Mexico 15.11. 2008 - 1.1. 2009

..
Koukni taky sem ... www.communityinspiration.com
..

Mexico City

Sobota 15.11. 2008
Praha - Londyn - Houston - Mexico City
Proste normalni let, celkem 19 hodin, akorat bagl letel z Houstonu do Mexico City pres Madrid, takze se opozdil o 2 dny ... fajnova zalezitost ... a to jsem si kvuli te pul hodine na letisti v Houstonu zrizoval viza za 2500 Kc

Vecer jsme krapet zakalili s Tomem, Helen a Filipem, spat se slo ve 3 rano, s tim 7 hodinovym posunem celkem dlouhy den vsichni jsme se namackali u toma v bytecku 3x4 metry. Prvni osoba kterou jsem potkal byla bozi barmanka z Albanie, v Mexiko City se ji libi, protoze je to blizko k mori ... jen 4 hodiny cesty ... trochu jina meritka ...

Mexico 120 mil. obyvatel // Mexico City 25 mil. obyvatel



Pondeli 17.11.
Poprve jsem vyrazil sam do ulic, mel jsem desny stihy. Jakou barvu maji vsichni v Mexiku a jak jsou velci? A jakou barvu mam ja? A jak daleko jsem videt? 10x100 honu je spravna odpoved, muzu si obliknout co chci, ale nemam sanci se schovat, jeste tak vyndat fotak a jsem jasnej ... vecer uz to bylo lepsi, mel jsem konecne svuj bagl ... Metro stoji 2 pesos (1 peso = 1.50 kc) to je proste bomba. Ve vagonech metra pobihaji borci s reprakama na zadech a prodavaji CD, jini borci produkuji zivou hudbu a zpev ... vsude mraky lidi ... to je proste mazec


Sesel jsem se s Carmen na bozskem miste, u kostela San Juan Bautista v Coyocanu, kazdy misto v M.C. je totalne jiny, na trzisti jsme si dali super zeleninovy salat a nejaky zeleny piti ... ziskana informace od Carmen: "je to domluveny, zitra jed do Tlaxcala City a tam si te v poledne vyzvedne vladni urednik - indian German, on uz pro tebe neco ma" ... super ne

Vecer jsem byl dead, tak jsem poprosil Toma o nocleh, zasli jsme na veceri a povida mi ... jednou jsem se obevil mezi divochama, ktery snad nikdy nevideli belocha a na ferovku po me chteli inseminaci ... hmm mam se na co tesit

Klicove osoby

Helen a Filip
Sileni dobrovolnici, pro me jsou to bozi, uci indose anglicky ve spanelstine a malokdo si predstavi jaka je do makacka, drou doslova jak kone. Zaroven inspirace a opora me cesty www.communityinspiration.com koukni do sekce Blogy, to je proste mazec ... nechapes
Helen - Blog
Filip - Blog

Helen a Filip na ukazkove hodine v pohadkove kooperative Tosepan v Cuetzalan, Puebla (Filip je ten zeleny muzik uprostred).




Tom
Momentalne chudy banker (mikrofinance), ale nebojte, to neni na dlouho, klicova osoba a opora pro Community Inspiration. Zije v Mexico City, je to spion a kamaradi se s hodne dulezitymi lidmi po celem Mexiku, treba i s ceskym konzulem v Mexiku, dal radeji nebudu jmenovat ... spi v ksiltovce a se salou ... o vikendech si maluje nehty na cerno a vyrazi na party darkeru ... je fakt to hustej buh ... vocekuj.




Carmen
Nejznamejsi osoba mezi indiany jizni Ameriky, haji prava indianu, ma 3 deti je ji kolem 40 a chysta se studovat vysokou pravnickou v Mexico City. Bez karmen se proste k indianum nedostanes ... Kamosi se s com. Marcosem, coz je revolucni a velmi uznavana osoba - Zapatista ... je treba podotknout, ze indiani jsou z pohledu vlady ve skupine separatistu a extremistu, no ale do voleb je kazdy hlas potreba ...

Carmen je ta dama v bilem po boku Zapatisty comandanta Marcose.



Tlaxcala

Utery 18.11.
Tlaxcala - nejmensi stat v Mexiku - 1.2 mil obyvatel // hl. mesto Tlaxcala - 73000 obyvatel, 460 komunit (vesnic), 500 kostelu.

Posel od Germana mel hodinu zpozdeni ... ale ja mam casu dost, dovedl me do kanclu Germana, ale musel jsem jeste dalsich 15 minut pockat ... kancelar v americkem stylu, bozi dreveny dvere, za hlavou svuj vlastni portret ... hmmm husty ... vubec jsme si nerozumeli, ale cekal tam na me nejaky president Hipolito a ten si me odvezl "policejnim autem". Mel se mnou starosti, kam me da spat, co vlastne ma ctena tlamicka raci papat a co pit a jak casto se budu myt ... proste si se mnou vubec nevedel rady, shanel nekoho, kdo umi anglicky. Stavili jsme se na presidenciu mesta Contla ... zase americka kancelar a vychlazena CocaCola ... a pak do indianske ctvrti La Luz ... ubytoval me primo na presidenciu vesnice (zachod, umyvadlo, dovezl matraci a barel vody) ... hmm na indiany dost komfort ... pak se na me chodili divat ruzni lide jako v zoo, byl jsem fakt exot, kamkoli jsem prisel na to jsem ale zvyklej byl jsem take predveden pred tlupu zen, ktere meli jakousi dance seanci - jasne umim rict: jsem z Evropy, z Cech, jsem svobodny, mam pritelkyni v CR - jako - pro jistotu je mi 31 let, mam jednoho bratra a merim 190 cm.

Vecer me hned jeden mistni borec pozval domu na veceri ... jakasi polevka, s kusem kurete a pulkou kukurice plus tortily a pivko, spinaveho ovoce jsem se moc nedotykal, ze zacatku jsem byl dost opatrny.

Presidencium ve meste Contla.


Presidencium v La Luz.


Kancelar v La Luz - president Hipolito a sekretarka Yazmin.


Muj pokoj naproti kancelari.


La Luz
750 obyvatel, cca 2700 m.n.m. Domy uz maji zdene z cemetovych tvarnic, plocha strecha nebo spis zadna, jen strop - vsude couhaji armovaci draty, male mistnosti, vari se poruznu ... vesmes chudi lide, maji male pole s kukurici, nekteri chlapici pracuji v USA nebo Kanade, nekteri nemaji vubec praci, deti prumerne tak 8, maji ve vsi skolku a prvni stupen zakladky, decka chodi do skoly v uniformach. Maji jakysi vodovod s chlorovanou vodou a vsude v Mexiku ma kazdy barak na strese asi tak 1000 lt nadrz, ktera se dopousti v noci. Je tu hromada malych kramku se zakladnimi potravinami. Vsemozne zvirectvo, hodne oslu, vychrtli psi, ktery se hrozne boji a kdyz te otravuje pes, tak do nej proste kopnes (ja teda ne). Lidi jsou super, neustale se zdravi klidne 10x za den, podavaji si ruce a jsou hrozne v pohode. Kamosim se tady s kde kym a jsme hrozny kamosi. Pres den je tak 10 - 15 C, v noci kolem 0, obcas mrzne, takze docela kosa, ale na slunci to fakt pece - spalenej rypak na to tata.

La Luz, v pozadi magicky kopec La Malinche.


La Luz ... ulice.



Domy z cementovych tvarnic, vzdy z nich couhaji armovaci draty, bez strechy, na kazdem dome je cisterna na vodu, ti nejchudsi ji ale nemaji.


Interier lepsi rodiny - hlavni obytna mistnost a loznice.


Zakulisi domu.


Streda 19.11.
Vypada to, ze ve vesnici snad zadna prace pro me nebude, jakoby tu nic nedelali ... no uvidime.
Na jidlo jsem byl u nacelnika (presidenta), dokonce me nutil si umyt ruce ... vecer jsem krapet vyrazil ven, u vedlejsi vesnice z lesa vysly 3 zeny, jedna mela brutalni sekeru, truha otep dreva na zadech a provazy se ji zaryvaly do velkych nader a ta treti mela velke zlate nausnice. Pekne jsem pozdravil a sel jsem dal, porad neco hulakaly, po chvili jsem zjistil, ze je to na me ... nejak se jim moje navsteva u jejich vesnice nelibila (bily xicht a modre oci = Cortez - spanelsky dobyvatel 1535), ale nakonec to nebyl problem. Potkal jsem taky stareho oslehaneho indiana, jel na oslu a na druhem oslu vezl naklad kukurice - pri zapadu slunce obrazek pro bohy, ale nefotim mate smulu usmev a uctive "buenos tardes" se hodi vic.

Tak, tady nas mate pohromade ...
Vlevo - Popocatepetl - 5.452m, 2. nejvyssi hora v Mexicu, v puvodnim indianskem jazyce zvanem Nahuatl znamena Popocatepetl Kourici hora.
Uprostred - Karlos = baka = krava.
Vpravo - Iztaccihuatl - 5.220m.


Ctvrtek 20.11.
V 7h jsem pripraven k odjezdu na pole. Dole v presidiu je pulka vesnice ... moc jsem tomu nerozumel, nejaky problem se sousedni vesnici, provokace, foceni a tak ... a do pr. mam pruser, moje vcerejsi provokace a foceni v sousedni vesnici ... ba ne, jde konflikt se sousedni obci, indiani stavi vodovod a trochu rozkopali verejnou cestu, no a sousedum se to nelibi, tak jim pres noc vybagrovali jamy na ceste a oni nemuzou pokracovat ve stavbe ... lidi berou lopaty jako zbrane a vyrazi hlidat sve dilo ... prikaz zni "zadna agrese" ... Pro me dnes zadna prace nebude ... jdu do mesta.

Zivy plot


Vecer koukam z okna, lidi berou deky, jidlo a jdou k vodovodu. Tyjo, budou hlidat pres noc, indiani kolem ohne a budou si vypravet prihody - ja tam chciii - udelam par fotkek ... jdu !!! Sel jsem s kamosem, uz jsme byli skoro u velkeho zdeneho tanku na vodu a ejhle ... zensky od nacelnika "VAMOS!!! peligroso" neco jako "a domu, tady neni bezpecno" tri zensky skoro polovicni kolem me a ja jsem se musel otocit a jit spat ... "tak co? ... tak nic ... tak slez" ... poslouchat se musi, mama je vsude

Patek 21.11.
Jdu se podivat k aqua tanku ... lidi hlidali ... male ohne a kolem indiani. V poledne zeny prinesly jidlo, panve a rozne. Na jidlo se pak vrhli jak divoka zver, 6 tortil na sobe, kupa salatu, masa, syru, chilli ... div se nezadavili, kafe varili v mensim sudu na ohni. Nemel jsem traveni zrovna v nejlepsi kondici, tak jsem jen pozoroval.





Pak se objevila novinarka - celkem dobra kost potrenovala se mnou anglictinu a domluvili jsme na utery moji navstevu ve meste Tlaxcala, hmmm ...



A ma clanek na titulni strane novin ...



Odpoledne, konecne trocha prace ... mleti chilli na nedelni fiestu ... v pozadi tkalcovsky stav.




Tradicni a puvodni alternativou k mleni je drceni na kamennem korytku pomoci kamenneho valecku - pekna makacka.



Tradicni outdoorova kuchyne, pro kazdodenni pripravu jidel.




Sobota 22.11.
Dojeli jsme do mesta pro dva kotle cca 1.000 litru ... priprava na nedelni fiestu ... v patek byla zabijacka, v sobotu se varilo maso, mlela se kukurice, ktera se pred tim predvarila v nekolika sudech (nebylo toho zrovna malo ... uff), z testa se pak pripravovaly kukuricne placicky zabalene do kukuricnych slupek a varene v pare v sudech. Borci pak vstavali v 1h v noci a varili v kotlich omacku ...



Kdyz potrebujes elektriku na party na dvore, tak se proste napichnes na draty na ulici



Indianka s deckem na zadech vozi do noci na kolecku drevo - depak zadny srani.



Nedele 23.11.
Uz od brzskeho rana stali lide ve fronte s kybliky na omacku, maso, kukuricne placky ... zralo se o 106, ostatne jako vzdy ... na chvili jsem si stoupl k padlu a pozoroval lidi, takze to vypadalo, ze jsem makal celou noc ... to je vychcanost co







Pondeli 24.11.
... udelal jsem vecer par fotek, mezitim me vyrazily hledat 2 sestry nacelnika, pro ktere to bylo celkem nebezpecne vzhledem k bojove pohotovosti se sousedni vsi ... dost neprijemna zalezitost, cekali jsme na ne na ulici asi hodinu, celkem kosa, kolem me hromada lidi a emoce byly dost ruzne ... slozita situace, ja je naprosto chapu ... oni za me citi plnou zodpovednost, prisel jsem pres vladu, nikdo nechce mit problemy, to je politicka vec, lidi jsou dost podelany, ale asi maji proc ... pritom me maji radi a ja je taky ... ale fotka se povedla ne ... muj mily Popo a nad nim pavucina a pavouk mel plno prace se svym ulovkem.



Utery 25.11.
Vylet do mesta Tlaxcala s novinarkou Marthou ... podival jsem se k ni do kanclu ... nic moc prostory, ale tym mladych lidi. Ona tam pracuje od 17 let a pritom studuje universitu - bezny zpusob studia je pres internet a do skoly pouze v sobotu.

Na radnici maji na zdech na obrovske plose namalovane cele dejiny Tlaxcaly od dob puvodnich indianu a krvavych obradu az do soucasnosti - uzasna vec.



Pak me pozvala na pivko ... jmenovalo se to Miche Mix ... normalni pivko s chilli a morske potvory, poprve v zivote jsem to dal do huby, radsi jsem to nezkoumal, ale nebylo to spatny, v kelimku na me cekalo dalsich 7 potvor ... proste slast



Navsteva v dome Marthy ... "Mi casa tu casa" (muj dum - tvuj dum) kdykoli budes chtit, vcetne tvych kamaradu.

Pokoj bratra ...



Po ceste zpet do La Luz se strhla brutalni pitka ... v Mexiku muzes chlastat za volantem jak chces ... to je normalka a kdyz jsi novinar, tak mas jistou imunitu ... tady je to cely prohnily ...

Streda 26.11.
Fiesta ... tady jde jedna zranice za druhou - jakoby svatba sv. Josefa a Marie ... salvy, bubenici, zvony, mse, muzikanti v krojich po cely den ... v kazde vsi probehla v kostele jakoby svadba a vsechny modly, svice, svatebni dorty se pak prenesly do pripravene mistnosti s manzelskou posteli pro Josefa a Marii ... tentokrat byla hostina kureci ...






Je libo kureci lahudka - paratky a hlavicka



U nas v La Luz byla profi kapela se zvukarem a svetlama, dal jsem dva tance tyjo ... jako doma na vsi



K veceru jsem se byl podivat doma u Yazmin v sousedni vsi, slusny hospodarstvi ... u nas ve vsi jsem si pak dal s chlapama kelimek piva, ale nedopil jsem ho ... mamka me doprovodila do pokoje a na dva zapady zamkla barak ... vsichni byli zmasteny jak delo a ocekavala se invaze z vedlejsi vesnice ... no neva, zitra mam jit stejne na kopec, tak je to tak lepsi. Ja se tady citim max bezpecne, rozhodne vic nez v jakemkoli meste. Do meho pokoje muze pres den kdokoli, vali se mi tam fotak, doklady, penize ... ja tem lidem verim.

Ctvrtek 27.11.
Vystup na La Malinche 4.460 m - velmi dominantni vyhasla sopka, z La Luz prevyseni cca 2.000 m. Meli jsme vyrazit v 6h, ale Enrique nebyl zrovna moc vyspalej a fit, po ceste si jeste koupil dve litrovky piva (to jen u nas v CR se troskari po pullitrech) ... autem jsme vyjeli tak do 3.500 m a pak kluci vyrazili, absolutne jsem jim nestacil, oni se narodili v 2.500 m a ja v 500 m ... to je rozdil po nejaky dobe jim ale zacalo dochazet, hlavne kvuli jejich super pitnemu rezimu na hore jsem si je uz v pohode daval. Druhe pivko si Enrique otevrel cestou dolu a nesl ho v ruce, nooo rikal jsem si, jestli na kamenech spadne a podreze si zily ... cestou dolu jsem mel krapet vyskovou nemoc (lehce bolela kebule z nadmorske vysky), ale vse v cajku ... mam, osobni vrchol 4.460 m ... yeessss












Odpo jsem byl pozvan k borcovi, co delal na tkalcovskem stavu neskutecne veci ... prodava do Evropy a na Kubu ... jeden kousek cca 150 x 100 cm trva 20 dni x 8 hodin a proda to za 3.000 pesos (4.500 Kc) ... super vec ...




Patek 28.11.
Louceni, trochu emoce, Finskou vodku od moji mamky prijal nacelnik velmi chladne, ale neva ... odvezl me na bus.
Odpoledne jsem mel spicha s Helen, Filipem a Tomem v Mexico City na busovem nadrazi. Vyrazili jsme jen kousicek na vychod ... 6 hodinova cesta do Cuetzalanu (jako v letadle) ... V La Luz za celou dobu ani nekaplo, slunce cele dny, sucho, malo zelene, nikde zadny potok ani reka ... ale TED ... vyskovou nemoc v buse jsem mel pove, museli jsme vyjet snad do 4.000 ... zato nakonci jsme klesaly vkuse hodinu serpentynami do udoli do dzungle ... raj na zemi ... palmy, dostavene domy - to jsem jeste v Mexicu nevidel, fontana, fajn hotylek se sprchou. A protoze byla teprve pulnoc, vyrazili jsme zakalit