My OperaMaturita, liga a začátek nové životní i sportovní etapy
Monday, June 2, 2008 9:25:29 PM
Konečně jsem se odhodlal po několika dnech přemáhání poreferovat o zážitcích, které se nedávno odehrály. Po juniorském maratonu jsem toho už moc nenaběhal a mílovými kroky se přibližovala zkouška dospělosti. Strach a časová tíseň mě donutily uzavřít se doma a s běháním se rozloučit, i za cenu ztráty formy. Hlavně s angličtinou jsem si nebyl vůbec jistý. Nakonec to po 12 dnech psychického týrání konečně vypuklo. Těsně před maturitou jsme navíc přišli o našeho asi 11letého knírače, a to na pohodě nepřidalo. Alespoň v den D se štěstíčko uchýlilo na mou stranu a já si až na informatiku vytáhl celkem pohodové otázky. Ironií osudu jsem to udělal za 4:-D, což nikdo z mého okolí včetně třídní nechápal, vždyť na výzo jsem míval i čtverky. Následný maturiťák proběhl v důstojném duchu, s důstojným množstvím alkoholu, a když už to je bledé s překonáváním mých běžeckých osobáku, dal jsem si rekord alespoň v počtu vypitých piv v jeden den (a to většinou dvanáctky):-).
Od pátku jsem zase začal myslet na trénink a šel si po 14 dnech zaběhat. 5 km naznačilo, že forma je opravdu pryč (ona ale ani žádná nebyla). V sobotu jsem pak jsem pak přislíbil účast na 1.lize v Třinci. Ale abych si neudělal hned při premiérovém startu ostudu byl jsem ochoten jed pouze na štafetu 4*400 m. No to jsem ještě netušil, že to je až v Třinci a štafeta bude v 17:15. No prostě celý den zabitý. Tak jsem se alespoň rozhlédl po tomto proletářském městě a navštívil restauraci Dělnický dům, kde jsem se nacpal opravdu vydatně a ochutnal snad poprvé čepovaný Radegast. To bylo 3 hodiny před startem. Nakonec jsem to se zátěží kuřecích prsíček v sýrovém těstíčku nějak zvládl, čas nevím (asi výhoda).
No a nyní je pondělí a já mám za sebou 1. dráhový trénink a nedopadl zase tak tragicky, jak jsem očekával. Naděje do budoucna tudíž žijí. Je přede mnou dlouhatánské volno. Zatím na něj vůbec nejsem zvyklý a přemýšlím, co vlastně smysluplného dělat krom trénování. Škola, kterou jsem tak dlouho proklínal a často do ní nechodil, jako kdyby mi najednou chyběla. Tedy ne to učení, ale kolektiv. Vědomí, že je po všem a že vstupuji do neznáma, do neprozkoumaných vod, na mě teď často doléhá. Času na trénink je teď spousta, otázka však je, jak dlouho to půjde než mé nohy řeknou dost a jestli vůbec alespoň trochu vylepším osobáky, které sice tak vysoko nejsou, ale nějaká forma už být musí. Jednu jistotu již mám, po sezoně v záři nastoupím na rehabilitace. Teď se ale soustředím na blízkou budoucnost. Zítra zátěžový test - koncert Metalliky v Praze a den po prohýřené noci večerní závod LBP v Popůvkách pojatý jako trénink.
Přidávám nějaké fotky z Třince:
Od pátku jsem zase začal myslet na trénink a šel si po 14 dnech zaběhat. 5 km naznačilo, že forma je opravdu pryč (ona ale ani žádná nebyla). V sobotu jsem pak jsem pak přislíbil účast na 1.lize v Třinci. Ale abych si neudělal hned při premiérovém startu ostudu byl jsem ochoten jed pouze na štafetu 4*400 m. No to jsem ještě netušil, že to je až v Třinci a štafeta bude v 17:15. No prostě celý den zabitý. Tak jsem se alespoň rozhlédl po tomto proletářském městě a navštívil restauraci Dělnický dům, kde jsem se nacpal opravdu vydatně a ochutnal snad poprvé čepovaný Radegast. To bylo 3 hodiny před startem. Nakonec jsem to se zátěží kuřecích prsíček v sýrovém těstíčku nějak zvládl, čas nevím (asi výhoda).
No a nyní je pondělí a já mám za sebou 1. dráhový trénink a nedopadl zase tak tragicky, jak jsem očekával. Naděje do budoucna tudíž žijí. Je přede mnou dlouhatánské volno. Zatím na něj vůbec nejsem zvyklý a přemýšlím, co vlastně smysluplného dělat krom trénování. Škola, kterou jsem tak dlouho proklínal a často do ní nechodil, jako kdyby mi najednou chyběla. Tedy ne to učení, ale kolektiv. Vědomí, že je po všem a že vstupuji do neznáma, do neprozkoumaných vod, na mě teď často doléhá. Času na trénink je teď spousta, otázka však je, jak dlouho to půjde než mé nohy řeknou dost a jestli vůbec alespoň trochu vylepším osobáky, které sice tak vysoko nejsou, ale nějaká forma už být musí. Jednu jistotu již mám, po sezoně v záři nastoupím na rehabilitace. Teď se ale soustředím na blízkou budoucnost. Zítra zátěžový test - koncert Metalliky v Praze a den po prohýřené noci večerní závod LBP v Popůvkách pojatý jako trénink.
Přidávám nějaké fotky z Třince:
Drakir7rakir # Monday, June 2, 2008 9:57:57 PM
Unregistered user # Wednesday, June 4, 2008 1:35:56 PM