My OperaŠkolní exkurze do Práglu aneb chlastací a vrchařský trénink
Thursday, November 22, 2007 2:48:15 PM
V minulých třech dnech jsem se zúčastnil se svou třídou třídenní akce do Prahy. Prvotním smyslem bylo navštívit co nejvíce památek a to za každou cenu. Samozřejmě jsem si s sebou věci na běhání ani nevzal, protože mi bylo předem jasné, že klasicky trénovat nepůjde. Po mnohahodinovém popocházení dostaly nohy opravdu zabrat takovým způsobem, že jsem na tom byl hůře jak po sobotním BBBčku.
No a od večerních do časně ranních hodin pak nastala druhá tréninková fáze – pivní objemový trénink. Náš hostel se nacházel ve Vršovicích v jedné velmi zapadlé uličce, v jejíž oblasti byly podniky, které v Brně snad ani nenajdete. Nazval jsem to „království pajzlů“. Něco takového musíte zažít. V úterý pak celá třída zakempila v jednom slušně vypadajícím, prázdém nonstopu, žel čepujícím – vodu gambáč. Chtěl jsem jít na objem nějaký solidní jonťák – třeba Plzeň, takže smůla. Gambisy jsem dával pomalým tempem a tepově jsem to měl hodně v klidu. Objemově taky nic moc, udělal jsem jen 6:cheers: a všici už šli spát, nemají natrénováno a měli toho dost. Pak už zbyli jen zkušení sportovci: já,Matěj a Kony. Šli jsme do jiného nonstopu a ještě si dali výklus – desítku (Krušovice). Avšak kuřáka Konyho ten výklus natolik zmohl, že ještě před dokončením nehorázně tvrdě usnul:faint: a zůstal ležet na trati. Když jsem se ho marně snažil vzbudit, tak jsem své nedopité pivko vylil. Potom jsme raději šli Konyho uložit, on však po tréninku se značným sexuálním apetitem zneužil vytuhlého Honzu. Zajímavá a pěkně perverzní podívaná. Ale to není vše, já a Matěj jsme stále neměli natrénováno podle našich představ, a i když snad bylo po třetí ráno, tak jsme se vydali na závěrečný vrchařský trénink. Pro naše stoupání jsme zvolili kopec ze všech nejtěžších – výstup na Strahov. U Vltavy jsme vystoupili z noční šaliny a výšlap mohl začít. Řeknu vám, fakt fuška, nohy dostaly opravdu zabrat. Nahoře jsme se pokochali krásným opuštěným strahovským stadecem, zase se otočili a sebíhali dolů. Po návratu na pokoj bylo už šest hodin. Spánku jsme si teda moc neužili, necelé dvě hodiny rozhodně neodpovídaly protrénované noci. Naštěstí všecko dobře dopadlo a i středeční program jsem splnil. Regenerační obědová Plzeň:beer: bezpečně zafungovala, takže jsem při cestě domů vlakem ani nespal.
Musím říct, že pražské soustředění celkem splnilo má očekávání. Unaven jsem byl opravdu dost, musel jsem si dát svých 13 hodin spánku, což bohužel opět odnesla škola.
No a od večerních do časně ranních hodin pak nastala druhá tréninková fáze – pivní objemový trénink. Náš hostel se nacházel ve Vršovicích v jedné velmi zapadlé uličce, v jejíž oblasti byly podniky, které v Brně snad ani nenajdete. Nazval jsem to „království pajzlů“. Něco takového musíte zažít. V úterý pak celá třída zakempila v jednom slušně vypadajícím, prázdém nonstopu, žel čepujícím – vodu gambáč. Chtěl jsem jít na objem nějaký solidní jonťák – třeba Plzeň, takže smůla. Gambisy jsem dával pomalým tempem a tepově jsem to měl hodně v klidu. Objemově taky nic moc, udělal jsem jen 6:cheers: a všici už šli spát, nemají natrénováno a měli toho dost. Pak už zbyli jen zkušení sportovci: já,Matěj a Kony. Šli jsme do jiného nonstopu a ještě si dali výklus – desítku (Krušovice). Avšak kuřáka Konyho ten výklus natolik zmohl, že ještě před dokončením nehorázně tvrdě usnul:faint: a zůstal ležet na trati. Když jsem se ho marně snažil vzbudit, tak jsem své nedopité pivko vylil. Potom jsme raději šli Konyho uložit, on však po tréninku se značným sexuálním apetitem zneužil vytuhlého Honzu. Zajímavá a pěkně perverzní podívaná. Ale to není vše, já a Matěj jsme stále neměli natrénováno podle našich představ, a i když snad bylo po třetí ráno, tak jsme se vydali na závěrečný vrchařský trénink. Pro naše stoupání jsme zvolili kopec ze všech nejtěžších – výstup na Strahov. U Vltavy jsme vystoupili z noční šaliny a výšlap mohl začít. Řeknu vám, fakt fuška, nohy dostaly opravdu zabrat. Nahoře jsme se pokochali krásným opuštěným strahovským stadecem, zase se otočili a sebíhali dolů. Po návratu na pokoj bylo už šest hodin. Spánku jsme si teda moc neužili, necelé dvě hodiny rozhodně neodpovídaly protrénované noci. Naštěstí všecko dobře dopadlo a i středeční program jsem splnil. Regenerační obědová Plzeň:beer: bezpečně zafungovala, takže jsem při cestě domů vlakem ani nespal.Musím říct, že pražské soustředění celkem splnilo má očekávání. Unaven jsem byl opravdu dost, musel jsem si dát svých 13 hodin spánku, což bohužel opět odnesla škola.
Jakub Zimmermannjakubzimmermann # Monday, November 26, 2007 2:43:47 PM