V prvním případě totální fiasko, po dobře rozběhnuté úvodní pasáži zazdívka na páté kontrole. Břidlicové lomy mi zkrátka asi nedělají dobře na hlavu, což se projevilo v nepochopitelných zkratech. No a po takové chybě se na middlu už těžko sbírá motivace něco dohánět, když víte, že už to nedoženete, i kdyby jste byl mistr světa.

O týden později jsem tomu ještě přidal, když jsem jel na béčka. Sobotní 12,6 km dlouhá klasika se mi podařila jít téměř bez chyby, přesto mi ke spokojenosti těch pár minut chybělo (106 min., pozn. redakce)  Potěší i 26 minut od Dany Brožkové, která šla taky H21C. V neděli jsem již trochu cítil bolavé koleno, naštěstí tejpy držely (možná až moc – cítil jsem se jak Robokop). Middle v těžkém kamenném podkladu jsem rozběhl slušně, chyb jsem se ale ke konci nevyvaroval – zejména poslední dvě kontroly v té těžké pasáži před cílem.

Další blbostí byl můj start v H21L v Sosnové. Inu, říkal jsem si – dal jsi před 14 dny i o kilometr delší trať, tak proč bys nedal i tuhle. Opak byl ale pravdou, síly rychle vyprchali a člověk bez tréninku, který jde 11,5km dlouhou trať blázen nebo sebevrah. Jedno mi to ale přeci jen dalo, další motivaci, abych to stále zkoušel se i nadále zlepšovat. Pokud se tedy o nějaké progresu v mém případě dá hovořit. Uvidím, jaká bude chuť trénovat na podzim a příští rok v Německu.