nemohu uvěřit, že jsem opět tady. Nyní se sem, do malebného městečka, vracím ne jako rozjařený Erasmus student s očekáváním party, ale jako téměř dospělý člověk, který tu musí odvést zodpovědný kus práce – napsat diplomku.
Doba, kterou tady zůstanu bude v podstatě stejně dlouhá, jako můj předchozí Erasmus, a tak jsem si dala předsevzetí, že ten čas tu patřičně využiji nejen ke studiu a studiu, ale také k sebevzdělání a mým koníčkům. Možná jsou to moje poslední prázdniny !!!
Když jsem před téměř třemi lety z Eichstättu odjížděla, nechtěla jsem toto město už nikdy vidět. V podstatě nejen město, ale celé Německo. Byla jsem zklamaná, nešťastná a němčinu jsem nenáviděla. Tento pocit ve mně přetrval dobré dva roky. Když jsem se ale rozhodovala jak se studiem dál a kam ještě do zahraničí, padla volba přeci jen na Německo a ze všech německých univerzitních měst právě Eichstätt, neboť mě toto město přitahovalo zejména proto, abych zde našla něco, co mi na něj zanechá příjemné vzpomínky. Do Eichstättu jsem odjížděla za Martou, moji jedinou opravdovou kamarádkou, která tu zůstala a také především s nulovým očekáváním.
První měsíc tu mám v rámci stipendia GIP z naší univerzity, další 3 měsíce tu budu pobývat a bádat v rámci DAAD. Nyní máme vše zařízeno. Je nás tu celkem 7 studentek, 5 od nás z ročníku a 2 bakalářky, které nás úspěšně ignorují. Bydlíme na koleji St. Michael a vše je tu pro nás perfektně zařízeno a připraveno. První den jsme strávili zařizováním, což nám zabralo pouhé 2 hodinky (včetně cesty do kampusu). Paráda. A během našeho zařizování jsem se polehoučku ptala i na okolnosti mého následujícího pobytu v rámci DAAD a zjistila jsem mnoho milých informací. Tak například, když jsme byly s holkama platit koleje, tak mi paní Praast oznámila, že budu bydlet další 3 měsíce na kolejích! V té době jsem zrovinka hledala usilovně bydlení (teda tu předchozí noc), protože pokoj, který jsem měla předem na 3 měsíce domluvený u barona Eichstättu pana Langscheida, byl sice krásný, ale zařízení typu plynová kamna, kotel a u kotle v kolárně sprcha – nebylo zkrátka podle mých představ. Navíc hned, jak jsem přijela, mi Marta oznámila, že se stěhuje do Mnichova a bydlet spolu nebudeme (měla bydlet ve vedlejším pokoji). To, že mi Frau Praast oznámila, že mám zařízené ubytování byl příjemný šok, neboť jsem ani slovem žádnou kolej nerezervovala, kauci neplatila (za zprostředkování – 250 Eur) zkrátka jsem jen napsala Jessice Hoffmacher (zástupce studentů – oddělení zahr. služby), že přijedu na DAAD a jestli neví o bydlení. Ona mě automaticky přihlásila na koleje. Druhý den jsem tedy běžela ještě za Jessicou, jestli je toto všechno pravda a ona, že ano a já, že jsem nic neregistrovala a ona že jo, já říkám že ne a když zjistila, že to byla jiná Novotná, málem mě kleplo, ale vše se vyjasnilo, měla mě tam taky, vyplnila jsem formulář, zaplatila 250Eur kauci a hurá mám koleje! Za dva dny mi přišlo oficiální vyjádření, že koleje dostávám a že mám zaplatit 930 Eur převodem na účet. (Kolik stojí první dny studenta v zahraničí? 160 za měsíc na kolejích, 250 Eur kauce za zprostředkování ubytování, 372 kauce na ubytování na druhých kolejích, 558 ubytování na druhých kolejích /kauce jsou vratné na konci pobytu/ - tj. 1340 Eur teď hned). No nic, jsme v Německu, a tak se mi podařilo domluvit, že za druhé koleje zaplatím až v září a všichni jsou moc milí, usměvaví a říkají, že je vše v pořádku. Eichstätt na mě čekal a proto jsem tady. Hallo Eichstätt !!!

První dny byly ale boží! Je krásné se probudit a NIC NEMUSET. Vstát kolem desáté, posnídat, popovídat si, udělat oběd, jít nakoupit, sejít se s Martou na kávičku a poté se podívat na film. Škoda, že tento rituál vydržel tak 2 dny, než jsme začali být všichni nervózní, že to nestihneme
Pár dní již uplynulo a my začali úspěšně bádat. Alespoň chviličku každý den. Moje bádání mě baví, čtu tady různé hry a aktivity a je to sranda. Vedu si vlastní rejstřík aktivit a snažím je přetvářet tak, aby byly v němčině proveditelný. Téma mé diplomky: zjednodušeně: warm-ups ve výuce německého jazyka – bylo ta nejlepší volba, co jsem kdy udělala! Dokonce jsem navštívila knihovnu, vlastně knihovny. Nikdy jsem nevěnovala pozornost, kolik tu mají knížek, ale teď mě to začalo neuvěřitelně fascinovat! Bádat mě baví, asi bych bádala déle, než ty 4 měsíce. Nikdy jsem neměla ponětí, kolik krásných her a aktivit existuje:) Asi začnu pořádat tábory pro děti.
Během prvních dní mého pobytu v Eichstättu jsem zjistila, že tu mnoho lidí zůstalo. Hned první den, co jsme šli na univerzitu, tak jsem potkala všechny své kamarády, o kterých jsem se dozvěděla, že zůstali. To jenom abyste získali představu, jak malý Eichstätt je. Jinak se tu téměř nic nezměnilo, jen se mi zdá, že tu všichni mají Audi nebo BMW. A já jezdím na kole – asi je tu něco špatně
Taky jsou tu Schlussverkaufy. Protože šetřím na foťák, nemohu tolik rozhazovat, ale dneska jsem neodolala. Kdo by si nekoupil tričko za 1,50 Eur? A mají jich tam celý stojany. Za tři trička jsem dneska dala necelých 5 Eur – neuvěřitelné. Nebo v ČR pořídíš tričko za 37 Kč?

Jsem zpátky v Německu a jsem šťastná.