Sesivany's blog

Subscribe to RSS feed

Jak nainstalovat Spotify na Fedoru 16

, , , ...

Spotify je služba, která nastartovala opravdovou revoluci v poslouchání hudby. Využívá toho, že k Internetu je dnes připojený prakticky každý. Proč tedy nevytvořit hudební přehrávač, který nepřehrává skladby z lokálního disku, ale z jedné velké databáze? To je asi největší výhoda Spotify. Že si můžete přehrát, co vás napadne.

Bohužel získat práva k hudebním nahrávkám je věc složitá a tak je Spotify omezený jen na úzký výčet zemí. Naše mezi nimi samozřejmě chybí a vzhledem k tomu, že si hudební vydavatelství u nás spustili vlastní, nedokonalou kopii Spotify, nic se na tom v dohledné době asi nezmění. Pro registraci tedy musíte použít nějaký zahraniční proxy server nebo jako já využít toho, že máte v práci veřejnou IP adresu, která spadá pod Velkou Británii.

Pro ty, kteří to umí obejít a chtějí si Spotify nainstalovat na Fedoru mám následující návod, který je vylepšením jiného návodu:

Krok 1:
Spotify nabízí technology preview svého klienta pro Linux. Bohužel pouze pro Ubuntu. S menšími tweaky ho lze nainstalovat i na Fedoru a další distribuce. Na adrese http://repository.spotify.com/pool/non-free/s/spotify/ stáhněte tyto balíčky:
  • spotify-client-gnome-support
  • spotify-client-qt
  • spotify-client (zvolte balíček podle vaší architektury)


Krok 2:
Nyní je potřeba tyto balíčky převést nástrojem Alien. Stáhněte a rozbalte jej:
  • wget http://ftp.de.debian.org/debian/pool/main/a/alien/alien_8.87.tar.gz
  • tar -xvfz alien_8.87.tar.gz

Nyní balíčky převeďte z DEB na RPM:
sudo ./alien.pl -r spotify-client*.deb


Krok 3:
Doinstalujte potřebné závislosti:
sudo yum install qt-mobility qtwebkit

Původní návod ještě uvádí:
sudo yum groupinstall 'Development Tools'

ale nejsem si jistý, jestli je to opravdu potřeba.

Krok 4:
Nyní je potřeba vytvořit několik symlinků, protože verze knihoven v Ubuntu mají trochu odlišné názvy nebo verze:
sudo ln -s /lib64/libnspr4.so /usr/lib64/libnspr4.so.0d

sudo ln -s /lib64/libplc4.so /usr/lib64/libplc4.so.0d

sudo ln -s /usr/lib64/libsmime3.so /usr/lib64/libsmime3.so.1d

sudo ln -s /usr/lib64/libnssutil3.so /usr/lib64/libnssutil3.so.1d

sudo ln -s /usr/lib64/libnss3.so /usr/lib64/libnss3.so.1d

sudo ln -s /usr/lib64/libssl.so.10 /usr/lib64/libssl.so.0.9.8

sudo ln -s /lib64/libcrypto.so.10 /usr/lib64/libcrypto.so.0.9.8

Může dojít k tomu, že verze knihovny se ve Fedoře změní. Poznáte to podle toho, že klient při spuštění bude hlásit, že mu chybí daná knihovna. V takovém případě použijte příkaz locate (např. "locate libssl"), najděte nový název a změňte podle toho parametr pro vytváření symlinku.

Krok 5:
Nainstalujte převedené RPM balíčky:
sudo rpm -Uvh --nodeps spotify-client*.rpm


Nyní byste měli mít Spotify nainstalovaný. Jeho ikonu najdete v seznamu aplikací nebo jej můžete spustit příkazem spotify.

Pár postřehů z používání Spotify:
Zemi, v které se uživatel nachází, si hlídají opravdu poctivě. Pokud jste zaregistrovaný z Velké Británie, koupit si placenou verzi Spotify můžete pouze kartou vydanou v Británii. Pokud tu možnost nemáte, jste uzamčení v bezplatném režimu, kde si občas musíte vyslechnout reklamu a po čase jste omezení časovým limitem. Databáze Spotify také není tak bezedná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Nemilým zjištěním je, že tam chybí promimentní kapely jako Metallica, The Beatles, Pink Floyd, AC/DC nebo Led Zeppelin.
Aplikace samotná docela ujde. Na to, že to je preview se to chová stabilně. Umí to kombinovat lokální hudební sbírku s databází Spotify, synchronizovat oblíbené písničky a historii napříč zařízeními a i v bezplatné verzi to umí posílat informace o přehrávaných skladbách na Last.fm. Využívá také funkcí sítě uživatelů. Ukazuje, co poslouchají vaši přátelé, jaké písničky a alba jsou aktuálně nejposlouchanější atd.

Nové návrhy pro GNOME 3

, , ,

Allan Day, jeden z designérů GNOME, zveřejnil nové návrhy, které by mohly být v dohledné době zapracovány do GNOME 3. Pojďme se na ně podívat:

Přihlašovací a zamknutá obrazovka - v první části videa můžete vidět boot a návrh nové přihlašovací obrazovky. Popravdě se mi ten návrh příliš nelíbí, je ta na můj vkus příliš šedé. Chtělo by to něco atraktivnějšího. To návrh zamknuté obrazovky je jiná, ten se mi líbí hodně. Dnes zobrazuje pouze pole pro zadání hesla. V budoucnu by měla ukazovat hodiny, oznámení o příchozích zprávách, ovládání hudebního přehrávače atd. Mockup už je nějaký čas venku, v tomto videu je ale nově ukázáno, jak se člověk dostane k přihlášení do účtu. Prostě jen zvedne oponu.



Nová upozornění - o těch už jsem před časem psal. Na návrhu se od té doby nic nezměnilo. Úpravy se mi hodně líbí a řeší některé nepříjemné problémy jako přehlédnuté upozornění.



Spodní panel - na spodním panelu mi nejvíc vadí to, že ikony jsou pohyblivé. Když na některou z nich člověk najede myší, tak se posune do strany a zobrazí se popisek. Člověk tak občas honil ikony po panelu. To by se nyní mělo změnit, ikony budou větší a nepohyblivé. Další věcí, která mi vadila, byla průhlednost panelu. Moc mi to vzhledově nesedělo. I to by se mělo podle návrhů změnit.



Tisk - kompletně přepracované by mělo být dialogové okno pro tisk. Uvidíme, jak to bude fungovat v praxi, ale na první pohled se mi to líbí. Na wiki GNOME je kompletní seznam mockupů, pokud vás to zajímá více.



Úvodní nastavení - téměř každý desktopový systém má úvodní nastavení, které se uživateli zobrazí při prvním spuštění systému. Zatím si to každá distribuce řešila po svém. GNOME chce nyní přijít s vlastním řešením, které bude dobrovolné a bude sloužit jako referenční pro jednotlivé distribuce.

Posouvání - v současné verzi dostalo GNOME kinetické scrollování. Existují už mockupy, jak bude scrollování fungovat na zařízení s myší a na dotykové obrazovce.

Dále se např. pracovalo na novém designu instalace aktualizací.




Vstoupil jsem do post-Ubuntu éry

, , ,

O víkendu jsem instaloval nový systém i na posledním počítači v domácnosti, na kterém běželo Ubuntu. Bylo tam již delší dobu nepodporované Ubuntu 9.10, protože žádná distribuce po něm neměla obstojnou podporu GMA500. To se změnilo s jádrem 3.3, které je ve Fedoře 17, takže jsem přeinstalovával.

Dostal jsem se tak do své post-Ubuntu éry. Jsem jedním z těch, kteří potvrzují pravidlo, že většina těch, kteří s Ubuntu začínají, skončí jednoho dne u jiné distribuce. Já jsem s Ubuntu nezačínal. První distribucí, která mě trvale udržela u Linuxu, byl Mandrake 10.1 na přelomu let 2004 a 2005. Nicméně již v roce 2006 jsem přesedlal na Ubuntu, které v té době nejlépe podporovalo hardware na mém notebooku, a vydržel u něj téměř pět let. Po většinu té doby převládala spokojenost. Bohužel zhruba před třemi lety se vydalo Ubuntu směrem, který se mi příliš nelíbí. Poslední kapkou bylo rozhodnutí, že výchozím prostředím se stane Unity. To byl důvod, proč jsem zhruba před rokem začal přesedlávat na svých počítačích na Fedoru.

Naše cesty se tedy definitivně rozešly, ale to neznamená, že bych měl začít na Ubuntu házet špínu, jak je v poslední době módní. Můžu k němu mít výhrady, kvůli kterým ho osobně nepoužívám, ale považuji ho za legitimního člena open-source ekosystému, který Linuxu celkově pomáhá. Třeba tím, že přetahuje hodně lidí z Windows.

GMA500 je zpátky ve hře

, , , ...

Karta GMA500 (Poulsbo) by se dala označit bez nadsázky za nejhůře podporovanou grafickou kartu v Linuxu. Paradoxní je, že se nachází i v netboocích, které se prodávaly s Linuxem. Jeden takový - Dell Inspiron Mini 10 - si koupila i moje sestra. Člověk by si řekl, že když si koupí počítač s Linuxem, že nebude mít problémy s hardwarem. U tohoto netbooku to tak nebylo. V předinstalovaném Ubuntu sice grafika fungovala, protože tam byla hromada patchů od Dellu, ale když se na něj nainstalovalo standardní Ubuntu, hodně věcí včetně grafiky nefungovalo. Poslední verzí, do které šly ještě dostat solidní ovladače pro Poulsbo, byla 9.10, která dnes už není podporovaná. I zde byl ale výkon dost špatný a občas se objevovaly artefakty.

Před časem byl Intelem najat jeden z nejlegendarnějších vývojářů kernelu Alan Cox. Ten dostal za úkol vytvořit nový ovladač pro Poulsbo a vylepšit tedy tuto nelichotivou situaci. A přináší to první ovoce. S kernelem 3.3 přichází kompletní 2D podpora. Vyzkoušel jsem tedy na notebooku Fedoru 17 s nejnovějším kernelem a musím říct, že jsem byl fakt mile překvapený. GNOME Shell funguje velmi pomalu, protože 3D efekty se musí přes llvmpipe vykreslovat softwarově, ale Xfce nebo GNOME Fallback Mode běhají velmi rychle. Navíc vše funguje out-of-the-box, rozlišení je správné, nejsou žádné artefakty apod. Alan píše, že makají dál a blíží se i podpora 3D. To je situace, kdy člověk ocení, že je Fedora v případě kernelu rolling release distro. Člověk nemusí čekat dalšího půl roku na lepší podporu hardware, ale dostane to už s příchodem kernelu 3.4.

Při té příležitosti jsem si po delší době chvilku hrál s prostředím Xfce a byl jsem také příjemně překvapený. Nechápu ty nářky nad tím, že Linux přichází o klasický desktop. Pro ty, kteří chtějí náhradu za GNOME 2, tedy klasický desktop se slušnými možnostmi přizpůsobení, tu je Xfce. To není žádným otloukánkem. Čile se vyvíjí a minimálně ve Fedoře je podporováno stejně dobře jako ostatní prostředí.

Kdo volá?

, , ,

V poslední době se stala mým skvělým pomocníkem stránka kdovola.net. Na stránce lze velmi rychle zjistit, jestli číslo nepatří mezi ty profláknuté. Bohužel mé číslo se dostalo do databází nejrůznějších telemarketingových firem, takže otravné telefonáty dostávám docela často. Zjistil jsem, že nejlepší taktika, jak se jich zbavit, je to nezvedat. I když je totiž člověk velmi rychle pošle do míst, kde je temno a teplo, za pár dní to zkouší zase někdo jiný z dané firmy.

Nyní je má taktika tedy taková, že neznámé číslo nechám dozvonit. Podívám se, jestli nemá záznam a na kdovola.net a pokud ne, tak volám nazpátek. Byl by to námět na skvělou aplikaci. Ta by dělala to, že když začne zvonit neznámé číslo, podívá se na kdovola.net a pokud tam to číslo najde, uživatele na to upozorní. Za takovou aplikaci bych byl ochotný i zaplatit a myslím, že by ji ocenilo hodně lidí.

Air Bank - první dojmy

, , ,

Za posledních 13 let jsem vyzkoušel celou řadu bank. Nejsem typický loajální klient a pokud banka stojí za pendrek, odejdu jinde. Dosud jsem měl účet u České spořitelny, eBanky, ČSOB, Komerční banky, mBank. V zahraničí pak u WaMu, The Honesdale National Bank, Dime Bank, JP Morgan Chase, Bank of Omaha a RBC. Dá se tedy říct, že můžu docela srovnávat.

Po vystudování jsem zkonsolidoval několik účtů do jednoho u mBank. Za nejméně peněz nabízela vše, co potřebuju. V jednom je ale mBank fakt slabá a to je spoření. Standardní spořící účet eMax je úročený 0,5 % a eMax Plus 2 %, ale je to podmíněno tím, že člověk musí měsíčně utratit alespoň 4000 Kč kartou, což plním málokdy. Proto jsem se rozhlédl jinde a jako nejlepší spořící účet jsem vyhodnotil ten u Air Bank, která nabízí 2,5 %, navíc garantuje, že vždy bude mezi 3 nejvýhodnějšími nabídkami, takže by se nemělo stát to, co u mBank, která lidi nalákala na 3 % a dnes standardně nabízí 0,5 %.

Co mě příjemně překvapilo, bylo, že účet lze založit kompletně online. Nejsou potřeba ani kurýři. Prostě jen vyplníte formulář, kódem zaslaným na mobil podepíšete smlouvu a uploadujete naskenované dva doklady a výpis z nějakého současného účtu. Druhý den vás vyzvou, abyste z daného účtu poslali na nový účet nějakou částku a tím účet aktivovali. To je vše.

Líbí se mi taky internet banking, která má funkce a hlavně rozhraní, které jsem zatím nikde neviděl. Aplikace byla očividně dělaná s ohledem na dotykové obrazovky, protože se příjemně ovládá i na tabletu. Uživatelské jméno a heslo si člověk může zvolit podle sebe, nedostane místo nich nějaké šílené číselné kombinace jako jinde.

Odlišný je taky přístup a transparentnost banky. Ceník se vejde na jednu A4 a obsahuje opravdu jen pár položek. I komunikace s klienty se mi zatím hodně líbí. Třeba automat na infolince má hodně neformální hlášky, což hodně kontrastuje s uniformním hlasem, který je na infolinkách obvyklý.

Svůj běžný účet si i nadále nechávám u mBank, protože pořád vychází nejlevněji a jsem s ní spokojený. Air Bank má sice vedení účtu zdarma, ale standardní operace nemá úplně levné (výběr z bankomatu jiné banky - 25 Kč, odchozí platba - 5 Kč). Nicméně spořící účet má asi nejlepší. Momentálně se hodí pro tři typy klientů: 1. ti, co chtějí jen spořit (já), 2. ti, co chtějí mít v jednom výnosný spořící účet a běžný účet, který moc intenzivně nevyužívají, 3. ti, kteří chtějí mít účty pro celou rodinu. Pod jedním tarifem si člověk může založit několik různých účtů pro ostatní členy rodiny a různě si nastavit dispoziční práva. Pokud si zvolí "Velký tarif", který nabízí prakticky všechny operace zdarma, má za 150 Kč měsíčně pořešené bankovní služby pro celou rodinu.

Nová upozornění pro GNOME

, , , ...

Designéři GNOME na Youtube umístili video, které ukazuje, jak by mohly upozornění vypadat v dalších verzích GNOME.
Oproti současnému řešení přinášejí dvě zásadní věci:

  1. Upozornění nezmizí a bude mírně "vyčuhovat" z dolního okraje obrazovky, dokud nepřijde nějaká vstupní událost (pohyb myší, stisknutí klávesnice,...). Tím se zabrání tomu, abyste minuli nějakou zprávu, když zrovna na počítači nepracujete.
  2. Pokud na upozornění najedete myší, vyjede na obrazovku i dolním okrajem a vytvoří tak takový panel/okno. Dosud upozornění vyjížděla pouze lehce z dolního okraje obrazovky.

Více na následujícím videu:


Jedná se zatím pouze o návrh. Podoba, v jaké vylepšení upozornění přistanou v dalších verzích GNOME, může být úplně jiná.

S klávesnicí na GNOME 3

, , , ...

Když před rokem vyšlo GNOME 3, byl jsem z něj trochu rozpačitý. Přece jen to byla po letech s GNOME 2 výrazná změna. Nicméně dal jsem mu šanci a nakonec mi k srdci přirostl natolik, že jsem na něj rychle přešel i na pracovním notebooku.

V čem je GNOME 3 fakt výborné je to, že se dá velmi dobře a rychle ovládat klávesnicí. Jak jsem ale zjistil, hodně lidí a to i zkušených linuxáků, to netuší a GNOME 3 snaží ovládat pouze myší, což (stejně jako i u jiných prostředí) není příliš elegantní, proto jsem si připravil několik opravdu jednoduchých rad pro práci s GNOME 3:

  • Klávesa Super, klíč ke všemu - GNOME 3 se snaží nechávat co nejvíce prostoru právě vykonávané činnosti, takže kromě horního panelu, který je spíše statický, nic jiného nenabízí. Všechno se nachází v náhledu Činnosti/Aktivity. Hodně lidí do nich přepíná najetím myši do levého horního rohu, přitom ale stačí stiknout klávesu Super (Windows), je to mnohem rychlejší a pohodlnější. Pod jedním tlačítkem máte přehled otevřených oken, zapných aplikací, ploch atd. Není třeba nikam jezdit myší. (pro ty, kteří nemají klávesu Super: stejně funguje i Alt+F1)
  • Přepínání ploch - přepnout se na jinou pracovní plochu lze samozřejmě i myší. Musíte najet do levého horního rohu, přepnout se do činností, potom jít přes celou obrazovku na náhledy ploch a kliknout na vybranou plochu. Existuje ještě jeden trochu skrytý způsob - stačí v Činnostech kliknout do prostoru mezi okny a táhnout nahoru nebo dolů. Obojí je výrazně zdlouhavější než klávesová zkratka Ctrl+Alt+šipka nahoru/dolů.
  • V Činnostech pište - hodně lidí zapíná aplikace v GNOME 3 tak, že přepne do náhledu aplikací a hledá mezi ikonkami. To taky není příliš rychlé. Přitom stačí po přepnutí do Činností začít psát a okamžitě se vám nabízí možnosti podle toho, co napíšete. Je to opravdu bleskurychlé, stačí si jen pamatovat, jak se aplikace jmenují, což u drtivé většiny víte. Např. spuštění Firefoxu v mém případě znamená stiknutí klávesy Super, napsání "fir" a stisknutí Enter. Otázka jedné sekundy. Stejně tak se dají otevírat kontakty ze seznamu kontaktů, nedávné dokumenty, nastavení,...
  • Přepínání mezi okny jen to lítá - pokud intenzivně přepínáte mezi okny, není vhodné to dělat přes Činnosti, ale použít osvědčenou klávesovou zkratku Alt+Tab, která byla v GNOME 3 doplněna o zkratku Alt+tilda (takový ten prapodivný vlnkovitý znak, jehož klávesa je hned nad Tabem). Zatímco Alt+Tab přepíná mezi aplikacemi, Alt+tilda přepíná mezi okny aplikace.


Ano, to je vše, co k ovládání GNOME 3 klávesnicí potřebuji. Není potřeba si pamatovat desítky klávesových zkratek a přitom se dá GNOME 3 efektivně ovládat klávesnicí. Samozřejmě lze jít i dále. Rozšíření nabízejí další možnosti, jak GNOME 3 ovládat myší ještě intenzivněji, takže i myšofobové si přijdou na své.

Více tipů naleznete v oficiálním podváděcím listu, neboli cheat sheetu.

Developer Conference 2012 se vydařila

, , , ...

Developer Conference 2012 je za mnou, chtělo by se napsat konečně, protože v posledním týdnu mi to vzalo hodně sil. Organizační tým se vlastně skládal jen ze mně a Radka Vokála. Naštěstí nám pomohly desítky lidí z Red Hatu a opravdu to byla akce, o které se dá říct, že ji organizovali vývojáři pro vývojáře.

Příjemným překvapením byla návštěva. První den dorazilo 600 lidí, což jsme počítali podle toho, kolik programů rozdaly hostesky příchozím u vchodu. Bohužel druhý den tato metoda nefungovala, protože hodně lidí si bralo program podruhé, proto jsme zůstali u čísla 600, i když lidí mohlo dorazit i víc. Co se mi opravdu líbilo, byla skladba návštěvníků. Z Developer Conference se stala opravdová mezinárodní konference. Přednášející jsme nabádali k tomu, aby přednášeli anglicky a nakonec 95 % přednášek v angličtině bylo. Přesný počet zahraničních návštěvníků je těžké odhadnout, ale určitě přesáhl 100. Jen zahraničních přednášejících bylo asi 25. Dost nám pomohly doprovodné akce GTK+ hackfest, GNOME Docs Sprint, KDE SIG FAD a Logging Mini Summit, které přilákaly velké množství opravdu zajímavých jmen.

V létě jsme se ucházeli o pořádání GUADECu. Chtěli jsme dostat do Brna větší konferenci, abychom Brno a Českou republiku zvýraznili na světové mapě open source, protože oběmem příspěvků si to určitě zaslouží. Co se nám nepodařilo s GUADECem, to se nám částečtě podařilo s Developer Conference a ukázalo se, že místo přilákání velké mezinárodní konference je možná lepší si takovou v Brně vybudovat.

Mimochodem počtem 600+ návštěvníků se Developer Conference stala největší linuxovou akcí v ČR. To není špatné na odbornou vývojářskou konferenci, že? smile Mimochodem hádejte jaké jsou dvě následující?... LinuxAlt (500+ návštěvníků), kde je hlavním sponzorem Red Hat, a Red Hat Brno Open House (400+).

Blogový zápisek č. 300

, ,

Těžko tomu uvěřit, ale tento zápisek má už pořadové číslo 300. Měřeno časem je to již 5 let a 3 měsíce, co jsem tu umístil první zápisek. Dlouho jsem se trendu blogů bránil, ale nakonec jsem podlehl a už více než pět let je součástí mého života. Není špatné si jej občas projet. Člověk zjistí, jak se v průběhu let vyvíjel, jaké řešil problémy, co se mu líbilo atd. Tak snad to půjde dobře i v následující 300. cheers