Andrejka rok v kralovství

Hi to all !!!

… Prostě nestíhám. Na to, že jsme ještě ani nezačali školu, tak se pořád něco děje, domů chodím večer, v noci se zase jde do města, na party… a nebo se člověk zdrží v kuchyni při vaření čaje. Chápete … :-)

Jelikož se mi každý ptá, jak se mám, jaký to tam je a jak to či ono tam funguje, rozhodla jsem se tak trochu popsat tady svůj samostatný život a vůbec atmosféru Německa – Bavorska. A to vše doplňuji o fotoreportáž v sekci Photos. Have fun !

UNIverzita
Takže 1.10. nám začali intenzivní kurzy němčiny. Byli jsme rozděleny do 4 skupin, Grundstufe 1,2, Mittelstufe, Oberstufe. Denně jsme měli 6 hodin NJ a to od 09:00 – 10:30, 10:45 – 12:15, 13:30 – 15:00. Měli jsme super učitelku, Evu Polznir, která vyučuje NJ na Goethe Institutu v Mnichově a která s námi vytvořila super individuální plán – tj. podle našich přání. Vždy jsme si s ní opakovali ty nejtěžší části gramatiky, hodně jsme brali německé idiomy a hovorovou němčinu. Diskutovali jsme a hráli scénky. Myslím, že těžko budu hledat učitelku, která by mohla paní docentce Evě konkurovat. Nikdy jsme se nenudili, Eva, jako vystudovaná herečka a učitelka AJ a NJ v Německu a Anglii měla zkušeností, že by mohla rozdávat – od vysvětlování Subjektive Aussage až po řehot koně a fanouška Formule 1. Na konci – v pátek – se psal závěrečný test – z toho, co jsme za celý kurz probrali. Už mám několik jazykových kurzů v zahraničích za sebou, ale tento se s nimi nedá srovnávat. Klasse !

Výuka nám začíná až asi kolem 20., takže jsme měli volný týden. Konečně jsme se tedy všichni vyspali.  Ani nebylo moc párty, ale zase jsem více méně měla internet, na Taiwanu je o šest hodin víc…znáte to. Jinak tento týden byl ve znamení tvoření rozvrhu, čekání, kam nás vezmou a kam ne. Ale nakonec můj rozvrh vypadá docela uspokojivě, jen francouzština mi asi nevyšla, škoda, no… V pondělí začínám 4 hodinami španělštiny a německou konverzací a den finišuji anglickou gramatikou, v úterý mám anglickou výslovnost, porovnání anglického a německého syntaxu, polštinu...Ve středu dále německou výslovnost, morfologii. Ve čtvrtek opět 2 hodiny polštiny a v pátek německou gramatiku a kreativní psaní NJ. No a potom je tu velká nabídka sportů, ráda bych si také nějaké vybrala, uvažuji nad capoierou, když na ní v HK není čas nebo aerobik, salsa … prostě se uvidí. Asi budeme chodit plavat, pernamentka tu stojí 15Eur na 10 vstupů, což není špatný.

Život na kolejích …
…. Ruleeeez !!! Koleje tady v Německu jsou trochu jinačí než u nás v Čechách. Bydlím na koleji St. Michael, což je asi to nejlepší bydlení, co jsem mohla získat. Je tu problém s netem. Prvních 14 jsem neměla žádný, teď jsem připojená na jednoho klučinu, ale pořád mi to padá, teda spíš mi to vůbec nejde připojit, tak za ním musím zajít. Rozdíl mezi českou a německou kolejí je asi ten, že Němci si fakt zakládají na svém vlastním soukromí a individualitě. V praxi to vypadá tak, že všichni se scházejí ve společné kuchyni, ale neexistuje, aby vás Němec pozval k sobě (a to nejen kvůli tomu, že tam má bordel …. Jinak koupelny a WC jsou společné pro celé patro.
V průběhu tří týdnů přijeli všichni bydlící našeho patra – máme tu 4 Němce, 3 Italy a dále Španělku, Maďarku, Američanku a mně:) Popravdě ještě se moc všichni neznáme a já osobně trávím většinu mého času v patře prvním, kde mám své dva přátele – Joannu z Polska a Dominika z Bavorska …
Surviver in Germany

Ještě jsem neumřela hlady. Pravidlo jedna – v kuchyni už zásadně nevařím, když jsou poblíž Italové. A když tam nejsou (jako že tam jsou často), tak vcelku úspěšně vařím těstoviny. Včera jsme s Dominikem měli rybu s americkýma bramborami a večer jsem naopak vařila s Joannou brambory s plněnou kapustou a pizzu. Nebaví mě vařit sama pro sebe…to radši nevařím vůbec. Přes týden chodím stále do menzy. Dnes je tomu právě týden, co jsem byla naposled v MCdonald:)
Jo a taky si úspěšně peru a uklízím a prostě všechno… Myslím, že počáteční obtíže osamostatnění se jsem zvládla:) Jediné, co mě štve je, že pořád nemůžu najít zápalky.


Volný čas a tak …

I am not a party girl. Prostě ne. Myslela jsem, jak tady budu navštěvovat jednu party za druhou a těšit se na další protančenou noc, ale prostě ne. Raději posedím s kámošema u sklenky vína a popovídám si než abych někde trepčila na parketě. Jedna party týdně a dost.

O weekendech KU International (obdoba našeho Buddy Teamu) pořádá výlety do různých historických nebo nějak významných měst. Zatím jsme byli v Mnichově, Regensburgu a Norimberku. Každý výlet má podobný program – prohlídka města a nějaká ta historická atrakce. Naučila jsem se výklad průvodců i poslouchat, neboť je tu jeden Erasmus student z Turecka, který nerozumí německy ani slovo, a tak mu všechno překládám ( tu a tam přidám zainteresovaný komentář)… a prostě mě to baví…plus mínus trénuji na své budoucí vysněné povolání a je to pěkná fuška – překládat v reálném čase…uf.

Jelikož nám pořád přeje počasí, téměř každý den chodím ven buď pěšmo nebo vyrazíme na kole. V sobotu se šlo na organizovaný Spaziergang prvního patra na horu na horu :-) (viz fota)…a potkal nás i první sníh:)

No a dále se chystám už tři týdny poslat pohledy, napsat emaily… ale prostě nemám čas. Moc se omlouvám a brzy se polepším. I blog dlouho stál na mrtvém bodě, i když jeden z důvodů byl, že si myslím, že toto nikdo nečte, potřebuji taky trošku zpětnou vazbu. Chápete?


In addition …

Dostat se do německé společnosti je v Německu velmi problematické. Kdo v Německu nějaký ten čas strávil, sám ví, že domorodci mezi sebe jen tak někoho nepustí (i když jsou výjimky). Na ten samý problém jsme narazili i tady, v Eichstättu. Erasmus studenti je jedna Gruppa a Němci druhá. Já osobně mám štěstí, protože přátele mezi Němci mám a trávím s nimi většinu svého času, ale na druhou stranu cítím takovou tu hranici, odstup, distance, co si od nás němečtí obyvatelé drží. To není jako v Čechách (wow, ty si z Čech, Španělska, Ameriky...)….tady nad tím každý mávne rukou, je to prostě normální.

Navíc jsme se s Joannou shodly na tom, že pro jazykově nezkušené je integrace do společnosti daleko jednodušší než pro ty, kteří mluví plynule a bez chyb jen s menším akcentem… Němci povařují za total süß (totálně sladké), když ta Italka neumí rozlišit třetí pád od čtvrtého, když neví, jak se řekne šálek čaje a jen obtížně se zeptá na cestu do školy. Tu na vandru dva Němci asi 5 minut učili Španělky říkat „scheiße“ a byly z nich úplně paf, když už to slovo konečně vyslovily. „Ich heißen Andrea und live in Tschechien…“ … jest nová teorie, jak zaujmout a získat přátele.


Tak to je ode mě nyní vše! Nemám ještě všechno nafocené, a tak fotky dodám nejpozději zítra, mějte se všichni krásně. Dneska je můj první školní den, začínám těmi 4 hodinami španělštiny, což je taky total süß, včera mi Dominik (studuje učitelství španělštiny a francouzštiny) četl prvních pár textů a myslím, že mě ten jazyk bude bavit. Vypadá jednoduše, fakt hodně podobný angličtině. A vůbec, všechno (kromě ČJ) je podobný angličtině, ne?

Pac a pusu, chybíte mi, Andy.