Pavel Vaněk

Je to už sice nějaký ten týden zpátky, ale proč letošní dovolenou nezhodnotit s odstupem a klidnou hlavou, že?
Cesta tam byla celkem příjemná. Když ohlédnu od toho, že autobus zrovna nebyl to, co jsem (a myslím i ostatní) očekával, tak toho po cestě bylo k vidění dost a dost. Ať už tyčící se stožáry větrných elektráren v Rakousku, Vídeň, pohled na noční Dunaj...zkrátka, za těch 18 hodin cesty člověk spatřil věci, o kterých dříve jen slyšel. Ještě štěstí bylo, že jsme na Makarskou přijeli už v 9:00 ráno. Horko už bylo pořádné.
Ubytováni jsme byli v apartmánech, které měli vše, co člověk potřeboval. Mně osobně jen scházela klimatizace, kterou většina budov byla vybavena. Ta naše bohužel ne. Předkládány nám byly snídaně a večeře; pokrmy to byly chutné, vařené naším krajanem
Moře jsme měli takových 600 - 700 metrů od apartmánu, čili (aspoň pro mě) žádná hrůza. Místo jsme si vždy našli, že bychom museli kvůli obsazenosti chodit dále, to ne. Pláž byla oblázková, s celkým slušným počtem mušlí. Taky jsem jich dovezl mraky Byly jsme také na výletě lodí, nejdříve na ostrově Hvar, ve městě Jelsa. Ostrov Hvar je proslulý levandulí, však se taky prodávala na každém rohu. Druhou zastávkou byl ostrov Brač, konkrétně město Bol. Ten je vyhlášen svou "písečnou" pláží ve tvaru zubu. Písečnou mám schválně v uvozovkách. Po písku tam totiž nebylo ani památky, byly to prostě zase ty drobné oblázky. Zajímavé bylo, že jedna strana "zubu" měla moře klidné, sestup do moře pozvolný, oblázky malé. Kdežto druhá strana byla pod trvalým náporem vln, hloubka byla hned u břehu a dno bylo vystláno velkými valouny. A to prosím dělilo tyhle dva zcela rozdílné světy asi metr břehu. Pro mě nepochopitelné
Jinak jsme samozřejmě prošli celé město. Ceny byly pro našince možná trochu vysoké, ale s tím musí člověk v takovýchto destinacích počítat. Seznámil jsem se tam i s partou fajn lidí (taky tě zdravím, Tome, i ostatní ), se kterými jsme se byli podívat i na náměstí na začátek místního festivalu, také jsme jeden večer obhlédli místní diskokluby v jeskyních, nebo třeba zahráli plážový volejbal (ovšem jen chvíli). Mrzí mě pouze to, že jsem se s nim dal do řeči až závěrem pobytu Mohli jsme si užít daleko více legrace. Ale což, čísla jsme si vyměnili a momentálně netrpělivě očekávám zásilku fotografií, které tady vystavím.
No a než jsme se nadáli, byl konec dovolené. Nasedlo se do autobusu, rozloučilo se a tradá domů. Bylo to fajn, díky všem zúčastněným. A doufám, že se sejdeme, nejlépe v Brně, a někam zajdeme na