Sesivany's blog

Jelikož si pořizuju nový notebook, prodávám ten starší své sestře. Nainstalované jsem na něm měl Ubuntu 8.04, ale sestra se rozhodla, že chce Windows. Takže jsem vzal instalační CD Windows XP Professional, které jsem tenkrát k notebooku dostal. Očekával tak hodinovou práci. Samotná instalace probíhala bez problémů. Dokonce to detekovalo oddíly, i když byly na disku pouze ty linuxové. To prý taky nebývá samozřejmost. Trochu zádrhel nastal při zadávání licenčního čísla. Kde to sakra mám vzít? Pak jsem si vzpomněl, že je pořád na spodní straně notebooku nějaká nálepka od Microsoftu. Bylo to tam!
Instalace zdárně proběhla a já poprvé zapnul systém. Z toho, co jsem viděl, jsem nebyl zrovna nadšený Nefungovalo prakticky nic. Grafika běžela v nějakém základním režimu, zvuk nefungoval vůbec, wifi karta nebyla detekována, takže připojení do sítě se nekonalo, a touchpad se choval nějak divně.
Jelikož jsem se nemohl připojit do sítě, zapnul jsem druhý počítač a jal se hledat ovladače. Měl jsem štěstí, že jsem měl o hardwaru v notebooku trochu povědomí. Stránky podpory výrobce mi moc nepomohly. Docela jsem se v nich ztrácel, ale nakonec se mi podařilo najít ovladače pro ATI a wifi kartu. Jejich modely jsem přesně znal. Horší to bylo s integrovanou zvukovou kartou a touchpadem, tam jsem nevěděl, čeho se chytit. Ale nakonec i ovladače pro ně se mi podařilo najít. Jelikož měl každý ovladač tak 20 až 30 MB a nemám doma zrovna nejrychlejší připojení, pendloval jsem s flashkou mezi počítači, zatímco se mi stahovaly další ovládače. To jsem ale ještě netušil, že ve Windows jsou také něco jako závislosti. Při instalaci ATI ovladačů na mě vyskočilo, že to chce .NET 2, takže jsem opět běžel k druhému počítali, hledal a stáhnul .NET 2, hodil na flashku a běžel opět k notebooku.
Po dvou hodinách od instalace mi konečně naběhnul funkční systém, bohužel bez jediné aplikace navíc. To už ale není můj problém. Mým úkolem bylo na notebook nainstalovat původní Windows s ovladači, další věci už jsou problémem nového majitele.
Možná to je případ extrémní. Možná, že zkušení uživatelé Windows mají postupy, které tuto činnost výrazně urychlí. Fakt je ten, že jsem Windows instaloval po několika letech a už jsem z nich vypadl. Na druhou stranu mě tento zážitek opět přesvědčil o tom, že my, linuxoví uživatelé, na tom nejsme zase tak špatně. Na stejný notebook jsem před měsícem instaloval nejnovější Ubuntu, takže můžu porovnávat. Samotná instalace trvala půl hodiny, všechen hardware byl rozpoznán a funkční. Ovladač pro ATI jsem nainstaloval kliknutím na jedno tlačítko a tento krok ještě nebyl vyloženě nutný, protože i open source ovladač už má slušný výkon a lze jej používat. To nemluvím o tom, že jsem neměl po instalaci k dispozici holý systém, ale systém s několika desítkami aplikací.

Minulý týden se s velkou pompou uvedly Windows Vista na český trh, nejen Prahu zaplavily billboardy s "Wow" slogany. Nevím, jestli jsem jediný, komu ty slogany mi přijdou hodně trapné. Možná dobré pro americkou mentalitu, ale nejsem si jistý, jak s nimi pochodí u Čechů. Slogany vlastně říkají: Náš produkt je tady a teď si všichni sedněte na prdel. Taková strategie zvláště ve světle toho, že vydání Vist provází docela hlasitá kritika a rozpaky, mi přijde spíše srandovní a není tedy překvapením, že se k tomu Češi postavili způsobem sobě vlastním a začínají se objevovat povedené parodie jako například tato:

Často se setkávám s tvrzením, že Linux není pro BFU. Jelikož jsem Windows používal asi 10 let a Linux již používám zhruba dva roky, myslím, že můžu docela dobře srovnávat. Navíc dělám správce sítě na koleji a spravuju rodinný počítač, který používá celá naše rodina, takže se s problémy počítačů méně znalých uživatelů setkávám doslova každy den.

Nejprve bych chtěl pro tento článek definovat pojem BFU. BFU je ryze československý pojem a pravděpodobně jeho nejčastější výklad je Běžný Franta Uživatel. Jedná se o uživatele, který je počítačový laik, zvládá jen základní úkony a při práci s počítačem není intuitivní a schopný improvizace.

Jak si tedy u BFU stojí Linux vzhledem k Windows? Často je Linux popisovaný jako systém, který je složitý a vhodný pouze pro odborníky a počítačové hračičky. Tento mýtus bych se dnes rád pokusil vyvrátit, na druhou stranu bych také rád upozornil na úskalí a nevýhody, které Linux provází.
Začněme od podlahy, tedy od hardwaru. Toto je první úskalí Linuxu, u Linuxu prostě neplatí, že jakýkoliv hardware pod ním bude fungovat, jak je tomu v případě Windows, kdy každý výrobce hardware poskytuje i ovladače. Uživatel Linuxu se musí spolehnout většinou na open source ovládače, které vycházejí s určitým zpožděním... nebo vůbec. Každopádně instalace ovládače vyžaduje minimálně úroveň pokročilého uživatele, takže hardware musí v případě BFU prostě fungovat. Naštěstí distribuce již obsahují velké množství ovládačů, takže pokud nemáte raritní nebo supernový hardware, máte v drtivé většině případů vyhráno. Přesto je asi nejlepší koupit již počítač s předinstalovaným Linuxem, tam má člověk zajištěnou funcionalitu. Navrh také mají komerční distribuce, které obsahují i closed source ovládače a díky tomu i lepší podporu, proto se většinou oplatí těch pár stovek investovat.

Další věcí je instalace systému. Ta mi u Linuxu nepřijde o nic obtížnější než u Windows, naopak má Linux výhodu v tom, že vám v drtivé většině případů bude stačit nainstalovat systém pouze jednou, ne jako v případě "údržbových" instalací u Windows. Přesto jak instalace u Linuxu, tak u Windows přesahuje schopnosti BFU, takže musí být stejně provedena někým jiným.
Následuje uvedení systému do provozu schopného stavu. Dostali jsme se do fáze, v které má podle mě Linux jednoznačně navrh. Bez nadsázky se dá říci, že Linux je připravený k práci okamžitě po nainstalovaní. Obsahuje již totiž všechny nejpoužívanější druhy programů. Nedávno jsem jedné kamarádce dával do provozu schopného stavu počítač s Windows a trvalo to několik hodin. Najít kvalitní free software je práce obtížná, troufám si říct, že pro BFU, který neví, kam jít hledat, práce neřešitelná. Obnáší to hledání po slunečnicích apod., instalování, zkoušení, případně odinstalování a zkoušení něčeho jiného. Navíc jsem zjistil, že ve Windows je v určitých oblastech free software (např. vypalování) situace prachbídná. Jak to vypadá v Linuxu? Většinu programů už máte po instalaci v systému, takže je stačí spustit a pracovat. Navíc v případě grafických prostředí KDE a Gnome získáte výrazně integrovaný desktop. Získáte sadu programů, která je provázána a má podobný vzhled, přičemž některé z nich jsou špičky ve svém oboru a nezadají si ani s komerčními programy (např. přehrávač Amarok nebo vypalovací program K3B). To je podle mě velké plus pro BFU, kterým to usnadní první kroky v počítači.
Instalace software je další dost důležitou charakteristikou systému. Instalace je v případě Windows jednoduchá, prostě jen stačí spustit soubor s příponou exe, Next->Next->Next a je hotovo. Přesto si myslím, že u vybraných linuxových distribucí je instalování ještě snadnější. Distribuce mají tzv. zdroje, nebo-li množství programů uložených buďto na internetu nebo na nějakém médiu. V programu k tomu určeném potom stačí určitý program vyhledat a několika kliky nainstalovat. Instalaci dotaženou do dokonalosti má Linspire/Freespire. Ten používá tzv. Click'n'Run. V katalogu můžete vyhledávat programy buďto fulltextem nebo pomocí kategorií. U většiny programů najdete popis, screenshoty, hodnocení a komentáře uživatelů, instalujete jedním kliknutím. Jde to vůbec jednodušeji? Naopak může nastat problém u programů, které v repozitářích nejsou. U open source programů se s tímto BFU prakticky nesetká, ale komerční programy jsou většinou šířeny v tzv. binárkách. Jejich instalace je opět docela jednoduchá, ale bez příkazové řádky se neobejdete a proto je to pro BFU opět těžko řešitelný problém. V tomto případě opět vyniká Linspire, který skrz svůj instalační program nabízí i zakoupení komerčních aplikací a jejich jednoduchou instalaci.
Bezpečnost - oblast, v které Linux Windows poráží na hlavu a to naprosto bez debat. V Linuxu nepotřebujete žádný antivit, antispyware a na běžném desktopu není potřeba ani firewall. Nejenže díky tomu uživatel ušetří výkon počítače na záležitosti, které potřebuje, ale navíc se nemusí bát na internetu dělat cokoliv a chodit kamkoliv. Jestliže zkušení uživatelé dokáží Windows ještě jakštakš ochránit před viry aspol., u BFU je to problém. Jako správce sítě se denně setkávám s ruinami systémů Windows, které jejich uživatelé používají i za podmínek, které si zkušenější uživatel těžko dokážou představit, a to jen kvůli tomu, že ten stav nedokáží vyřešit.
Výběr programů - jestliže předchozí pasáž jasně vyhrál Linux, v této vede Windows. Ačkoliv má již Linux hodně široký aplikační arzenál, stále se to nemůže rovnat Windows. Pokud ovšem problém zúžíme na BFU, tak se to týká pouze ojedinělých specifických programů. BFU totiž dokáže nabídnout maximum jak Linux, tak Windows.
Hry - kategorie, v které jasně vítězí Windows a to naprosto bez debat. I když i pro Linux existuje množství kvalitníh jak free, tak komerčních her. Takže si člověk také zahraje dobře, ale pokud se k této problematice staví tak, že chce hrát to, co jeho kamarádi, tak prostě musí sáhnout po Windows. Nakonec i zde se ledy pomalu boří, existuje totiž emulátor Cedega, pod kterým fungují bezproblémově desítky her pro Windows, a tento emulátor už je např. součástí české edice MandrivaLinuxu.


Click'n'Run - instalátor v Linspire

Cílem článku není rozhodnout, který systém je lepší, ale trošku prolomit mýtus, že Linux je složitý systém pro odborníky a Windows je user-friendly systém pro každého. Naopak, Linuxu se nemusí bát laici o nic víc než Windows. Lidem, kteří počítač využívají především ke komunikaci po internetu, občas potřebují udělat nějakou tu kancelářskou práci, poslechnout si hudbu nebo se podívat na film, bych Linux doslova doporučil. Jednoznačně lze doporučit na počítače, na kterém pracují BFU, ale spravovaných člověkem trošku zběhlým. S tím mám výborné zkušenosti doma. Systém nastavím a vím, že když se po několika měsících vrátím domů, najdu ho ve stejném stavu, jak jsem odjížděl. U Windows věc nepředstavitelná. Jiná situace je mezi hráči, těm asi těžko Linux nabídne takové výhody, aby opustili herní platformu, jakou Windows je. Přechod na Linux také provázejí komplikace, které nejsou přímo zaviněny Linuxem samotným. Ač je prostředí Linuxu hodně intuitivní, přece jenom je to systém odlišný od Windows, takže člověk musí být ochotný se naučit něco nového, minimálně takové věci jako odlišný souborový systém. Linux také není tak rozšířený jako Windows, takže najít ve svém okolí uživatele, který by vám poradil, není tak snadné, i když internetové fóra tento problém do značné míry řeší. Chce to jen trošku odvahy a udělat první krok.

Dnes se ke mně dostal odkaz na zajímavý článek v elektronické verzi bulvárního plátku Aha!. Jelikož nechovám k podobným médiím velkou důvěru, nechci nijak odhadovat, nakolik procent je onen článek pravdivý, každopádně jako zajímavá perlička se to hodí.

O co jde? Jistě všichni znáte docela povedený a úspěšný seriál Místo v životě, který začínal ještě na ČT pod názvem Místo nahoře. A právě v jednom dílu tohoto seriálu vysílaného na jaře nadával Miroslav Táborský (hrající tatínka rodiny) sedíce za počítačem: "Zatracený Windows! Kdyby tady byl Linux, tak se to nestalo." Zatímco scénárista to bere z humorem, Microsoft hrozí Nově žalobou. Inu už i naše babičky říkávaly, že za pravdu se každý zlobí

Ale vážně, ten seriál je o životě, tato hláška prostě ze života je. A to nemusí být jenom na Windows. My máme doma zase Linux a otec kolikrát nadává, že toto by se mu ve Windows nestalo. Mnohdy si ale neuvědomujeme, že chyby, které přičítáme operačnímu systému, jsou většinou někde mezi židlí a klávesnicí. Proto by se měl Microsoft k tomu postavit trošku s nadhledem a ne jako uraženec.

Nova se snaží spor urovnat a najít nějaké smírné řešení, takže se možná dočkáme v další sérii nějakého "odškodnění" pro Microsoft. Třeba tatínek sedíce za počítačem přístě prohlásí:

"Mámo, ještě že máme ten Windows. Dočet jsem se, že má nižší CTO než Linux"

nebo

"Mámo, díky Windows jsem se stal v práci panem Miny na nejvyšší obtížnost za jednu minutu"