My OperaVítězství na republikovém finále v přespolním běhu!!!
Sunday, November 4, 2007 1:13:07 PM
Na Mistrovství republiky v přespolním běhu středních škol jsme odjížděli už den předem – ve čtvrtek 1.11. a tentokrát samozřejmě v nejsilnějším složení. Samotný závod se nyní už nekonal v běžkařském areálu u Nového Města, ale v areálu Martina Koukala u Žďáru, takže jsme to z našeho hotelu Jehla měli jen 3 km a mohli řádně rekognoskovat terén. Celá trať byla situována na skutečné pole naštěstí ne rozorané (to bylo hned vedle), ale travnaté:) Jeden okruh, která jsme museli absolvovat 5x měřil odhadem těsně pod 1 km a nebyl vůbec jednoduchý. Hned od startu několikasetmetrové stoupání, pár mírných seběhů, zase stoupání a nakonec do cíle nepříjemný klikatý seběh. Když jsme to ve čtvrtek poklusávali nenapadlo by mě, co mě další den bude čekat, viděl jsem to zkrátka optimisticky. Tentokrát jsem si samozřejmě vzal své dráhové tretry (jiný nemám), protože bez nich by to byl značný handicap. Díky Lukášově výbavičce snad stovek hřebů všech možných velikostí jsem si mohl své hyčkané tretry vytunit a připravit je na nelehkou úlohu. Pohled na 12 mm hřeby byl určitě hrozivý a u soupeřů respekt vyvolávající.
Když jsem se díval na soupisku závodících škol, neviděl jsem některá očekávaná jména a naděje na zlato jsem viděl ještě reálněji. Třeba absenci Gymnázia Opava, vítěze letošního Corny poháru, jsem nečekal. Papírově naším největším soupeřem tak mělo být Gymnázium Nové město, obhájce titulu.
No nebudu to protahovat zbytečnostmi a přejdu rovnou k pátečnímu závodu. Na startu měla každá škola vyhrazena svůj prostor (jak na dostizích
), kde byli její závodníci za sebou dle výkonnosti. Vzhledem k tomu, že jsem byl až 4. v naší řadě a že po startovním výstřelu nastal chaotický sprint všech účastníků (někteří vystrašeně řvali: „Bože co to je?!“) , tak bylo téměř nemožné zaujmout nějakou dobrou pozici. Usadil jsem se někde okolo 40. místa. Problém je, že zatímco při většině závodu se vždy pomalu prokousávám vpřed, tentokrát to jaksi nešlo a já zůstával po celý závod v hloubi startovního pole. První kolo mi přišlo ďábelsky rychlé a už při v běhu do druhého jsem nemohl! Postupem času to s psychikou bylo stále horší a začal se projevovat defétismus nejhrubšího zrna. Říkal jsem si, proč bych měl být ten čtvrtý bodovaný, vždyť to můžu přenechat Jindrovi nebo, že s tím seknu a nasimuluju nějaký zdravotní problém. Nakonec mě vždycky trochu nakopl u cíle stojící a vyčítavě hledící Jadva, který řval moji aktuální pozici (že si dal práci to počítat). Do cíle jsem dospurtoval na prachbídném 39. místě v čase asi 18 min. Samozřejmě zklamání bylo obrovské, protože jsem se domníval, že to na medaili nestačí ani náhodou. To jsem však nevěděl, že Mara a Lukáš to zaběhli opravdu skvěle a obsadili první příčky. Jára taky nakonec zabojoval a prokousal se na solidní 13. příčku. Tudíž výsledek našeho týmu vypadal následovně: 1.Marek Pospíšek, 2.Lukáš Olejníček, 13. Jakub Zimmermann, 39. Martin Foukal, 51. Jindra Jašek a 66. Matěj Nytra. Celkový součet: 55 bodů a to těsně o 3 body před Novým Městem stačilo na vítězství (zaplať pánbů, že jsem doběhl aspoň takto jinak by mě tým asi oprávněně zlynčoval). Když nám Jadva několik minut po závodě sdělil tuto radostnou skutečnost, bujelo ve mne stále velké zklamání z mého výkonu, ale přece jen celková výhra spravila chuť a my jsme mohli slavit.
Výhrou na republice si naše škola zajistila účast na MS v přespolním běhu, ale s tím nepochopitelným omezením jen pro ročníky 1991 a mladší. Z našeho kádru se tak MS bude týkat jen Jindry a Štěpána, oběma tak gratujulu a všichni jim to můžeme jen tiše závidět. Nevím proč je ten systém tak podivně nastaven, když pak školu reprezentuje úplně jiný tým, je to dost nelogické. Mezi prsty mi unikla první a poslední šance účastnit se nějakého mistrovství světa a to zamrzí ještě víc (a nebudu sám). Každopádně se ukazuje, že naše běžecká generace na naší škole dozrála do skutečně zlaté éry a na jaře, pokud se holky k tomu postaví zodpovědně, můžeme (musíme) udělat historický úspěch i na juniorském maratonu v Praze.
Výsledky hoši: http://www.ddmzdar.cz/sport/0708/rf/republika%20kros%20kluci%20hotovo.pdf
P.S. Forma není moc dobrá, to jsem se přesvědčil opravdu důkladně. Objemový trénink provozovaný z lenosti výhradně po rovině nemůže zajistit na podobně těžkých tratích nějaký úspěch. Než přijde za 14 dní BBP musím trochu zapracovat na kopcích, protože jinak bych těch 10 km na Palačáku opravdu nepřežil.
Když jsem se díval na soupisku závodících škol, neviděl jsem některá očekávaná jména a naděje na zlato jsem viděl ještě reálněji. Třeba absenci Gymnázia Opava, vítěze letošního Corny poháru, jsem nečekal. Papírově naším největším soupeřem tak mělo být Gymnázium Nové město, obhájce titulu.
No nebudu to protahovat zbytečnostmi a přejdu rovnou k pátečnímu závodu. Na startu měla každá škola vyhrazena svůj prostor (jak na dostizích
), kde byli její závodníci za sebou dle výkonnosti. Vzhledem k tomu, že jsem byl až 4. v naší řadě a že po startovním výstřelu nastal chaotický sprint všech účastníků (někteří vystrašeně řvali: „Bože co to je?!“) , tak bylo téměř nemožné zaujmout nějakou dobrou pozici. Usadil jsem se někde okolo 40. místa. Problém je, že zatímco při většině závodu se vždy pomalu prokousávám vpřed, tentokrát to jaksi nešlo a já zůstával po celý závod v hloubi startovního pole. První kolo mi přišlo ďábelsky rychlé a už při v běhu do druhého jsem nemohl! Postupem času to s psychikou bylo stále horší a začal se projevovat defétismus nejhrubšího zrna. Říkal jsem si, proč bych měl být ten čtvrtý bodovaný, vždyť to můžu přenechat Jindrovi nebo, že s tím seknu a nasimuluju nějaký zdravotní problém. Nakonec mě vždycky trochu nakopl u cíle stojící a vyčítavě hledící Jadva, který řval moji aktuální pozici (že si dal práci to počítat). Do cíle jsem dospurtoval na prachbídném 39. místě v čase asi 18 min. Samozřejmě zklamání bylo obrovské, protože jsem se domníval, že to na medaili nestačí ani náhodou. To jsem však nevěděl, že Mara a Lukáš to zaběhli opravdu skvěle a obsadili první příčky. Jára taky nakonec zabojoval a prokousal se na solidní 13. příčku. Tudíž výsledek našeho týmu vypadal následovně: 1.Marek Pospíšek, 2.Lukáš Olejníček, 13. Jakub Zimmermann, 39. Martin Foukal, 51. Jindra Jašek a 66. Matěj Nytra. Celkový součet: 55 bodů a to těsně o 3 body před Novým Městem stačilo na vítězství (zaplať pánbů, že jsem doběhl aspoň takto jinak by mě tým asi oprávněně zlynčoval). Když nám Jadva několik minut po závodě sdělil tuto radostnou skutečnost, bujelo ve mne stále velké zklamání z mého výkonu, ale přece jen celková výhra spravila chuť a my jsme mohli slavit. Výhrou na republice si naše škola zajistila účast na MS v přespolním běhu, ale s tím nepochopitelným omezením jen pro ročníky 1991 a mladší. Z našeho kádru se tak MS bude týkat jen Jindry a Štěpána, oběma tak gratujulu a všichni jim to můžeme jen tiše závidět. Nevím proč je ten systém tak podivně nastaven, když pak školu reprezentuje úplně jiný tým, je to dost nelogické. Mezi prsty mi unikla první a poslední šance účastnit se nějakého mistrovství světa a to zamrzí ještě víc (a nebudu sám). Každopádně se ukazuje, že naše běžecká generace na naší škole dozrála do skutečně zlaté éry a na jaře, pokud se holky k tomu postaví zodpovědně, můžeme (musíme) udělat historický úspěch i na juniorském maratonu v Praze.
Výsledky hoši: http://www.ddmzdar.cz/sport/0708/rf/republika%20kros%20kluci%20hotovo.pdf
P.S. Forma není moc dobrá, to jsem se přesvědčil opravdu důkladně. Objemový trénink provozovaný z lenosti výhradně po rovině nemůže zajistit na podobně těžkých tratích nějaký úspěch. Než přijde za 14 dní BBP musím trochu zapracovat na kopcích, protože jinak bych těch 10 km na Palačáku opravdu nepřežil.
Jakub Zimmermannjakubzimmermann # Monday, November 5, 2007 7:53:02 PM
Martin FoukalBaxx007 # Monday, November 5, 2007 8:01:04 PM