My Opera is closing 3rd of March

Baxx007 from Morenda(bar)

Tento Atletický-běžecký bloček s mírnou dávkou sportovních miniesejí, kritik a článků věnuji svým (budoucím) drahým a věrným fanouškům. Pivu a běhání Zdar. <br /> (Pro Google a spol.: běžecký blog, atletický blog, atletika, běh

Fenomenální comeback – neporaženi

Čtete správně, skutečně se po mnoha měsicích odmlky opět musím podělit se svými „bežeckými“ zážitky. Ono se toho po stránce atleticko-bežecké skutečně v mém podání mnoho neudálo, ono se totiž neudálo vůbec nic. Proto jsem také čekal na nějaký osudový implulz, který mně třeba přinutí obohatit Vás o události nové, článek na blogu zasluhující. Ano, byť trénink se bližil poslední dobou k absolutní nule, přecejen morenďácký závod na Myslivně, jenž je součástí BPP, jsem tři roky za sebou nevynechal. Proto i tentokrát jsem se nechal přemluviti Matějem, že bychom mohli nostalgicky zavzpomínat na zářné úspěchy let minulých a poctít tento závod také naší symbolickou účastí. Abychom promysleli podrobnosti, sešli jsme se na předzávodním večerním setkání v hospodě U Štávů, kde jsme u točených dvanáctek, řešili jak po takové době zaběhneme takovou náročnou desítku. Rozprava to byla zajímavá, a protáhla se do pozdních hodin. Ráno jsem si dal budíka a bolehlav mě předsvědčoval, abych se na to vykašlal, že si stejně utrhnu akoráte pořádnou ostudu. Ale tentoktát vůle po závodění zvítězila a již rozcvičený a oblečený do běžeckého jsem nastarotoval fáro a odjížděl směr Kohoutky. Když jsem se blížil k Myslivně přepadal mě nepříjemný pocit, že nevidím žádné rozklusávající se bežce. Náhle v dáli parkoviště – překvapivě poloprázdé. Podezření stoupá, a když náhle u parkoviště rozpoznávám smějícího se Matěje na kole bylo to jasné – tentokrát poraženi nebudeme. Po závodě jako by se zem slehla. V okolí jen skupinka důchodců si to štrádovala z Myslivny na výlet a my jak blbci připraveni po téměř roce reprezentovat náš dráhý klub. Poslední tečka, říkáme si. Budiž zpečetěn náš běžecký osud. Ukázali jsme dobrou vůli, ale Vyšší moc byla proti. Asi věděla proč. Vlastně jsem ji za to vděčný. Tak jsme se zasmáli, a brzy jsem zase vyjížděl domů.
P.S. Závod byl přesunut na další den, ale proč pokoušet osud, dostavili jsme se včas, viděli jsme a morálně zvítězili. A tak by to mělo být.

LBP 18.6. - Obřanská mizérie

Write a comment

New comments have been disabled for this post.