Posilka aneb nebezpečí pro slabé naivní běžce
Sunday, October 21, 2007 10:30:18 AM
Tuto středu jsem měl tu čest se zůčastnit prvního společného tréninku k přípravě na sezonu 2008. No a protože přes zimu to tak atleti prý dělávají, tak to byl trénink v mučírně, pardon v posilovně. Jednou týdně budeme mít za úkol dělat různé pohyby v této malé stísněné, uzavřené, doslova klautrofóbní místnosti, a pozor - to utrpení nám platí klub. Když jsem přicházel na domluvený sraz, nevěděl jsem ještě co mě čeká. Trénink se konal pod vedením našeho trenéra pana Topinky a bylo nám řečeno, že není naším úkolem získat svalovou hmotu, neboť budeme posilovat s malými vahami, což v našem případě znamená opravdu velmi malé. "Supr", říkám si "Normální lidi chodí do posilky, aby dobře vypadali, my však posilujem, abychom lépe běhali." A se slovy: "No aspoň to budou velmi malé váhy, tak se snad nepředřu" usedal jsem k benchpressu. Posilování mělo být založeno na tzv. silové vytrvalosti, 15-20 cviků ve 3 seriích s 30 s p. Bench zkutečně ušel a i následná ramena sem zvládl. Změna přisla při usednutí k multipressu v poloze v sedě. Jen 15 opakování, dobrý. Jenže tady něco nehraje. Dyť to není zas, tak malá váha. To je zatraceně těžký. Pohled na samotnout osu závaží bez závaží a moji marnou snahu musel být opravdu zajímavý. A hle, to někldo udělal naschvál s cílem mě zničit. Další na řadě se na mne těší bicáky. To se již moje upřímné snažení posouvá do roviny parodie na kulturistiku. Sranda mě brzo přejde. Ruce jsou v prdeli, svaly zkrácený a bolavý. Doma po posilce poctivě střečuju doufaje, že ještě něco zachráním. Druhý den to nevypadá tak tragicky, to co ale přijde v pátek, to je teda síla. Už ráno ve mne nechopnost otočit se na posteli vyvolává obavy. S oblekání hadrů a dalších triviálních činností, u kterých se musí kroutit rukou, se rázem stalo masochistické praktikování. Nebudu to rozebírat, je to ještě příliš traumatizující. Dnes je první den, kdy vnitřní úhel při vrcholu LEVÝ LOKET se blíží 170° (přiblížně, nemám úhloměr) a to již značí naděje do budoucna, především pak do další středy. Když už nám to Morenda zaplatila, nebudu váhat a zmrzačím se znovu.







