Sesivany's blog

Tento týden ukázal, že spoléhat se na jednoho dodavatele služeb může být velmi zrádné. A týká se to i dodavatele, jehož matrou je nebýt "není zlý". Jak si v dnešní době může uživatel zachovat nezávislost a má to vůbec smysl?

Google nikdy nebyl open source firmou. Ano, ve velké míře využívá otevřené technologie, ale jeho klíčové produkty jsou uzavřené. Některé z nich mají otevřený zdrojový kód (Android, Chrome OS,...), ale jedná se o uzavřené projekty, kde je možnost zapojení pro ostatní zapovězená. Čím se Google odlišoval od ostatních firem bylo, že se pokud možno v co největší míře snažil používat otevřené protokoly, čímž si získal celou řadu open-source příznivců, protože i když byly jeho produkty uzavřené, většinou s nimi uživatelé open source neměli problém komunikovat právě díky otevřeným protokolům.

Jak se bohužel ukázalo na posledním Google I/O, i toto se mění. Nejbolestnější je zrušení kompatibility s Gtalku/Hangoutů s protokolem XMPP. Právě tím si mě Google před lety získal. Jabber pro mě mezi komunikačními sítěmi byla jasná volba. Byl jsem rád, že zvolili právě XMPP a chtějí být kompatibilní s ostatními. Oproti běžným Jabber serverů navíc přidali online historii a pěkného webového klienta. Nějakou dobu se zdálo, že XMPP bude nástrojem interoperability. Facebook na něm postavil svůj chat. Sice uzavřený pro komunikaci s ostatními Jabber servery, ale aspoň díky tomu nebyl problém s připojením z Jabber klientů. Dokonce i Microsoft nabídl XMPP bránu k jeho Live síti. Zdálo se, že peklo zamrzlo. Bohužel chyba lávky. Microsoft přešel na Skype, který je dlouhodobě kritizován jako uzavřený, a Google se rozhodl, že nezůstane příliš pozadu a Gtalk kompletně uzavře. Nejhorší na tom je, že to není kvůli technickým důvodům, ale prostě proto, že nechtěl, aby do jeho sítě měla přístup konkurence. Ukázkový příklad politiky "don't be evil"...
Tím prý nekončí. Prý Google plánuje dělat modifikace do protokolu LDAP, takže problém s otevřeností bude i u dalších služeb. Webové služby přestávají optimálně fungovat v jiných prohlížečích než Chrome. U Opery už jsem si na to zvykl, ale stěžovat si začínají i uživatelé mnohem rozšířenějšího Firefoxu. Velmi silně mi to připomíná protlačování IE před více než dekádou.

Co s tím? Jako příznivci otevřených technologií se mi poslední kroky Googlu samozřejmě nelíbí, spíše než znepokojení nad dopady těchto konkrétních kroků mi to přineslo varování, kam může vést přílišná závislost na jednom poskytovateli služeb. Ono je hrozně pohodlné mít mail, chat, sociální síť, online disk, kalendář, online kancelářský balík,... od jednoho dodavatele. Služby jsou pěkně propojené, mají stejné rozhraní. Jenže to také znamená jeden velký vendor-lockin. Pokud vám služba přestane vyhovovat je mnohem jednodušší ji opustit, když od daného poskytovatele využíváte právě tuto jednu službu, než když jich používáte dalších 10. To je jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl dlouhodobě něco dělat s přílišnou závislostí na Googlu.

Gmail -> Vlastní mail server/hosting
S myšlenkou vlastního mail serveru si pohrávám už nějaký čas. Případně bych se mohl vrátit zpět k emailu na normálním hostingu. Důvod, proč jsem odešel ke Google Apps, byl ten, že jsem chtěl mít email i Jabber pod stejnou adresou. Ta výhoda teď končí.

Google Calendar, Google Drive,... -> OwnCloud
O rozjetí vlastní instance OwnCloudu uvažuju už delší dobu. Teď k tomu mám o důvod víc. Google Drive jsem nikdy nevyužíval. Mám Dropbox, který, myslím, dělá svoji práci nejlépe, a už při spuštění Drive jsem si byl vědom přílišné závislosti na Googlu. OwnCloud by ale rozhodně přinesl větší nezávislost.

Google Chat -> Jabber
Tady je situace jasná. Návrat k Jabberu. Je na čase oprášit svůj starý Jabber účet na jns.netlab.cz Nevím, jestli budu i nadále používat Hangouts, ale primární sítí bude rozhodně Jabber.

Google+ -> ???
Starý Google+ mi vyhovoval, jak designem, tak velmi šikovnou integrací Gtalku. Nové rozhraní je IMHO výrazně horší a Gtalk končí. Navíc v Opeře funguje výrazně hůře. Čím jej nahradit? Více Facebooku není ta správá odpověď Naopak méně sociálních sítí mi zní dobře. Diaspora a podobné otevřené věci jsou sice pěkné, ale asi nikdy se nedostanou před kritické množství uživatelů a k čemu je sociální síť bez lidí?

Google nám uštědřil další lekci z přílišné závilosti na jednom poskytovateli služeb. Nebyla to první (vzpomínáte na Google Reader? to není tak dávno) a předpokládám ani poslední. Já osobně si z toho ponaučení vezmu.

Dřív jsem si myslel, že být distribučním kanálem placeného softwaru a zprostředkovávat jeho prodej může být pro linuxovou distribuci zajímavým obchodním modelem a jedním z příjmů, který financovat vývoj. Vývoj v poslední době mě ale přesvědčil, že jsem se s největší pravděpodobností mýlil.

Ubuntu je dnes asi jedinou, i když ne první (poprvé s tím přišel Linspire) distribucí, která se snaží tento model rozvíjet. Canonical spustil Ubuntu Software Center, který je klasickým obchodem s aplikacemi, kde lze "pořídit" jak aplikace zdarma, tak za peníze. USC už funguje nějaký ten pátek a možnost kupovat aplikace tam je už dva a půl roku. Není to tedy úplně nová věc. I proto mě dost šokovalo, když jsem viděl prodejní čísla nejpopulárnějších placených aplikací za poslední měsíc. Neprodávanější aplikací se stal StormCloud a stačilo mu k tomu 140 prodaných kopií! K tomu, abyste se dostali do TOP 10, stačilo 20 prodaných kopií.

Samozřejmě USC nemůžeme srovnávat s Apple App Store nebo Google Play, kde je řádově více zákazníků, ale Ubuntu má stále odhadem 20 milionů uživatelů a přesto stačilo 20 kopií, aby se aplikace dostala do TOP 10. Koupil si ji jeden uživatel z milionu. Pokud vezneme v úvahu, že průměrná marže distributora v takovém obchodu s aplikacemi se pohybuje kolem 30 % a StormCloud stojí 3 dolary, vydělal Canonical na nejprodávanější aplikaci 126 dolarů. Celkové příjmy z USC se tak dají odhadovat na několik set dolarů měsíčně. To je částka, která nejenže nestačí na nějaké financování vývoje, ale pravděpodobně stěží pokryje i náklady na servery, které jsou pro běh USC potřeba.

Jak se tedy zatím ukazuje, prodej aplikací nejenže nedokáže financovat vývoj distribuce, ale pořádně nevydělá ani sám na sebe. Teď je otázka, kde je problém. Opravdu nejsou linuxoví uživatelé zvyklí platit za software? Nebo je to výběrem placených aplikací či silnou konkurencí open-source alternativ? Někteří uživatelé si dokonce stěžují, že nákup v USC je vendor lockin, protože si aplikaci nemůžou přenést na žádnou jinou distribuci. Zatímco, když si ji koupí přímo u tvůrce, můžou ji nainstalovat všude. Je to asi kombinace všech těchto faktorů. Nicméně co si většina lidí neuvědomuje, je fakt, že obchod s aplikacemi není zlatý důl nikde, ani u úspěšných platforem.

Podívejme se třeba na takový Apple App Store, který je dnes, co se týče příjmů, jednoznačně nejúspěšnější obchod s aplikacemi. V prvním čtvrtletí tohoto roku činily podle odhadů tržby App Store 1,6 miliardy dolarů. Při marži 30 % to činí hrubý zisk 488 milionů dolarů. To jsou jistě pěkné peníze, ale ne pro Apple. Ten totiž v posledním kvartále vydělal 54 miliard dolarů s hrubým ziskem 21 miliard dolarů. Příjmy z App Store se tedy na celkových příjmech podílejí 3 % a na hrubém zisku dokonce jen 2,3 %. I když je App Store tak úspěšný, je pro Apple pouze velmi okrajovým příjmem. Stále platí, že Apple vydělává především na prodeji hardwaru.
Google Play je na tom hůře. Za poslední čtvrtletí jeho příjmy činily odhadem asi 440 milionů dolarů, což pro Google představuje také zhruba 3 % celkových příjmů společnosti a hrubý příjem z Google Play 132 milionů dolarů se podílí na celkovém příjmu společnosti asi 1,5 %. Jak jde vidět, ani pro Google není příjem z obchodu s aplikacemi významný a i nadále platí, že hlavním zdrojem příjmu je vyhledávání a to i v případě Androidu.

Taky vám přijde, že Facebook už není, co býval? Ano, hodně lidí namítne, že Facebook a ostatně všechny sociální sítě jsou ztráta času, ptám se ale těch, kteří jej používají. Já jsem ho začal používat před nějakými pěti lety, protože jsem jej považoval za dobrý způsob, jak udržovat kontakt s kamarády v zahraničí. Nicméně v poslední době na něj chodím čím dál méně, protože prostě už není jako dřív. Několik postřehů z poslední doby:

• Facebook už se opravdu dostal mezi všechny. A dopadlo to s ním stejně jako s Internem obecně. Jak se připojila většina populace, začala kvalita obsahu a diskusí rapidně klesat dolů. Na Facebooku to sice můžete ovlivnit tím, koho si přidáte do přátel, ale i tak.
• Rapidně ubylo autorsky originálního obsahu. V News Feedu už je čím dál méně zpráv od uživatelů samotných, čím dál více tam je obsahu jako "xy si zahrál tuto hru, pojďte to zkusit také", "uživatel xy sdílel zprávu o nutnosti sdílet to, že poníci v Africe jsou v ohrožení", nebo hraje roli pokročilejší RSS čtečky, protože tam člověk nachází odkazy na články všeho druhu. Opravdových příspěvků od lidí je tam čím dál méně. I na sobě pozoruju, že na FB píšu čím dál méně. Nevím, jestli to je tím, že jsem se přesunul do generace pracujících lidí, kteří na to nemají čas, nebo to je obecný trend.
• Facebook začal službu sakra monetarizovat. Reklamy v pravém pruhu nějak nabobtlaly, v News Feedu je čím dál více placeného obsahu.
• Už nefunguje moc dobře ani na udržování kontaktu s kamarády v zahraničí. Přijde mi, že tvoří takové ty známé bubliny, kdy mi předkládá především zprávy od lidí, s kterými komunikuji nejčastěji. Ale já bych si mnohdy raději přečetl zprávu od někoho, o kom jsem třeba několik měsíců neslyšel.

Co s tím? No, asi nic. Ti, kteří sociální sítě v podobě Facebooku považovali za konečný stav komunikace na Internetu, se s největší pravděpodobností mýlili. Facebook už přestává být "cool" i u mladých. A tak se to zase asi celé posune někam jinam. Těch trendů už jsme tu měli několik. První tu byly chaty (jó, na XChatu to žilo...), potom instant messaging (pamatujete ty doby, kdy každý datloval do ICQ? ), pak blogy (jednu dobu ho musel mít každý, dnes jsem spíše výjimka a i na mém blogu jde více než dobře vidět, že nejaktivnější léta blogování mám za sebou). Nejlepší léta za sebou mají i fóra. V těch, která navštěvuji, šly diskusní témata na minimum a už se víceméně řeší jen problémy. Kde je dnes první populární sociální síť MySpace?
Co přijde po Facebooku? Těžko říct. Ty hipsterské sítě jako Instagram jdou mimo mně, takže si netroufám hádat. Já dnes více než Facebook používám Google+, který je dle mého názoru nejen lépe navržený, ale je na rozdíl od Facebooku pořád exkluzivní. Jsou tam především počítačoví nadšenci a profesionálové a podle toho taky vypadají příspěvky a komentáře. Nicméně používám ho především pro profesní účely. Všechny mé příspěvky za poslední měsíc se týkaly Linuxu.

A aby se neřeklo, sdílím tento článek na Facebooku

Prezidentská kampaň se nám dostala do druhé fáze a jak se dalo čekat, začal to Zeman celé tlačit směrem levice vs. pravice a debaty se začínají plnit demagogickými výroky jako, že pravice je tu jen pro bohaté a levice pro chudé. No a aby Miloš doložil, že myslí na lidi, tak tvrdí, že chce sníženou sazbu na základní potraviny a léky. Když přišel argument, že jeho strana SPOZ prosazuje horní sazbu na 25 %, odvětil, že 25 % je jen na zbytné věci, což je podle nich všechno kromě základních potravin a léků, a snížená sazba to vykompenzuje, hlavně těm chudým. No a protože Miloš je známý demagog a manipulátor, vyznělo to tak, že to prostě lidi vzali jako fakt. Jenže já jsem stará skeptická potvora, tak jsem si vzal spotřební koš, který reprezentuje výdaje české domácnosti, a promítnul do něj DPH podle Miloše a DPH, které je nyní. A ejhle, celková cena spotřebního koše je s Milošovým DPH vyšší než by byla nyní. Tady je výsledek:
Základní potraviny 10| 0,15| 1,5| 0,1| 1|
Ostatní potraviny a nápoje 6,26| 0,15| 0,939| 0,25| 1,565|
Alkoholické nápoje, tabák 8,17| 0,21| 1,7157| 0,25| 2,0425|
Odívání a obuv 5,24| 0,21| 1,1004| 0,25| 1,31|
Bydlení, voda, energie, paliva 24,83| 0,21| 5,2143| 0,25| 6,2075|
Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy 5,81| 0,21| 1,2201| 0,25| 1,4525|
zdraví 1,79| 0,15| 0,2685| 0,1| 0,179|
doprava 11,41| 0,21| 2,3961| 0,25| 2,8525|
pošty, telekomunikace 3,87| 0,21| 0,8127| 0,25| 0,9675|
rekreace a kultura 8,97| 0,21| 1,8837| 0,25| 2,2425|
knihy 0,9| 0,15| 0,135| 0,25| 0,225|
vzdělávání 0,62| 0,21| 0,1302| 0,25| 0,155|
stravování a ubytování 5,84| 0,21| 1,2264| 0,25| 1,46|
ostatní služby a zboží 6,29| 0,21| 1,3209| 0,25| 1,5725|
100| -| 19,8630|- | 23,2315|


Pár poznámek: První sloupec je váha dané skupiny ve spotřebitelském koši. Ve druhém DPH, jak je nyní. V předposledním DPH podle Miloše. Vzal jsem spotřební koš z roku 2007, protože jsem ho našel v pěkné agregované podobě (nicméně nepředpokládám, že se za těch pět let výrazně změnil). Potraviny a nápoje jsem rozdělil na dvě části, protože Miloš mluví o základních potravinách a ve spotřebním koši jsou i věci jako losos, což do našich chudých papulek nepatří. 2/3 šly na základní potraviny, 1/3 na ty "zbytné". Z rekreace a kultury jsem vyjmul knihy, protože na ty se nyní vztahuje nižší DPH. Další věci ve snížené sazbě jsem pominul, protože mají opravdu malou váhu.

Jak jde vidět, současná průměrná DPH na spotřební koš je 19,86 %. Pokud bychom měli DPH podle Miloše, bylo by to 23,23 %. Rodina s výdaji 10 tisíc Kč by tedy za vlády Milošovy strany zaplatila o 337 Kč více. Čísla mluví jasně. Žádné zlevnění se nekoná. Politici do nás můžou tlačit hodně věcí, ale lidi, musíme myslet!

Před zhruba 10 dny jsem se odhodlal upgradovat na Fedoru 18. Doby, kdy jsem na produkčním systému zkoušel vývojové verze, už jsou pryč. Nemám už čas si s tím hrát. Nicméně v případě Fedory 18 jsem neodolal. Má už téměř dva měsíce zpoždění víceméně jen kvůli instalačnímu a upgradovacímu nástroji. Zbytek systému už se dokážal za ty dva měsíce odladit a Fedora 18 je tedy už nyní IMHO odladěnější než kterákoliv verze Fedory před tím (pomineme-li instalátor). Tady je několik postřehů z dosavadního používání:

• Upgrade pomocí nového nástroje FedUp proběhl naprosto bez problémů (kromě toho, že se nezobrazil indikátor průběhu, což byl znamý a nyní už opravený bug). Na rozdíl třeba od Ubuntu neprovádí Fedora upgrade v plně běžícím systému, ale využívá Dracut a systemd a instalace probíhá v minimalistickém režimu, kde je minimalizovaná šance, že upgrade něco pokazí, na rozdíl od upgradu v plném systému, kde se systém za běhu mění pod rukama, můžou spadnout X apod. Musím zaklepat. Na třech různých počítačích jsem provedl už 3-4 upgrady (z F14 až na F17/F18) a zatím vždycky bez problémů. A tím bez problémů myslím to, že jsem prostě nabootoval a začal ten systém používat bez jakýchkoliv dodatečných kroků.
• Kodeky z RPM Fusion pro GStreamer zatím nefungují. To je u vývojových verzí Fedory obvyklé. Balíčkáři RPM Fusion je většinou upravují pro novou verzi a těsně před nebo po vydání finální verze. (kodeky již fungují, stačilo doinstalovat gstreamer1-libav, což je fork ffmpeg, který jej v RPM Fusion nahrazuje). MPlayer to jistí. Alespoň jsem zjistil, že GNOME Player je fakt pěkné GUI, které zapadá do nového GNOME.
• Fedora 18 je fakt rychlá. Přijde mi, že GNOME 3.6 se oproti minulé verzi zase o cosi zrychlilo. Boot je díky systemd na SSD disku otázkou několika sekund.
• Zatím se mi snad nestalo, aby mi něco spadlo (červenou ikonku ABRTu jsem v F18 ještě neměl tu čest vidět), což je na systém, který není ani v RC verzi, docela slušný výkon. Předpoklady o stabilitě se potvrdily.
• GNOME 3.6 přineslo celou řadu vylepšení, ale taky i nějaké nedostatky. Začalo vyhledávat úplně ve všem, což mi není úplně po chuti. Já vyhledávám především v aplikacích a kontaktech. Nyní se do toho pletou i adresáře, dokumenty, ostatní soubory, což mně moc nebere, protože např. .ods soubor se otevře v náhledu GNOME Documents místo, aby se otevřel v Calcu. Těším se na GNOME 3.8, kde bude nastavení pro to, co se má vyhledávat, a doufám, že tam i půjde nastavit, že se mají otevírat v asociovaných programech, ne v GNOME Documents.
• Nový Files (a.k.a. Nautilus) se mi nakonec docela líbí. Je trochu nešťastné, že má tři různé nabídky. Ze začátku jsem nevěděl, co je v které, ale už jsem si zvykl a navíc do nich chodím minimálně. Režim dvou panelů mi kupodivu nechybí vůbec. V mém případě jej dokonale nahradily dvě okna vedle sebe. Nemůžu přijít na věc, kterou měl režim dvou panelů navíc. Nicméně věřím, že v jiném prostředí a okenním manažeru nemusí být používání Nautilu tak pohodlné. Je prostě primárně dělaný pro GNOME.
• Hardwarová podpora je na mém notebooku (ThinkPad T400s) prakticky 100%. Power management funguje, stejně tak funkční klávesy. Uspávání a následné probouzení funguje naprosto spolehlivě. Od upgradu jsem vlastně ani jednou notebook nevypnul. Jen uspávám. Navíc se výrazně zrychlilo opětové navázání spojení v NetworkManageru. Nyní otevřu víko a síť už je aktivní, dřív to zabralo několik sekund navíc.
• Přibylo pár nových aplikací, na které jsem byl zvědavý. Především na mailového klienta Geary. Bohužel je to velké zklamání. Geary neumí takové základní věci jako vyhledávání a neporadí si ani s diakritikou v názvem adresářů v GMailu, neumí tisknout. To není dost ani pro moji máti. I nadále tak zůstávám u Evolutionu, který je dle mého názoru nejlepším PIM pro Linux. V nové verzi navíc výrazně zrychlil, už u něj nepozoruji občasné prostoje při načítání emailů z IMAPu.
• Změnilo se vykreslování písma. Přijde mi, že se zvýšil hinting. Písmo není tak rozpité. Hodně lidí si na písmo ve Fedoře stěžovalo. Toto může být změna směrem k jejich preferencím. Je to hodně o zvyku. Já nemám problém s obojím.
• Offline aktualizace jsou dle mého názoru pro běžného desktopového uživatele k ničemu a dokud se nezmění aktualizační politika Fedory, kde vychází aktualizace prakticky každý den, nebo se výrazně neomezí počet balíčků, které offline aktualizaci vyžadují, bude to osina v zadku. Z tohoto důvodu jsem v GNOME PackageKit zakázal kontrolu nových aktualizací a aktualizuju ručně přes YUM.
• Výchozí wallpaper se fakt povedl. Vždycky se mi líbil vkus SUSE, naopak Ubuntu je známé opravdu nepovedenými wallpapery. Fedora osciluje někde mezi nimi, ale nyní musím říct, že se design týmu wallpaper opravdu povedl. Líbí se mi taky inovovaný proužkovaný z GNOME, který je ve výchozí nabídce taky.

To jsou postřehy ze zhruba 10 denního používání Fedory 18. Zatím jsem až na pár drobností spokojený. Zpoždění dva měsíce u distribuce s půlročním vývojovým cyklem je faktu průšvih, ale očividně to má i své kladné stránky: k uživatelům se dostane výrazně odladěnější software. Z tohoto důvodu si myslím, že je lepší, pokud distribuce vyjde až v momentě, kdy splňuje určitá kritéria, než když se stanoví pevné datum, které se musí za každou cenu dodržet.