Sesivany's blog

Spotify je služba, která nastartovala opravdovou revoluci v poslouchání hudby. Využívá toho, že k Internetu je dnes připojený prakticky každý. Proč tedy nevytvořit hudební přehrávač, který nepřehrává skladby z lokálního disku, ale z jedné velké databáze? To je asi největší výhoda Spotify. Že si můžete přehrát, co vás napadne.

Bohužel získat práva k hudebním nahrávkám je věc složitá a tak je Spotify omezený jen na úzký výčet zemí. Naše mezi nimi samozřejmě chybí a vzhledem k tomu, že si hudební vydavatelství u nás spustili vlastní, nedokonalou kopii Spotify, nic se na tom v dohledné době asi nezmění. Pro registraci tedy musíte použít nějaký zahraniční proxy server nebo jako já využít toho, že máte v práci veřejnou IP adresu, která spadá pod Velkou Británii.

Pro ty, kteří to umí obejít a chtějí si Spotify nainstalovat na Fedoru mám následující návod, který je vylepšením jiného návodu:

Krok 1:
Spotify nabízí technology preview svého klienta pro Linux. Bohužel pouze pro Ubuntu. S menšími tweaky ho lze nainstalovat i na Fedoru a další distribuce. Na adrese http://repository.spotify.com/pool/non-free/s/spotify/ stáhněte tyto balíčky:

• spotify-client-gnome-support
• spotify-client-qt
• spotify-client (zvolte balíček podle vaší architektury)

Krok 2:
Nyní je potřeba tyto balíčky převést nástrojem Alien. Stáhněte a rozbalte jej:

• wget http://ftp.de.debian.org/debian/pool/main/a/alien/alien_8.87.tar.gz

• tar -xvfz alien_8.87.tar.gz

Nyní balíčky převeďte z DEB na RPM:

sudo ./alien.pl -r spotify-client*.deb

Krok 3:
Doinstalujte potřebné závislosti:

sudo yum install qt-mobility qtwebkit

Původní návod ještě uvádí:

sudo yum groupinstall 'Development Tools'

ale nejsem si jistý, jestli je to opravdu potřeba.

Krok 4:
Nyní je potřeba vytvořit několik symlinků, protože verze knihoven v Ubuntu mají trochu odlišné názvy nebo verze:

sudo ln -s /lib64/libnspr4.so /usr/lib64/libnspr4.so.0d

sudo ln -s /lib64/libplc4.so /usr/lib64/libplc4.so.0d

sudo ln -s /usr/lib64/libsmime3.so /usr/lib64/libsmime3.so.1d

sudo ln -s /usr/lib64/libnssutil3.so /usr/lib64/libnssutil3.so.1d

sudo ln -s /usr/lib64/libnss3.so /usr/lib64/libnss3.so.1d

sudo ln -s /usr/lib64/libssl.so.10 /usr/lib64/libssl.so.0.9.8

sudo ln -s /lib64/libcrypto.so.10 /usr/lib64/libcrypto.so.0.9.8

Může dojít k tomu, že verze knihovny se ve Fedoře změní. Poznáte to podle toho, že klient při spuštění bude hlásit, že mu chybí daná knihovna. V takovém případě použijte příkaz locate (např. "locate libssl"), najděte nový název a změňte podle toho parametr pro vytváření symlinku.

Krok 5:
Nainstalujte převedené RPM balíčky:

sudo rpm -Uvh --nodeps spotify-client*.rpm

Nyní byste měli mít Spotify nainstalovaný. Jeho ikonu najdete v seznamu aplikací nebo jej můžete spustit příkazem spotify.

Pár postřehů z používání Spotify:
Zemi, v které se uživatel nachází, si hlídají opravdu poctivě. Pokud jste zaregistrovaný z Velké Británie, koupit si placenou verzi Spotify můžete pouze kartou vydanou v Británii. Pokud tu možnost nemáte, jste uzamčení v bezplatném režimu, kde si občas musíte vyslechnout reklamu a po čase jste omezení časovým limitem. Databáze Spotify také není tak bezedná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Nemilým zjištěním je, že tam chybí promimentní kapely jako Metallica, The Beatles, Pink Floyd, AC/DC nebo Led Zeppelin.
Aplikace samotná docela ujde. Na to, že to je preview se to chová stabilně. Umí to kombinovat lokální hudební sbírku s databází Spotify, synchronizovat oblíbené písničky a historii napříč zařízeními a i v bezplatné verzi to umí posílat informace o přehrávaných skladbách na Last.fm. Využívá také funkcí sítě uživatelů. Ukazuje, co poslouchají vaši přátelé, jaké písničky a alba jsou aktuálně nejposlouchanější atd.

O víkendu jsem instaloval nový systém i na posledním počítači v domácnosti, na kterém běželo Ubuntu. Bylo tam již delší dobu nepodporované Ubuntu 9.10, protože žádná distribuce po něm neměla obstojnou podporu GMA500. To se změnilo s jádrem 3.3, které je ve Fedoře 17, takže jsem přeinstalovával.

Dostal jsem se tak do své post-Ubuntu éry. Jsem jedním z těch, kteří potvrzují pravidlo, že většina těch, kteří s Ubuntu začínají, skončí jednoho dne u jiné distribuce. Já jsem s Ubuntu nezačínal. První distribucí, která mě trvale udržela u Linuxu, byl Mandrake 10.1 na přelomu let 2004 a 2005. Nicméně již v roce 2006 jsem přesedlal na Ubuntu, které v té době nejlépe podporovalo hardware na mém notebooku, a vydržel u něj téměř pět let. Po většinu té doby převládala spokojenost. Bohužel zhruba před třemi lety se vydalo Ubuntu směrem, který se mi příliš nelíbí. Poslední kapkou bylo rozhodnutí, že výchozím prostředím se stane Unity. To byl důvod, proč jsem zhruba před rokem začal přesedlávat na svých počítačích na Fedoru.

Naše cesty se tedy definitivně rozešly, ale to neznamená, že bych měl začít na Ubuntu házet špínu, jak je v poslední době módní. Můžu k němu mít výhrady, kvůli kterým ho osobně nepoužívám, ale považuji ho za legitimního člena open-source ekosystému, který Linuxu celkově pomáhá. Třeba tím, že přetahuje hodně lidí z Windows.

V poslední době se stala mým skvělým pomocníkem stránka kdovola.net. Na stránce lze velmi rychle zjistit, jestli číslo nepatří mezi ty profláknuté. Bohužel mé číslo se dostalo do databází nejrůznějších telemarketingových firem, takže otravné telefonáty dostávám docela často. Zjistil jsem, že nejlepší taktika, jak se jich zbavit, je to nezvedat. I když je totiž člověk velmi rychle pošle do míst, kde je temno a teplo, za pár dní to zkouší zase někdo jiný z dané firmy.

Nyní je má taktika tedy taková, že neznámé číslo nechám dozvonit. Podívám se, jestli nemá záznam a na kdovola.net a pokud ne, tak volám nazpátek. Byl by to námět na skvělou aplikaci. Ta by dělala to, že když začne zvonit neznámé číslo, podívá se na kdovola.net a pokud tam to číslo najde, uživatele na to upozorní. Za takovou aplikaci bych byl ochotný i zaplatit a myslím, že by ji ocenilo hodně lidí.

Designéři GNOME na Youtube umístili video, které ukazuje, jak by mohly upozornění vypadat v dalších verzích GNOME.
Oproti současnému řešení přinášejí dvě zásadní věci:

1. Upozornění nezmizí a bude mírně "vyčuhovat" z dolního okraje obrazovky, dokud nepřijde nějaká vstupní událost (pohyb myší, stisknutí klávesnice,...). Tím se zabrání tomu, abyste minuli nějakou zprávu, když zrovna na počítači nepracujete.
2. Pokud na upozornění najedete myší, vyjede na obrazovku i dolním okrajem a vytvoří tak takový panel/okno. Dosud upozornění vyjížděla pouze lehce z dolního okraje obrazovky.

Více na následujícím videu:


Jedná se zatím pouze o návrh. Podoba, v jaké vylepšení upozornění přistanou v dalších verzích GNOME, může být úplně jiná.

Developer Conference 2012 je za mnou, chtělo by se napsat konečně, protože v posledním týdnu mi to vzalo hodně sil. Organizační tým se vlastně skládal jen ze mně a Radka Vokála. Naštěstí nám pomohly desítky lidí z Red Hatu a opravdu to byla akce, o které se dá říct, že ji organizovali vývojáři pro vývojáře.

Příjemným překvapením byla návštěva. První den dorazilo 600 lidí, což jsme počítali podle toho, kolik programů rozdaly hostesky příchozím u vchodu. Bohužel druhý den tato metoda nefungovala, protože hodně lidí si bralo program podruhé, proto jsme zůstali u čísla 600, i když lidí mohlo dorazit i víc. Co se mi opravdu líbilo, byla skladba návštěvníků. Z Developer Conference se stala opravdová mezinárodní konference. Přednášející jsme nabádali k tomu, aby přednášeli anglicky a nakonec 95 % přednášek v angličtině bylo. Přesný počet zahraničních návštěvníků je těžké odhadnout, ale určitě přesáhl 100. Jen zahraničních přednášejících bylo asi 25. Dost nám pomohly doprovodné akce GTK+ hackfest, GNOME Docs Sprint, KDE SIG FAD a Logging Mini Summit, které přilákaly velké množství opravdu zajímavých jmen.

V létě jsme se ucházeli o pořádání GUADECu. Chtěli jsme dostat do Brna větší konferenci, abychom Brno a Českou republiku zvýraznili na světové mapě open source, protože oběmem příspěvků si to určitě zaslouží. Co se nám nepodařilo s GUADECem, to se nám částečtě podařilo s Developer Conference a ukázalo se, že místo přilákání velké mezinárodní konference je možná lepší si takovou v Brně vybudovat.

Mimochodem počtem 600+ návštěvníků se Developer Conference stala největší linuxovou akcí v ČR. To není špatné na odbornou vývojářskou konferenci, že? Mimochodem hádejte jaké jsou dvě následující?... LinuxAlt (500+ návštěvníků), kde je hlavním sponzorem Red Hat, a Red Hat Brno Open House (400+).