At Loss for Words

ustil jsem nohu z plynu, abych se přiblížil více té padesátce než té devadesátce, a pustil tak odbočující dodávku, která stejně neodbočila, protože mě vesele předjel nějaký větší starší černý sedan. No co, nevadí. Za mnou jelo jen jedno auto, a pak už nikdo.

Značka konec obce. Přede mnou pár kilometrů krásné silnice. Juchů. Tringi řadí za dva, plný knedlík, 6500 otáček, za tři, 6500 otáček, za čtyři podobně... ale nemějte strach, dvěstě tam určitě nebylo. Pomaličku do levého. Plynule předjet sedana, který mi trochu ujel, a ani teď nejel o moc pomaleji než já. Mno nechávám ho za sebou za zatáčkou, potkávám červenou Fábii, a hle, v dálce "vláček" aut.

Noha z plynu! Už z dálky to vypadá divně. Předjíždí se tam navzájem, zvláštně pomalu, a jsou na sebe nalepeni až příliš nebezpečně na můj vkus. Okej, dojíždím je tak 130, pohoda, předjíždím účastníky a tu vidím, že druhý člen vláčku je mi nějaký povědomý. Černý Passat, špinavý jako prase, dva výfuky. I zbystřil jsem! Hm ... 5T7 ... hmm ...826něco ... hmmm ... No co. Flegmatik. Předjíždím, tak 120 a koukám na auto (moc dovnitř vidět není), ale řidič reflexní vestu nemá. Tak pokračuju. V pravém zrcátku vidím na masce malý nápis R36. Hmmmmmm. V duchu jsem nad tím mávnul rukou a jedu dál. Stále těch 120 nebo 130. Říkám si, že zase tak rychle nejedu, aby museli dělat zagorku a nebezpečné manévry nedělám. Naopak, těm spíš zavdali svou přítomností oni sami.

Ale to je fuk. Vzdaluju se. Pro jistotu stále sleduju v zrcátku, co se bude dít. Najednou blinkr, Passat vyjíždí do rychlého pruhu. HEJ! Tolik věcí jsem za půl sekundy ještě nestihl. Blinkr. Na brzdy. Koukám doprava. A než stihl pravý blinkr poprvé zhasnout, jel v "pomalém" pruhu, 90 km/h, nejslušnější řidič na celé téhle planetě

Intermezzo:
Passat akorát předjel prvního člena vláčku, a v 90 km/h sledoval zadek mého auta ze vzdálenosti zhruba 100 metrů. Už jsem si říkal, že to bude teda pořádná nuda, jet celou cestu takhle ospale, Tu se ale vedle Passatu objevil onen sedan zmíněný na začátku. Taky si všiml, naštěstí. Taky šel těžce na brzdy. Následoval dvě minuty dlouhý předjížděcí manévr a zařadil se těsně před Passat. Tím mě velice potěšil, a tímto mu děkuji, protože mě dobře zastínil, a já jsem si tak mohl opět přidat na nějakou příjemnou rychlost, a neukousal jsem se nudou.

Pokračuji. Nechávám vláček kus za sebou. 130 km/h? Možná. Tu kolem mě proletí menší červená dodávka (asi Felicie Van). Ještě jsem na něj zablikal dálkovýma ...ehm, pardon, bliknutím jsem vlastně v dostatečném předstihu informoval řidiče předemnou, že ho hodlám také předjíždět ...ale červená dodávka nereaguje. Sekunda pryč, a letí kolem něco černého a nasraného. Už se nedá nic dělat. Začíná světelný cirkus

Když jsem po chvíli projížděl kolem místa, kde jej zastavili, viděl jsem, že příslušník vystoupil a pro reflexní vestu si šel dozadu do auta. Takže asi tak.