Drbča

Po napsáním diplomk a úspěšných státnicích jsem konečně našel chvilku času. Tak to tu trochu oživím. Závody byly už dávno, takže ty nechám na příště. Takže o čem? V pondělí jsme dojeli náš výlet Dolním "vrhcním" (myšleno v Alpách) Rakouskem (Ale místy i Štýrskem).
Plánování začalo někdy k zimě, kdy se připojil Dejv, který řekl, že jasně jede. Tím líp. Ale nikdo další příliš nereagoval a tak hodně školy odsunulo plánování na vedlejší kolej. Nakonec se ještě ozvala Maky. Tak jsme byli tři. Další se přes urgování, přemlouvání ani přes výhružky nepodařilo získat. Takže jsme vyrazili takto ve třech.
No bylo by to dlouhé, takže jen pár zajímavých postřehů:
Společná jízdenka pro tři do Břeclavi stojí na jednoho více než na idsko. Koupit si zpáteční lístek do Vídně není zase tak marný nápad. I když rakouský vlak jede tiše, bez drncání, tka může být kaput a musí se přestupovat. V Rakousku je skvělá síť cyklostezek. Takže když je v mapě zaznačená a nejedete zrovna po silnici třetí třídy, tak vězte, že pojedete po vlastní cestě. Jinak jsou řidiči dost ohleduplní! Před cestou to chce zkontrolovat brzdy, i když zdánlivě brzdí dobře. Nevím, jak jde zkontrolovat rám, ale chtlěo by to taky. To znamená že od druhého dne jsme brzdil dost špatně, posledních tak 150km jsem odjel bez brzdění. No a Dejv zlomil rám. Jinak se nám počasí stále střídalo a tak více času jsme ztrávili někde schovaní než na kole. Hochkar jsme zdolali, ale jen ve dvou... Dolů jsem ho ale raději seběhl vedle kola. V pláštěnce není jízdka až tak marná. U Dunaje se prý pořád mění krajina, ale nevěřte tomu! Kolem Melku jsou kopce, za Kremmsí je rovina až do nevidím. Tedy někde tma začínaly Alpy. Zato Donauradweg je špicová cyklostezka... Tak ze 140km púosledního dne jsme tak 135 jeli mimo silnice! No snad jsme Maky příliš neuhnal.
Celkem tedy asi 380km, převýšení velké. (První průsmyk 1070 ze 450), nejvyšší bod Hochkar 1500m., a celkem v sedle okolo 19 hodin...