Martina Krausova

A dál...

Monday, 14. May 2007, 20:49:15

NEDĚLE, 6.5.

I. Rugby
Po dlouhém spánku jsme se většina holek sešla na rugby zápase, Graz versus Londýn. Všechny jsme při tom byly poprvé naživo. Ani jsme neznaly pravidla, ale šly jsme povzbuzovat tým. Zprvu jsme nevěděla, na čí straně budu, Angláni vypadali zkušeněji

, ale když jsem v Grazu... a hlavní důvod, proč jsme tam šly, bylo pozvání Magdy, která je s jedním rugbistou dohromady

. Původně jsme čekaly, že všichni budou mít helmy a pořádnou výstroj, ale to jsme si spletly s americkým fotbalem

. Takže to znamená, že "hra" byla značně drsná, menší krveprolití, ale pro nás, fanynky, šílená komedie, koukat se na ty chlapy, jak se perou o ten divný šišatý míč, stahující si i kraťasy, byla moc velká legrace

!
Fandily jsme o 106, ale i přesto vyhrál anglický manšaft:irked: .

II. Mega řízek jak dekl od záchodu
Po zápase jsme konečně vyrazili na Schlossberg, a hlavně, pro proslulý vídeňský řízek v restauraci U třech zlatých koulí. Já si ho naštěstí nedala, jinak bych se podělila se psy v parku. Holky do toho šly. Lukas je varoval

. Vyzvedly si tedy gáblík a půl hodiny ho zpracovávaly v parku. Museli jsme jim s Lukášem pomoci

. Jak ta pochoutka vypadala (a to za celkem nízkou cenu), si můžete prohlédnout ve fotogalerii. Jestli na něj (nebo na ně, protože v tý housce byly dva) někdo z vás dostane chutě, můžete si ho přese mě objednat

. Expresem ho zašlu na dobírku

.

III. Rugbisti v Officu
Z parku rovnou do oblíbené hospůdky. A natrefili jsme v ní na oba týmy rugbistů. A oslava byla řááááádnááááááááááá!!! Ani bych nevěřila, kolik si člověk může užít srandy s Angličany! Byli vesměs milí, vůbec ne dotěrný a balící holky! Hráli různé vtipné hry, jako např. zvedání zuby plastového kbelíku (bez pomocí ruk a s rozkročenýma nohama). Viz foto. A další podobné, jasně že jsem je hrála s nima

. Až mě nakonec ze smíchu bolel břuch. Anglická konverzace šla po dvou jejich speciálních anglických pivech na výbornou! Rozuměla jsem jak nikdy

! Tu noc nebo spíš ráno ale odletěli domů, což některým připadalo škoda (nemyslím ale mě)