My OperaNejen oblž v Šebrově...
Monday, October 26, 2009 11:56:56 AM
Počasí má být v sobotu pěkné. Tak se rozhoduji, že byhc mohl do Šebrova na oblž dojet kolmo. Proč ne? Zajišťuji si dyžtak záložní místo u Martináče a ráno se uvidí. Ráno je sice mhla a nijak krásně, ale zato něco málo přes 10°C. Vyrážím! Tedy. Zas tak blízko to není a tak volím postup MHD, kterým dojedu s kolem až nahoru do Útěchova, kde bohužel bus končí. No naštěstí. :-) Čeká mě už jen sjezd dolů do Šebrova. Je to pohodička, jen trošku prsty mrznou. Možná jsem si měl vzít celé rukavice, ne jen cyklistické. Na fotbalovém hřišti su z žabiňáků prvnía trošku mrzu. Ale brzo přijíždí ostatní a mhla se zvedá. Pak konečně se blíží můj start. Vyrážím pomalu do lesa. Po cestě je plno popadaných stromlů a ne cestu na jedničku jich přelézám snad 20. To bude! Naštěstí sou to poslední. Troška bloudění na jedničku, hledání šutru uprostřed hustníku, který je ejn v popiskách a ne na mapě, dlouhé přeběhy ve svahu, jiný objekt je krsáná žuidlička. 20m od kontroly mě zastavuje cesta, která na mapě není a najednou mám pocit, že jsme úplně v háji, ztráta snad 3 minut! 
No astne se. Jinak 400m převýšení je dost drsné na podizmní oblž. Ale nějak poslední kopec vycházím a sbíhám na shromaždiště. Su nějaký unavý a to mě čeká cesta domů na tom kole. Martináč si ze mě dělá srandu, abych jel přes kopec, tak odpovím, že sotva vjedu an silnici, tak přestávám šlapat a snad dojedu domů jen setrvačností. Loučím se a vyrážím. No sice ke Svitavě jeud bez šlapání, ale dál to nejde. Držím si průměr přes 27, mám hlad a spěchám domů. Jenže je to ještě oněch nudných 25km. Fakt sláva! v Bílovïcích začínám mlít z posledních a vObřanech mám chuť sednout na šalinu... Nějak se kousnu a přijedu domů. Doma ani teplýá sprcha mě nějak nezarchnujě z žaketu, dělám špagety a málem je nesním, ale mám děsný hlad. Co to? Jdu si lehnout a najednou je o dvě hodiny později! )
Sice mě plán na neděli moc nevyšel...
Ale nakonec sem něco udělal. Jedu s našimi na chatu, kde půl dne sekám dřevo, fakt skvělá zábava! (Aspoň bdue na chatě teplo! ) Pak s taťkou obhlížíme spadlý strom, který by chtělo dostat nějak na chatu. Ale průměr skoro půl metru, nevím nevím... a nakonec ještě nacházím mezi strými věcmi skvělou riflovou bundu na téma oddíláče... dokonce original Levis! Začínám se těšit. Jen kdyby v tom Rakousku nebylo skoro metr sněhu...
No astne se. Jinak 400m převýšení je dost drsné na podizmní oblž. Ale nějak poslední kopec vycházím a sbíhám na shromaždiště. Su nějaký unavý a to mě čeká cesta domů na tom kole. Martináč si ze mě dělá srandu, abych jel přes kopec, tak odpovím, že sotva vjedu an silnici, tak přestávám šlapat a snad dojedu domů jen setrvačností. Loučím se a vyrážím. No sice ke Svitavě jeud bez šlapání, ale dál to nejde. Držím si průměr přes 27, mám hlad a spěchám domů. Jenže je to ještě oněch nudných 25km. Fakt sláva! v Bílovïcích začínám mlít z posledních a vObřanech mám chuť sednout na šalinu... Nějak se kousnu a přijedu domů. Doma ani teplýá sprcha mě nějak nezarchnujě z žaketu, dělám špagety a málem je nesním, ale mám děsný hlad. Co to? Jdu si lehnout a najednou je o dvě hodiny později! )Sice mě plán na neděli moc nevyšel...
Ale nakonec sem něco udělal. Jedu s našimi na chatu, kde půl dne sekám dřevo, fakt skvělá zábava! (Aspoň bdue na chatě teplo!
) Pak s taťkou obhlížíme spadlý strom, který by chtělo dostat nějak na chatu. Ale průměr skoro půl metru, nevím nevím... a nakonec ještě nacházím mezi strými věcmi skvělou riflovou bundu na téma oddíláče... dokonce original Levis! Začínám se těšit. Jen kdyby v tom Rakousku nebylo skoro metr sněhu...
