Leebigh

Nerlaska Studios, 2009
Freeware

Mám rád hororové hry. To znamená nejen hry, které mají strašidelné pozadí, kulisy či příběh, ale hlavně hry, kde se to krví či utrženými okončetinami jenom hemží. Blood, Alien Rampage, Gun Girl 2, Shadow Warrior, celá série Postal a podobné, kde animovaná krev přímo stříká z obrazovky.

Je mi ctí zde představit vynikající a hlavně profesionální freeware hru ,která splňuje podobná kritéria. Hra se honosí krásným názvem - Living Hell. Pánbíčkáři a fanoušci vatikánského ministátečku ať se nekřižují, hra nemá s čertíky nic společného, žádné obrácené kříže, pentagramy, ohně a kotle. Jenom hlavního hrdinu příběh vrhá do takových problémů, že peklo je proti tomu učiněným rájem.

Ač hra vyhlíží moderně, tak jako má moderní soudobá hra vypadat, její kořeny sahají až na počátek devadesátých let. V této, akční zábavě zasvěcené době, vycházela pod patronací firmy Namco na japonské herní konzole série akčních her s názvem Splatterhouse. Celkem byly vydány tři díly (1990 – 1993), na něž navázal později port prvního a druhého dílu na konzole Wii. Je také připravován novodobý remake Splatterhouse, snad s plánem vydání na podzim tohoto roku.

Hry přinesly na pódia herní scény hrdinu Ricka, který se se svou přítelkyní Jennifer dostává do sídla parapsychologa dr. Westa, který provádí nejrůznější zrůdné experimenty. Zde jsou napadeni příšerami, a zatímco Jennifer je polapena, Rick je smrtelně zraněn. Probouzí se v podzemí doktorova sídla a zjišťuje, že je pod vlivem tajemné pekelné masky - obětního artefaktu starých Mayů, který Ricka přemění v monstrum s ohromnou silou. A s vizáží Jasona Vorheese z americké hororové série Pátek třináctého se vydává dělat z příšer sekanou.

A právě hra Living Hell je novodobým remakem série Splatterhouse. Takže stejný Rick, samozřejmě notně graficky vypulírovaný, se vrací zpátky, aby nakopal zadky zplozencům zla a zachránil svou přítelkyni.

Na tvůrce hry z velkofirmy Namco navazuje nyní firma Nerlaska ze Španělska. Ač na oficiální Facebookové stránce hry jeden z autorů tvrdí, že celý tento kousek softwaru vyprodukovali ve čtyřech lidech, na oficiální stránce firmy jsou uváděna různá získaná ocenění a dalším dokladem o tom, že autoři nejsou žádná ořezávátka, jsou hry v portfoliu firmy: Wanted Guns, Billy Blade and the Temple of Time a Dracula Twins. Nejde o žádné trháky (sám jsem pořídil Dracula Twins se slevou jako bonus ke zmrzlinám k Family Frostu), ale vyšly u velké firmy (u nás JoWood) a hodnocení v recenzích nebylo zase až tak špatné.

Hra je akční řežbou z bočního pohledu jako ze starých časů. Ovládáme trochu těžkopádného svalnatého pořízka s hokejovou maskou na tváři, jenž si to hrne zleva doprava (ale někdy i zprava doleva) a likviduje mutanty všeho druhu. Buď pěstmi, nebo zbraněmi, které se občas povalují na zemi. Ať již je to sekáček, sekyra, mačeta či brokovnice, těmito vražednými pomůckami dokážeme z často nemrtvých nepřátel udělat ještě nemrtvější zombie, než byli předtím. Samozřejmě za pořádného mlaskavého zvuku a gejzíru té nejcennější životodárné tělní tekutiny. Samozřejmě tím nemyslím moč.

Tvůrci hry se notně vyřádili při navrhování nepřátel. Postaví se nám kříženci brouků a (snad) lidí, zombie, rachitičtí trpaslíci, klauni, chlapík s motorovou pilou, zmutované příšery z kanalizace jako z dílny H. P. Lovecrafta a spousta dalších pěkně ztvárněných potvůrek. Prostě příšerky s.r.o. jako z těch klasických hororových filmů z osmdesátých let. A jejich likvidace není procházkou Ordinací v růžové zahradě! Hra se hraje stejně jako ty staré dobré plošinovky ze starých časů. Žádné checkpointy, pouze 3 životy a pak již všechno záleží na naší šikovnosti. Je třeba velice přesně načasovat naše pohyby a máchání zbraněmi, aby se nám mutanti nedostali na kobylku. Jako v každé arkádě, po proběhnutí určité části hry na nás čeká poněkud tužší boss, který umí řádně pocuchat naším zdravím. Zdravotní péče je naštěstí k dispozici i v hororové hře. A tak se občas objeví bonus v podobě červené masky, která dodá zdraví, a nebo zelená maska, jež našeho Ricka přemění do podoby zřejmě steroidy nadopovaného a mnohem silnějšího monstra. I když jako ve správném pekle nelze dosažený postup ukládat, pokud náš hrdina obětuje svůj život za vlast, lze pokračovat ve hře dále. Jinak by postup v dobrodružství byl peklem, očistcem a rájem dohromady. A hra po nás ani nechce vhodit další minci.

Graficky šlape všechno jak má, na rozdíl od ploché 2D grafiky původní předlohy je všechno vymodelováno v polygonech, na průměrném počítači se nic necuká a vše se hýbá plynule bez škobrtání grafické karty. Sice to není Unreal či idTech engine, ale prostředí je vykresleno adekvátně. Hudba ambientně podbarvuje zabíjení na obrazovce a podkresluje atmosféru. Pod Windows 7 mi Living Hell občas spadla, ale po nastavení kompatibility vše funguje jako po másle.

A co je na tom všem nejlepší? Hra je k dispozici zcela zdarma. Download bylo třeba trošku pohledat, oficiální download linky jsou jenom přes Rapid Share, ale naštěstí jsou tady české herní servery a tak můžete stahovat třeba z Doupěte nebo z Bonuswebu. A připojujeme odkaz na herní soundtrack.

Takže stahujte a nabarvěte svou obrazovku načerveno

Odkazy:

Splatterhouse na MobyGames

Splatterhouse na Wikipedii

Nerlaska – oficiální stránky

Living Hell - soundtrack

Living Hell – oficiální Facebook stránky

Living Hell – Doupě + download

Living Hell – Bonusweb – download

No comments

Intermezzo II

Sunday, August 15, 2010 11:21:43 AM

Other

Uplynulo mnoho vody v naší řece Moravě protékající mou rodnou hroudou, včetně povodňové vlny, která málem opláchla přilehlé domy kolem. Ale na mém Opera blogu jakoby voda plynoucí korytem zamrzla. Zatímco doomovský blog se občas probudí k životu, tady jakoby chcíp´ pes, jak se říká lidovou mluvou a stále zde visí jenom zastaralé Intermezzo a starší doomovské příspěvky.

Nu což, jest s tím třeba něco provést a vnést trochu svěžího větru (ne větrů !) na naše stránky. Ale o čem budu psát? O hrách se píše všude možně, neustále se omílají nejnovější megahity od největších herních korporací. Vždycky jsem se jim spíše při hraní vyhýbal a dával přednost zejména hrám z produkce nezávislých firem, s preferováním těch, které fungují na sharewarové nebo freewarové bázi. No, nemyslete si, nejde o žádná béčka, před lety v žánru 3D akcí pecky od firem id Software, Apogee a nebo od Monolithu stály na špičce žánru a těm „major“ 3D akcím vytřely svou kvalitou zrak. Samozřejmě, nyní je vše jinak, aby hra měla na trhu úspěch, musí za ní stát nejméně stohlavý team programátorů, grafiků a bohužel i producentů a manažerů. Ale to neznamená, že nezávislí producenti her jsou „béčka“. Mnozí z nich prorazili na bázi elektronické distribuce a nabízejí kvalitu za rozumnou cenu a velký počet her sbírá ocenění u recenzentů i hráčů. A i mezi dílky těch firmiček či herních nadšenců, kteří tvoří své hry zdarma, a nebo jen za symbolický peníz, a zcela mimo nové trendy a směry, nacházíme mezi hromadou plev i pecky, které sice nejsou na špičce po stránce grafické, ale jsou tvořeny s láskou, zápalem a nadšením. A vracejí se svými herními mechanismy do těch let, kdy jsem vyrůstal a s hraním začínal a žánry plošinovek či klasických 3D akcí byly pravidlem.

A právě o takových hrách, které mi padnou do oka, bych se zde chtěl občas zmínit. Doufám, že můj někdy trochu zvrácený herní vkus nebude ctěnému čtenáři vadit. Samozřejmě, třeba se zde objeví nějaká ta herní klasika, která se dá sehnat buď jako abandonware či se znovu prodává třeba na www.gog.com. A jestli mne zaujme nějaká ta nová bomba či bombička z té novější scény, dám o ní vědět světu taky. A ještě něco. Nekamenujte mne teď, prosím. Novým trendem naší doby jsou hry na sociálních sítích. A ač jsem zastydlý někde v minulosti, tyto hry si také užívám. Nejde o klasické hraní, ale odpočinkové klikání, které se dá provozovat třeba i v práci a z tohoto hlediska je třeba podobné hříčky posuzovat. A mám pocit, že internetové písemnictví se jim příliš něvěnuje. Takže jestli se tady třeba objeví něco o Mafia Wars nebo Band of Heroes a nebo Bejewelled Blitz, nedivte se. Konec konců tyto články můžete přeskočit.

Zdraví vás Don Leebigh, t.č. Mafia Wars level 537.

No comments

Intermezzo

Sunday, November 15, 2009 7:25:01 PM

Other

Jak stylový byl včerejší večer! V televizi akční film Doom, natočený na motivy mé nejoblíbenější hry (i když stylově kopírující až její třetí díl), k tomu dvanáctiletá skotská single malt whisky Cragganmore, co chtít více… A k tomu navíc ještě atmosféra loučení. Loučení s Doomem na mém Opera blogu.

Během jeho na chlup dvouměsíční existence na něm vyšly celkem čtyři články, naučil jsem se pracovat s technickým „know how“, a blog si našel čtenáře z celého světa. Ne, nepřeháním - máme zde návštěvníky z USA, Argentiny, Belgie, Německa, Ruska, Velké Británie a dokonce z mekky islámu – z Íránu. Nevím, jestli si čtení v češtině užili, ale do statistiky se počítají. A samozřejmě české a slovenské návštěvníky v ten celý svět zahrnuji také. Některé zaznamenané návštěvy ilustruje přiložená mapička.

Jestli máte z předchozích vět dojem, že končím, tak to tedy v žádném případě. Dnešní doba globalizace nepřeje osamělým vlkům, ale velkým smečkám. A když toto tvrzení přeneseme do naší internetové branže, tak jsem se rozhodl, že svůj projekt si nechám „zastřešit“ pod křídla již zavedeného serveru. A jelikož Doom již není hra z nejnovějších, tak si myslím, že pod hlavičkou stránek www.oldgames.sk se můj blog bude dobře vyjímat. Děkuji DJ-ovi – Martinu Schmidtovi, za poskytnuté virtuální přístřeší a azyl.

V plánu již máme pouze poslední technické doladění, obsah blogu je již kompletně přenesen, upraven a plně funkční.

Takže milí čtenáři, kdo má zájem nadále pokračovat ve sledování článků o nových konverzích a úrovních ke hře Doom, nechť klikne zde: www.doom.starehry.eu.

A kdo bude chtít i nyní občas zabrousit na můj místní, původní Opera blog, může taky. Pokud mne napadne něco o hrách, zejména těch starších, a nebude to zapadat do koncepce nového Doom blogu, tak to najdete zde.
Takže nashledanou u nových, ale i u těchto o trošku starších stránek.

No comments

Aliens: Colonial Marines (demo)

Saturday, September 19, 2009 9:51:10 PM

Doom, new levels

Aliens: Colonial Marines TC (demo)

Autor: CyberwasteWADs

V jednom z předchozích příspěvků jsme se věnovali klasickému zástupci totálních konverzí pro hru Doom – Aliens Total Conversion. Po vydání této konverze se časem objevili ještě další následovníci, pokoušející se hráčům přinést něco nového z Alien universa (Alien vs. Predator vs. Terminator a dále pro mne neznámé 4 add-on levely pro Aliens TC a ještě AliensX a AliensDM – zdroj: Doom Wikia). V minulých dnech jsem měl možnost nalézt novou perlu podobně zaměřených konverzí – Aliens: Colonial Marines pro DooM II (díky THX-1138 z Eurogamer komunity za doporučení) a rád bych vám ji nyní představil.

Jde o poměrně neznámou hříčku, jež zatím existuje v podobě dema volně dostupného na internetu. Ani Wikia Doom stránky o ní zatím zřejmě nevědí (nebo zatím nikdo svými informacemi nepřispěl), takže v našich končinách půjde možná o první publikovanou informaci.
Jedná se o stand alone hru vzniklou v roce 2007. Autorem je tým s anglicky znějícím jménem Cyberwaste WADS, ovšem celá hra i stránky fóra, odkud ji lze stáhnout, je ve španělštině. Přesná země původu modu z dohledatelných zdrojů bohužel jasná není. K downloadu dostupné demo zahrnuje celkem 2 kompletní hratelné úrovně a mezitím ještě 2 intermezza v enginu hry doplňující příběh (autor sice uvádí 3 úrovně, ale boje s vetřelci se dočkáme pouze ve dvou).

Po stránce technické je celá hra vynikajícím dílem. Nevím, jestli lze věřit autorovým informacím v info souboru, ale doba tvorby celého dema činila 2 týdny. Hra je založena na Doom enginu, ale jsou jistě využity i některé prvky Build enginu (což dokazuje licenční ujednání přiložené ke hře). Po spuštění na vás „vybafne“ stylová úvodní obrazovka s vesmírnými mariňáky doprovázená filmovou hudbou, která fanoušky světa vetřelců spolehlivě navnadí ke spuštění. Grafika i ozvučení je na poměry Doom enginu převratná. Design a architektura levelů výborně vystihuje prostředí vesmírné lodi či planetární kolonie. Hra poblikávajících světel, ze kterých vyskakují špatně viditelní vetřelci, a nebo temné klaustrofobické chodby v kombinaci s dramatickými zvuky brnkají na hráčovy nervy jako na dobře napjaté kytarové struny. Myslím, že tvůrci se snažili napodobit modernější hry ze série Aliens vs. Predator. Ostatně grafika i zvuky původní nejsou – z těchto her byly vybrány grafické prvky i zvuky, jako další zdroj posloužila i původní Aliens TC a také filmy. Zdařilá je i možnost simulace poškození kyselinou po zabití vetřelce, kdy po přejítí po jeho mrtvole se hráči ubere zdraví. Tento problém někdy způsobuje obtíže, zejména při chabém hráčově zdraví, pokud mrtvola aliena leží přímo ve dveřích a nebo jsou zbytky vetřelčích těl roztroušeny po celé chodbě. Zbraně jsou identické jako ve filmu a jsou tři – 9 mm pistole, M41a pulsní puška a M56a2 smart gun. Realitě prospívá i občasná přítomnost soudruhů ve zbrani. Sice dlouho nevydrží, ale přesně tak to ve filmech přece vypadalo.

Hra je rozdělena na dvě epizody – LV 426 a Defensa orbital USCM. Jelikož texty ilustrující příběh nejsou přeloženy do angličtiny, přesný děj si musíme domyslet. První epizoda začíná v pancéřovém voze před branami vetřelci obsazené kolonie LV 426. Po průniku do kolonie již začíná být husto. Procházíte temné koridory Levelu 1 s očekáváním, že na vás něco vyskočí, a ono nic. I tak by se ale atmosféra dala krájet, jako mlha v seriálu o Rákosníčkovi. Po vystoupání pár schůdků do vyššího patra to začne – Level 2 a vetřelčí bojovníci si na vás brousí zuby a drápy. A jedna kulka je nezastaví! Vetřelci jsou poměrně houževnatými soupeři a jejich zranění poměrně rychle ubírá na zdraví, a tak již setkání s jedním jediným vetřelcem v kombinaci s nepřesnou muškou je pro mariňáka fatální. A pokud je potvor více, tak akce se změní v panický ústup za kropení nepřátel kulkami a pokud se nedaří, tak i v loading uložené pozice. Hra má navíc ještě jeden reálný aspekt, který jsem doposud neviděl ve hrách na doomovském enginu – a to nutnost nabíjení. Na čemž jsem ztroskotal při prvním pokusu o spuštění, kdy po zabití tří vetřelců mi došlo střelivo a dále jsem bez cheatu nemohl pokračovat. Až náhodně se mi podařila nalézt funkce tlačítka R a náhle jsem měl nabito. Při podrobném zkoumání jsem přišel na to, že tlačítko pro reloading je zahrnuto i v konfiguraci kláves, ale až na úplně posledním řádku. Než se mi tento problém podařilo rozřešit, tak jsem dokonce kontaktoval jednoho z autorů, jenž v odpovědi na dotaz, že mi v úrovni dojde střelivo bez možnosti jeho doplnění, doporučoval, abych hrál na jednodušší úroveň. Zjevně nepochopil příčinu problému…

Po likvidaci prvních pár alienů dojde i k setkání s face huggery. K získání klíče je totiž nutno proniknout do ventilačního systému, kde jsou usídleni. Sestřelit je není příliš obtížné, ovšem pokud se jim podaří se přisát , je konec (a nepomůže ani cheat pro nesmrtelnost - IDDQD !). Příběh první epizody pak končí po probojování se ze základny misí, kdy již bez přítomnosti nepřátelských příšer musíme v medicínské laboratoři najít malou holčičku – přesně jak známe z filmu. Druhá epizoda je tvořena jedinou úrovní na orbitální stanici, kterou je třeba vyčistit od vetřelců.

Toť vše, co obsahuje demo. Myslím, že jedinečně vystihuje atmosféru druhého filmu ze série klasických filmů o vetřelcích. V prezentačním videu se objevuje i predátor, ale s ním se v demu bohužel nesetkáme. Doufejme, že někdy dojde k dokončení celého modu, kvalita dema je na poměry neznámého malého teamu takřka nepřekonatelná.

Pokud se zamýšlíme nad potenciálními nedostatky, tak plnému vychutnání příběhu brání absence anglických textů. Z dalších záporů bych chtěl vyzdvihnout již popisovaný problém s klávesou pro reload. Klasický doomer podobné tlačítko nezná, a tak by mohl být součástí informačního souboru ke hře i popis ovládání. Možná jsem jenom trochu natvrdlý, ale soudím, že problém by mohli mít i jiní hráči a bylo by zbytečné, pokud by kvůli takovéto „mušce“ opustili tuto bezesporu jinak dokonalou konverzi. Trošku možná zamrzí absence dalších nepřátel – dva druhy příšer je relativně málo – ale na druhou stranu jde jenom o demo. Pokud se někdy objeví plná verze, předpokládám že „enemáků“ k likvidaci bude více.

Co říci na závěr ? Alien: Colonial Marines jsou na amatérské podmínky, ve kterých vzniká, vynikající hrou, která ukazuje, že Doom engine není zdaleka mrtev. Takže instalujte a nenechte se zadávit mimozemskými bastardy …

Odkazy:
Link na stažení
Trailer + stručné info

UPDATE: Články o nových úrovních k Doomu budete nyní nacházet zde:
http://doom.starehry.eu/

No comments

DooM 64: Absolution

Friday, September 18, 2009 9:59:46 PM

new levels, Doom

DooM 64: Absolution

Ať se nám to líbí nebo nelíbí, Doom se již nevyskytuje pouze na teritoriu našich domácích miláčků - PC strojů, ale pronikl i na jiné platformy. Jistě, PC je jeho "rodnou hroudou", ale tak jak rostla popularita celého doomovského kultu, objevovaly se postupně konverze různých verzí Doomu i na jiné formáty. SNES, 3DO, GameBoy Advance, Sega 32, Sega Saturn, Atari Jaguar, Macintosh, Sony Playstation, X-Box 360, v podobě Doom RPG i na mobilní telefony (zdroj - MobyGames).

Další konzolí, na kterou byl Doom portován v produkci firmy Midway, je Nintendo 64, pod názvem DooM 64. Na rozdíl od dalších platforem, kde se tvůrci snažili spíše zachovat původní feeling hry, jsou zde oproti původnímu Doomu jisté rozdíly. Patrná je zejména vylepšená grafika, modely nepřátel jsou v pseudo 3D zpracování, najdeme větší sprity, rolující nebe, nové textury. Byly zahrnuti 2 noví nepřátelé a dokonce nová zbraň. Zvuky byly převzaty z PCX verze a připravena byla nová ambientní hudba. Hra obsahuje 32 nových původních levelů, vytvořených nejlepšími mappery najatými firmou Midway. Oproti původní hře byly bohužel vypuštěny některé nepřátelské postavy, hlavně díky limitům konzole Nintendo 64. Z negativních aspektů hry je nutno zmínit hlavně ovládání na původním ovladači konzole, které oproti klasickým periferiím na PC bylo pomalejší (zdroj - Doom Depot).

Možná se ptáte, proč tady básním o Doomu pro nějaké staré Nintendo. Pro nás je podstatné to, že nadšení modeři přetvořili tuto verzi pro PC, a hlavně to, že tato konverze je volně ke stažení. Jediné co bychom měli vlastnit legálně, je doom2.wad. Autoři vytvořili svou konverzi na Doomsday enginu, k původním 32 úrovním přidali navíc dalších 6 levelů, textury, zbraně i nepřátelé jsou ve vysokém rozlišení. Převzata je grafika, zvuky, hudba (dokonce ve dvou kvalitativních verzích), noví nepřátelé. Tedy prostě všechno, co bylo pro Nintendo verzi typické. Jediné co chybí, je multiplayer, díky jistým technickým obtížím. V roce 2005 byly ještě vytvořeny Outcast levely s dalšími 7 novými úrovněmi a dokonce i čtyřmi novými nepřáteli !

Původní Doom 64: Absolution jsme doposud prošli zhruba z jedné třetiny. Outcast levely zůstávají v očekávání spuštění. Grafika je výborná, ačkoliv není plně 3D jako kupříkladu Quake, způsob výstavby úrovní vychází z původního Doomu, což je vidět zejména na mapě levelu. Doomeři zvyklí na své kostičky zde spláčou nad výdělkem, grafika je optimalizována pro vyšší rozlišení. Hudba je ambientní na pozadí, příjemně doplňuje napínavou atmosféru. Zvuky, zejména zbraní, trhají uši, myšleno samozřejmě v pozitivním smyslu. Zejména když se spustí rotační kulomet, tak je to pěkný hukot. Majitelé aparatur s kvalitními basy jsou zde ve výhodě.

Pokud bych měl hodnotit hratelnost, tak ji lze zařadit někam mezi Dooma a Quaka. Frenetická likvidace mutantů je podobná Doomu, stavba úrovní a celkový dojem je do určité míry odpovídající Quaku. Akce má spád, v designu úrovní nejsou žádná hluchá místa, jsou zahrnuty i různé secrety, které ale většinou nevyžadují proklepávání zdí a podobné manévry, na které jsou zvyklí hráči klasického Dooma. Klávesa pro použití či otevírání zde není nezbytně nutně potřeba, podobně jako v Quakovi se spínače a dveře otevírají, když do nich hráč narazí. Při hraní jsem si ji raději pro urychlení nastavil, jelikož někdy stlačení spínače chvíli trvá při použití výše popsaného manévru. Ve hře funguje mouse aiming, není zahrnuto skákání, jež ale není nutné. Po dohrání hry by mělo být zpřístupněno cheatem. Hra je na vyšší obtížnosti docela výzvou, časté jsou různé berserkové pastičky, kdy hráč zůstane zavřen v místnosti s hordou nažhavených nepřátel. Takže obtížnost je třeba volit uvážlivě.

Já osobně mám z celé hry velice dobré pocity a dojmy. Je třeba ocenit práci designérů hry, kteří bez nároku na honorář přinesli PC komunitě perlu z konzolové historie, jež by mohla zůstat v zapomnění. Někteří zarytí doomeři mohou prskat, že to není ten pravý Doom, což je pravda. Ale já si naopak myslím, že ty nováčky, co se starým Doomem nepřišli do kontaktu, by mohla novější grafika přivést k zahrání té staré dobré hry, která pomohla rozvinout žánr 3D akcí.

Takže přátelé, jestli si nechcete nechat uniknout perlu doomovských konverzí, mrkněte na odkazy. Doom 64: Absolution opravdu stojí za zahrání ! Stahujte z oficiálního downloadu na Doom Depot.

Doom 64- MobyGames popis
Review - Doom WAD Station
Doom 64 TC - Doom Wiki
Doom Depot - úvod
Doom Depot - DOWNLOADS
Doom Depot - screenshots
Doom 64 - hudba v MP3 (i včetně jiných konzolí !)
Doom 64 TC - walkthrough
Videa - gameplay

UPDATE: Články o nových úrovních k Doomu budete nyní nacházet zde:
http://doom.starehry.eu/

No comments

Aliens - Total Conversion

Wednesday, September 16, 2009 11:20:45 AM

new levels, Doom

Aliens TC
Autor: Justin Fisher
Všichni víme, že Doom nebyl první 3D akcí. A stejně tak víme, že modařská komunita se začala rozvíjet již v dobách Wolfensteina. Ale Doom byl první hrou, kde tvůrci nových levelů začali svou aktivitu rozvíjet takřka v masivním měřítku.
Všichni pamatujeme četná CD tu s tisícovkou, tu s třemi tisíci nových úrovní k Doomu, mnohdy i komerčně prodávanými. Tyto levely přinášely zpravidla jen nově navržené mapy, pouze výjimky byly obohacené novými zvuky a grafikou. S přibývajícími léty modifikace nabývaly na kvalitě a objevily se i komerční pokusy pod hlavičkou Wizard Works (Hell 2 Pay a Perdition´s Gate), což byly totální konverze s novou grafikou i monstry.

Ale úplně první úplnou konverzí, která přinesla do hratelnosti Dooma novou kvalitu, byla vetřelčí modifikace Aliens Total Conversion.
Šlo o devítilevelou epizodu, která se inspirovala filmem Aliens. Nabídla novou grafiku, monstra byla přepracována do podoby různých variant vetřelců a film posloužil i jako zdroj nových zvuků.
Konverze měla velký úspěch a odstartovala další vlnu nových úprav. Hráči, kteří dohráli původní hru, tak měli spoustu možností, jak si starého dobrého Dooma obohatit něčím novým.

Atmosféra filmu přeneseného do hry je jedinečná, hlavně díky přeneseným zvukům. Nová grafika pěkně zapadá do původního Doomu, jen design levelů již dnes neobstojí. Některé úseky úrovní jsou slepé a nezapadají do celkového konceptu levelu. I textury nesedí mnohde zcela ideálně. Ale v době vzniku modifikace byl takový design obvyklý.

V průběhu času se objevovaly další konverze navazující na fenomén vetřelců. Ale původní Aliens TC od Justina Fishera je základním kamenem a dodnes moderům slouží jako zdroj zvuků i grafiky. I nejnovější modifikace Aliens: Colonial Marines, ačkoliv je po stránce designu úplně jinde, se neobejde bez zdrojů převzatých z původního modu.

Pro ty, kdo chtějí vyzkoušet první totální konverzi, nabízíme zajímavé odkazy:

Aliens TC - klasické verze
Zde jsou ke stažení klasické verze, vyžadující instalaci do Dooma (nutno instalovat zřejmě pod DosBoxem).

Aliens TC - pro moderní Doom porty
Tato verze je upravena pro spuštění pod ZDoomem a podobnými porty, a zájemcům o stažení doporučuji právě tuto verzi. Vyžaduje Ultimate Doom WAD. Na odkazované stránce je třeba trochu pohledat.

Pro podrobné informace linkujte zde:
Aliens TC - Doom Wikia

Přeji příjemnou zábavu

.

UPDATE:
Jelikož odkaz na port Aliens TC pro moderní Doom porty je nefunkční, přidáváme zde odkaz na stažení z archivu (Atcud21.zip):
http://cid-c156c0a64221a862.skydrive.live.com/self.aspx/Veřejné/Atcud21.zip

UPDATE: Články o nových úrovních k Doomu budete nyní nacházet zde:
http://doom.starehry.eu/

No comments

Něco na úvod

Wednesday, September 16, 2009 5:31:24 AM

Other

Nikdy v životě jsem netušil, že začnu koketovat s blogováním. Když jsem si občas čítával rozličné blogy na mém oblíbeném zpravodajském serveru i-dnes nebo i jinde, mnohokrát jsem nesouhlasně pokyvoval hlavou. Ať již nad mizivými jazykovými schopnostmi pisatelů, nebo nad nesmyslnými výlevy na zcela banální témata.A teď tady vidíte nadpis "Leebighův blog" a pod tím ještě mnohým nic neříkající podtitul "Doom isn´t dead" a mnoho z potenciálních čtenářů nebo z těch, kdo mne zná, si asi s potěšením klepe na čelo. A ještě u toho fotka nějakého svalnatého týpka s doutníkem.

Takže něco na vysvětlenou, jak jsem se dostal až sem - na stránky Opera blogu.
Vše začalo založením internetového serveru Eurogamer. Jako pravidelný hráč PC her jsem v podobě této české pobočky jednoho z nejznámějších serverů, zaměřeného pro hráče her na různých platformách, na internetu našel to "pravé ořechové". Nejen články o hrách, recenze, videa. Nejpodstatnější je to, že se jedná o komunitní server. Což znamená, že hráči se mohou sdružovat do skupin a podle svého zájmu diskutovat. Jiné stránky o hrách, ať již Tiscali Games, Doupě, Hrej a další mne úspěšně míjely, a až do Eurogameru jsem se zahloubal řádně. A jelikož povědomost o tomto serveru není zatím příliš velká, snažím se jej podporovat jak se dá. Jsem rád, že mezi konkurenčními herními servery jsem oblékl právě dres Eurogamer.cz.

Jedním z výsledků mé příspěvkové činnosti je založení skupiny Classic DooM. Hru DooM a jeho další díly (DooM II, Ultimate DooM, Final DooM) považuji když ne za nejdůležitější, tak alespoň jednu z nejvýznamnějších v herní historii. Aby se mladší hráči seznámili s trochou herní historie, rozhodl jsem se, že občas uvedu a krátce popíši nové modifikace a levely k této hře, aby si uvědomili, že i když tomu tak možná dnes vypadá, tak Doom není mrtvý, a stále má význam jej alespoň občas zkusit a prohnat pár mutantů někde na Marsu.

Po uvedení pár příspěvků na toto téma jsem si uvědomil ,že zatím 11 členů skupiny (vesměs zkušených herních matadorů) není příliš mnoho. Přemýšlel jsem, jak by se mohly informace dostat k širšímu okruhu hráčů, a když jsem si stáhl novou verzi nejlepšího internetového prohlížeče – Opery, tak mne napadlo, že mohu využít jeho možností a založit takový malý veřejně přístupný blog. Takže je tady a pokud v mých příspěvcích najdete aspoň něco zajímavého, budu rád.

Příspěvky, co tady najdete, budou prakticky identické jako ty, co napíšu do mé skupiny na Eurogameru. Jen zkusím přidat nějaké obrázky, aby to bylo trošku barevné a více ladilo oku. Možná někdy přidám něco navíc, uvidíme, jak to bude s časem a chutí.

Nečekejte žádné dokonalé slohové výtvory, nemám žádné profesionální ambice. Na to jsou jiní. Taky prosím o shovívavost, pokud by se vyskytly případné problémy technické. Jsem jenom obyčejný doktor, kterého baví hraní, a tak se chce jenom podělit o zajímavé zážitky. Takže si to užijte

4 comments