Sesivany's blog

Často se setkávám s tvrzením, že Linux není pro BFU. Jelikož jsem Windows používal asi 10 let a Linux již používám zhruba dva roky, myslím, že můžu docela dobře srovnávat. Navíc dělám správce sítě na koleji a spravuju rodinný počítač, který používá celá naše rodina, takže se s problémy počítačů méně znalých uživatelů setkávám doslova každy den.

Nejprve bych chtěl pro tento článek definovat pojem BFU. BFU je ryze československý pojem a pravděpodobně jeho nejčastější výklad je Běžný Franta Uživatel. Jedná se o uživatele, který je počítačový laik, zvládá jen základní úkony a při práci s počítačem není intuitivní a schopný improvizace.

Jak si tedy u BFU stojí Linux vzhledem k Windows? Často je Linux popisovaný jako systém, který je složitý a vhodný pouze pro odborníky a počítačové hračičky. Tento mýtus bych se dnes rád pokusil vyvrátit, na druhou stranu bych také rád upozornil na úskalí a nevýhody, které Linux provází.
Začněme od podlahy, tedy od hardwaru. Toto je první úskalí Linuxu, u Linuxu prostě neplatí, že jakýkoliv hardware pod ním bude fungovat, jak je tomu v případě Windows, kdy každý výrobce hardware poskytuje i ovladače. Uživatel Linuxu se musí spolehnout většinou na open source ovládače, které vycházejí s určitým zpožděním... nebo vůbec. Každopádně instalace ovládače vyžaduje minimálně úroveň pokročilého uživatele, takže hardware musí v případě BFU prostě fungovat. Naštěstí distribuce již obsahují velké množství ovládačů, takže pokud nemáte raritní nebo supernový hardware, máte v drtivé většině případů vyhráno. Přesto je asi nejlepší koupit již počítač s předinstalovaným Linuxem, tam má člověk zajištěnou funcionalitu. Navrh také mají komerční distribuce, které obsahují i closed source ovládače a díky tomu i lepší podporu, proto se většinou oplatí těch pár stovek investovat.

Další věcí je instalace systému. Ta mi u Linuxu nepřijde o nic obtížnější než u Windows, naopak má Linux výhodu v tom, že vám v drtivé většině případů bude stačit nainstalovat systém pouze jednou, ne jako v případě "údržbových" instalací u Windows. Přesto jak instalace u Linuxu, tak u Windows přesahuje schopnosti BFU, takže musí být stejně provedena někým jiným.
Následuje uvedení systému do provozu schopného stavu. Dostali jsme se do fáze, v které má podle mě Linux jednoznačně navrh. Bez nadsázky se dá říci, že Linux je připravený k práci okamžitě po nainstalovaní. Obsahuje již totiž všechny nejpoužívanější druhy programů. Nedávno jsem jedné kamarádce dával do provozu schopného stavu počítač s Windows a trvalo to několik hodin. Najít kvalitní free software je práce obtížná, troufám si říct, že pro BFU, který neví, kam jít hledat, práce neřešitelná. Obnáší to hledání po slunečnicích apod., instalování, zkoušení, případně odinstalování a zkoušení něčeho jiného. Navíc jsem zjistil, že ve Windows je v určitých oblastech free software (např. vypalování) situace prachbídná. Jak to vypadá v Linuxu? Většinu programů už máte po instalaci v systému, takže je stačí spustit a pracovat. Navíc v případě grafických prostředí KDE a Gnome získáte výrazně integrovaný desktop. Získáte sadu programů, která je provázána a má podobný vzhled, přičemž některé z nich jsou špičky ve svém oboru a nezadají si ani s komerčními programy (např. přehrávač Amarok nebo vypalovací program K3B). To je podle mě velké plus pro BFU, kterým to usnadní první kroky v počítači.
Instalace software je další dost důležitou charakteristikou systému. Instalace je v případě Windows jednoduchá, prostě jen stačí spustit soubor s příponou exe, Next->Next->Next a je hotovo. Přesto si myslím, že u vybraných linuxových distribucí je instalování ještě snadnější. Distribuce mají tzv. zdroje, nebo-li množství programů uložených buďto na internetu nebo na nějakém médiu. V programu k tomu určeném potom stačí určitý program vyhledat a několika kliky nainstalovat. Instalaci dotaženou do dokonalosti má Linspire/Freespire. Ten používá tzv. Click'n'Run. V katalogu můžete vyhledávat programy buďto fulltextem nebo pomocí kategorií. U většiny programů najdete popis, screenshoty, hodnocení a komentáře uživatelů, instalujete jedním kliknutím. Jde to vůbec jednodušeji? Naopak může nastat problém u programů, které v repozitářích nejsou. U open source programů se s tímto BFU prakticky nesetká, ale komerční programy jsou většinou šířeny v tzv. binárkách. Jejich instalace je opět docela jednoduchá, ale bez příkazové řádky se neobejdete a proto je to pro BFU opět těžko řešitelný problém. V tomto případě opět vyniká Linspire, který skrz svůj instalační program nabízí i zakoupení komerčních aplikací a jejich jednoduchou instalaci.
Bezpečnost - oblast, v které Linux Windows poráží na hlavu a to naprosto bez debat. V Linuxu nepotřebujete žádný antivit, antispyware a na běžném desktopu není potřeba ani firewall. Nejenže díky tomu uživatel ušetří výkon počítače na záležitosti, které potřebuje, ale navíc se nemusí bát na internetu dělat cokoliv a chodit kamkoliv. Jestliže zkušení uživatelé dokáží Windows ještě jakštakš ochránit před viry aspol., u BFU je to problém. Jako správce sítě se denně setkávám s ruinami systémů Windows, které jejich uživatelé používají i za podmínek, které si zkušenější uživatel těžko dokážou představit, a to jen kvůli tomu, že ten stav nedokáží vyřešit.
Výběr programů - jestliže předchozí pasáž jasně vyhrál Linux, v této vede Windows. Ačkoliv má již Linux hodně široký aplikační arzenál, stále se to nemůže rovnat Windows. Pokud ovšem problém zúžíme na BFU, tak se to týká pouze ojedinělých specifických programů. BFU totiž dokáže nabídnout maximum jak Linux, tak Windows.
Hry - kategorie, v které jasně vítězí Windows a to naprosto bez debat. I když i pro Linux existuje množství kvalitníh jak free, tak komerčních her. Takže si člověk také zahraje dobře, ale pokud se k této problematice staví tak, že chce hrát to, co jeho kamarádi, tak prostě musí sáhnout po Windows. Nakonec i zde se ledy pomalu boří, existuje totiž emulátor Cedega, pod kterým fungují bezproblémově desítky her pro Windows, a tento emulátor už je např. součástí české edice MandrivaLinuxu.


Click'n'Run - instalátor v Linspire

Cílem článku není rozhodnout, který systém je lepší, ale trošku prolomit mýtus, že Linux je složitý systém pro odborníky a Windows je user-friendly systém pro každého. Naopak, Linuxu se nemusí bát laici o nic víc než Windows. Lidem, kteří počítač využívají především ke komunikaci po internetu, občas potřebují udělat nějakou tu kancelářskou práci, poslechnout si hudbu nebo se podívat na film, bych Linux doslova doporučil. Jednoznačně lze doporučit na počítače, na kterém pracují BFU, ale spravovaných člověkem trošku zběhlým. S tím mám výborné zkušenosti doma. Systém nastavím a vím, že když se po několika měsících vrátím domů, najdu ho ve stejném stavu, jak jsem odjížděl. U Windows věc nepředstavitelná. Jiná situace je mezi hráči, těm asi těžko Linux nabídne takové výhody, aby opustili herní platformu, jakou Windows je. Přechod na Linux také provázejí komplikace, které nejsou přímo zaviněny Linuxem samotným. Ač je prostředí Linuxu hodně intuitivní, přece jenom je to systém odlišný od Windows, takže člověk musí být ochotný se naučit něco nového, minimálně takové věci jako odlišný souborový systém. Linux také není tak rozšířený jako Windows, takže najít ve svém okolí uživatele, který by vám poradil, není tak snadné, i když internetové fóra tento problém do značné míry řeší. Chce to jen trošku odvahy a udělat první krok.

Nelíbí se vám vysoké ceny nebo jako mně diskriminační politika i-legalne.cz? Mám pro vás jeden tip: AllofMP3.com. Jedná se o obchod s hudbou, kde najdete tisíce alb s podstatně vyšším komfortem, svobodou a nižší cenou. Cena alb se v průměru pohybuje kolem 2$. Ano, čtete dobře, slovy dvou dolaru! Obchod má totiž sídlo v Rusku a tamější zákony mu umožňují odvádět nakladatelstvím podstatně menší částky. U AllofMP3.com to tuším činí 15% z ceny.

Často se na internetu přetřásá téma, jestli to je celé legální. Podle ruských zákonů to očividně legální je. A jelikož platí, že obchod se řídí zákony té země, kde byl uzavřen, a při internetových obchodech se za místo uzavření obchodu považuje umístění serverů, tak prodej tohoto e-shopu s hudbou se řídí ruskými zákony a to i ve vztahu k nám. Druhá věc je, že asi moc peněz nedostane k autorům, 15% není opravdu mnoho. Mně osobně i ceny přijdou docela nízké, osobně považuju za ideální cenu za hudbu z internetu tak dvojnásobek, ale samozřejmě se takto nízké ceně nebráním. Přispíval bych autorům i více, ale dokud budou hudbu nabízet takovým stylem jako na i-legalne.cz, tak u mě mají prostě smůlu.

Samozřejmě Allofmp3.com je vydavatelstvím a obchodům typu i-legalne.cz trnem v oku. Také proto jsou vytvářeny tlaky na Rusko, zvláště teď, když přistupuje do WTO. Není se čemu divit. Allofmp3.com je totiž populární i na Západě. Ve Velké Británii má dokonce 50% podíl na trhu s internetovou hudbou! Rusko se ale do nějakých úprav zákonů nehrne, už kvůli tomu, že to je pro ně velmi výhodný byznys.

Menší cenové srovnání alb na Allofmp3.com a i-legalne.cz:
U2 - How to dismatle an atomic bomb (2004) 43 Kč (Allofmp3.com), 299 Kč (i-legal.cz)
Iron Maiden - A matter od life and death (2006) 59,43 Kč, 299 Kč
Abba - Waterloo (1974) 41,58 Kč, 299 Kč

Cena ovšem není všechno. Rusové také mají mnohonásobně větší výběr. To se projevilo třeba na cenovém srovnání. Několikrát jsem musel opravovat výběr alb, protože i-legalne.cz ty alba prostě nenabízel a nejednalo se rozhodně o nějaké rarity.
Cena a výběr stále není všechno čím AllofMP3.com vyniká. Další je opravdu luxusní výběr formátů a bitratu. Vybrat si můžete z MP3, WMA, OGG, MPC, AAC. Ještě zajímavější je volba bitrate, ta je totiž plně na nás. AllofMP3.com má totiž technologii, která enkóduje hudbu do příslušného formátu a bitrate přímo při stahování, takže vy si vyberete formát a bitrate si zvolíte libovolný.

Není ovšem všechno zlato, co se třpytí. Problémy nastaly při placení. Když jsem dal způsob platby kartou, řeklo mi to, že tato možnost je momentálně nedostupná. Druhou možností bylo nabít si kredit prostřednictvím Allmusic.com, tam byl ale zase problém v tom, že jsem dostal na výběr pouze mezi kartami JCB a Diners. Nevím, jestli je to jen dočasný krátkodobý problém nebo něco, co nefunguje delší dobu. Každopádně nemoci zaplatit a tedy si i stáhnout hudbu je u obchodu hudbu prodávajícího docela zásadní nedostatek.

Pokud tyto problémy vyřeší, AllofMP3.com se stane společně s Magnatune.com pro mě jasnou volbou. Dát přednost hudbě neznámé kvality z P2P před hudbou ve formátu a bitratu, který preferujete, navíc spolehlivě otagované za 40 Kč může už opravdu jenom hlupák nebo totální ignorant.

Dnes se ke mně dostal odkaz na zajímavý článek v elektronické verzi bulvárního plátku Aha!. Jelikož nechovám k podobným médiím velkou důvěru, nechci nijak odhadovat, nakolik procent je onen článek pravdivý, každopádně jako zajímavá perlička se to hodí.

O co jde? Jistě všichni znáte docela povedený a úspěšný seriál Místo v životě, který začínal ještě na ČT pod názvem Místo nahoře. A právě v jednom dílu tohoto seriálu vysílaného na jaře nadával Miroslav Táborský (hrající tatínka rodiny) sedíce za počítačem: "Zatracený Windows! Kdyby tady byl Linux, tak se to nestalo." Zatímco scénárista to bere z humorem, Microsoft hrozí Nově žalobou. Inu už i naše babičky říkávaly, že za pravdu se každý zlobí

Ale vážně, ten seriál je o životě, tato hláška prostě ze života je. A to nemusí být jenom na Windows. My máme doma zase Linux a otec kolikrát nadává, že toto by se mu ve Windows nestalo. Mnohdy si ale neuvědomujeme, že chyby, které přičítáme operačnímu systému, jsou většinou někde mezi židlí a klávesnicí. Proto by se měl Microsoft k tomu postavit trošku s nadhledem a ne jako uraženec.

Nova se snaží spor urovnat a najít nějaké smírné řešení, takže se možná dočkáme v další sérii nějakého "odškodnění" pro Microsoft. Třeba tatínek sedíce za počítačem přístě prohlásí:

"Mámo, ještě že máme ten Windows. Dočet jsem se, že má nižší CTO než Linux"

nebo

"Mámo, díky Windows jsem se stal v práci panem Miny na nejvyšší obtížnost za jednu minutu"

Včera jsem tu vypotil hodně emotivní článek o tom, jak opouštím Mandrivu. Dnes je vše jinak. Mandrivu jsem vzal na milost, respektive musel jsem vzít. Včera jsem stahoval Kubuntu s tím, že Mandriva půjde z rodinného počítače pryč a taky by to tak bylo, kdyby instalace Kubuntu neselhala hned na začátku. Bohužel Kubuntu má očividně problémy s mojí základní deskou. Zkoušel jsem nějaké věci, jak to vyřešit, ale zhruba po hodině jsem to vzdal, zase tak nutně jsem tam to Kubuntu nepotřeboval.

Po nezdaru s Kubuntu jsem se rozhodl pokračovat v mé distribuční rozpolcenosti - na notebooku používat Ubuntu a na rodinném počítači Mandrivu. Dnešek jsem věnoval vyladění nové Mandrivy, abych na to zase nemusel rok ani šáhnout. Ano, právě proto jsem naši rodinu donutil přejít na Linux, abych nemusel neustále řešit problémy, jako tomu bylo v případě Windows.

Příjemným překvapením byla příručka přiložená k CD. Na více než 300 stránkách člověk najde vyčerpávající informace o celé distribuci. Myslím si, že je to ta nejlepší brána do světa Linuxu pro "normální lidi". A proč byla příjemným překvapením, když už mám dvě její dřívější vydání? Protože tentokrát vznikla ve spolupráci s nakladateltvím Computer Press a na zpracování knížky to jde vidět.


Co přináší Mandriva 2007CZ nového? Je toho docela dost vzhledem k tomu, že Mandriva má vývojový cyklus celý rok. Komplikací rozhodně je přechod na UTF-8 z ISO-8859-2. Je to jistě pozitivní krok, ale uživatelům to zkomplikuje život, protože ve všech souborech se "poškodí" diakritika. V knize sice říkají, že na stránkách české podpory je ke stažení skript na převod, ale nikde jsem ho tam nenašel. Další novinkou je podpora 3D akcelerovaného desktopu. Bohužel, jak už jsem psal včera, na mém počítači jsem to nerozjel, přitom moje grafická karta ATI Radeon X700Pro by to měla zvládnout. No nic, i bez gumových oken se dá žít
Další na první pohled velkou změnou je změna grafického tématu. Mandriva 2006 byla v defaultním nastavení opravdu ošklivá a to jak v KDE, tak v Gnome. Tentokráte na tom ale zapracovali a jde to poznat. Mandriva vypadá svěžejší a pěknější.
Další veskrze potizivní změnou je Cedega, nebo-li "emulátor" pro Windows hry. To je podle mě od Mandrivy chytrý krok, odstraňuje tak jeden z nejvěších handicapů Linuxu. Zkoušel jsem si zahrát fotbalovou hru FIFA a běželo to nádherně. Méně úspěšný už jsem byl s hrou SilentHill 3, kde mi to hlásilo nějaký problém s X serverem.
Hodně oceňuju taky LinDVD, což je obdoba úspěšného WinDVD. Tento specialista na DVD by mi mohl pomoci vyřešit problém s DVD, na které klasické linuxové přehrávače nestačí. V Americe jsem se s takovými setkával běžně. LinDVD zatím nelze koupit jako samostatný program a Mandriva je jediná distribuce, která ho obsahuje.

Nejdříve jsem se rozhodl Mandrivu aktualizovat. To proběhlo víceméně bez problémů, i když jsem neměl možnost to pořádně prověřit, protože jsem se ihned rozhodl pro instalaci se zachováním /home oddílu, abych zkusil, jestli problém se zprovozněním 3D desktopu není náhodou v aktualizaci. Bohužel nebyl.
Kromě pár dobrých úprav jsem nemusel v nastavení účtu nic moc měnit. Akorát taťkův účet při odhlašování zamrzal, takže jsem mu promazal celé nastavení KDE. Poté se problém (snad) vyřešil.
Největší kus práce spočíval v instalaci software a jeho nastavení, tak aby systém rodina dostala jak na stříbrném podnose. Problém nastal u GoogleEarth. Nainstaloval se v pohodě, ale při spuštění to začalo hlásit nějakou chybu s grafikou a vytuhlo to. Problém s instalací programů z repozitářů jsem u Ubuntu nikdy neměl, prostě to fungovalo.

Přetrval také problém s tiskem, zatímco z aplikací jako OpenOffice nebo GTK aplikací tiskne bez problémů, KDE aplikace netisknou. Opět v Ubuntu tisknu bez problémů ze všech programů.

Jinak co se týče požadavků naší rodiny, tak nejvyžadovanějšími aplikacemi jsou OpenOfficeOpenOffice a MS Office (pod emulátorem CrossOver Office), Thunderbird pro mail, K3B pro vypalování, PicasaPicasa na správu fote a asi nejvytíženější je prohlížeč Opera.

Jaké je tedy moje závěrečné hodnocení? Mandriva mi přijde sympatická obchodním modelem. Za 500 Kč člověk koupí distribuci obohacenou o kvalitní a přínosný komerční software (Cedega, LinDVD atd.) jako bonus dostane špičkovou příručku. Díky spolupráci s CPressem se distribuce bude dát koupit i v běžných knihkupectvích po celé republice. Na druhou stranu s sebou Mandriva nese vyšší množství chyb, které člověku znepříjemňují život. Přijde mi, že za cenu nejrůznějších vychytávek a udělátek, vydávají nové věci a ty odlaďují až posléze. Kolikrát se mi stalo, že nové nástroje pořádně fungovaly až v dalším vydání. Přijde mi ale, že je to přece jenom vydání od vydání o cosi lepší. S třemi přechozími verzemi jsem v tomto směru měl neblahé zkušenosti a snad to bude ve verzi 2007 lepší, i když první zkušenosti to moc nepotvrzují. Každopádně já osobně už definitivně zůstávám na Ubuntu. Sice nenabízí komerční software a nemá tolik grafických udělátek, ale prostě funguje spolehlivě a bezproblémově. Také výběr softwaru je vyšší, Ubuntu má v repozitářích přes 21 tisíc balíčků a mám jistotu, že programy nainstalované z těchto repozitářů fungují, což u Mandrivy nemám (viz. Google Earth výše).

Na závěr přidávám screenshoty účtů v Mandrivě tak, jak jsem je předával mému otci a sestře:

Dnes jsem brouzdál po jednom nejmenovaném českém IT webzinu. A narazil jsem na odkaz na reklamy na Mac ze série "Get a Mac".
Jelikož se jedná o úsměvné a nápadité reklamy, jak už je u Macu zvykem, rozhodl jsem se na ně upozornit i na mém blogu.

A jako přídavek přidávám jednu z nejslavnějších reklam v dějinách IT, také z dílny Apple: "1984 ad"

A také hodně úsměvnou reklamu ze stáje Microsoftu (v hlavní roli Steve Ballmer): "Windows 1.0 ad" aneb Horst Fusch hadra