BULHARSKO 2008
Sunday, 28. June 2009, 11:28:00
Tak. Hned na úvod bez mučení prozrazuju, že jsem byl z naší 6ti členný výpravy nejméně nadšený cestovatel do destinace Bulharsko. No, ono ostatně cestovatel kamkoliv. Jó, bejt furt doma a žít stylem rozvedenýho padesátníka, to je moje.
Ale to Bulharsko... Měl jsem o něm hodně velký předsudky a jak jsem mohl, tak jsem se snažil do týmu vnést pochybnosti a převést směr uvažování někam ke .... no řekněme Slovinsku. Neúspěšně.
Sice tam byly určitý momenty, na který jsem se docela i těšil. Jako třeba výskyt ve vysoký nadmořský výšce.... ehm, moment, zpět. Zaprvé - být s Baru na tripu, zadruhé – výskyt ve vysoký nadmořský výšce (uf, to bylo o fous...), co bylo třetí... Jo, můj první let vzdušným korábem (ale to jsem si nebyl úplně jistej). Odrazovadla byla silnější – moje nezkušenost se samotným přechodem hor, obývák na zádech, riziko počasí (to musím hned prásknout – bouřka a déšť, když jsem v nezastřešený části země, mě teda neba, ale co dělala děvčata a především šéfka výpravy, když se schylovalo k bouřce, se jen tak nevidí), vedro, hory plný plazivých šibalů, Bulharsko samotný...
Tak, do toho. Nebudu to popisovat po dnech, stejně si to nepamatuju, ale po výrazných bodech.
::::: Krosna
Ech ... to je tak těžkej krám... S tímhle budu pochodovat 14 dní. Do....
::::: První havárie
Vystupujeme na Dejvický z metra a dva dny stará sandála zakoupená v seriozním obchodě se loučí s mojí nohou. Pauzu, kterou máme do srazu s výpravou využíváme k otestování soupravy na opravu stanu na opravu boty. Úspěšně.
::::: Letadlo
Od prvních turbulencí mám jasno. Kdykoliv v budoucnu budem plánovat dovolenou, tak let tímhle krámem bude vždy v kolonce mínus. V Sofii jsem dosedl úplně durch... A to mě Baru ještě furt tahala za rukáv, ať ji bavím.

::::: Sofie
Čurbes a vedro. Bydlíme v hostelu hned vedle bordelu. Večerní zahradní restaurace a tři piva. Další den přesun do hor započatý menším zmatkem s hledáním (našeho) autobusového „nádraží“ pod mostem.
::::: První polovina v horách - RILA (zážeh, Mussala, koně, psi, záslon, sestup)
Začátek sympatickej – lanovka do 2000 m.n.m. ::: Druhá havárie – málem jsme všichni vybouchli... Bomba, vařič, malá závada na chladícím zařízení, FIRE, hašení, adrenalin ::: Dobyta nejvyšší hora Bulharska – Mussala (něco málo pod 3000 m.n.m.) ::: Představte si, že je hluboká, tichá noc, a najednou vám přes dvě tenké stanové vrstvy z 50 cm zařehtá do ucha kůň. Baru z původních 180° okamžitě na 90°. „Kubo/Roberte/Tome, dělej něco“ ::: Medvědi, resp. strach z nich nás po bouřlivé diskuzi přesouvá z původně postavenýho tábořiště do blízký chatičky (záslon) ::: první polovina končí několikahodinovým, pro kolenáče strastiplným sestupem do civilizace :::

::::: Rilský Monastýr
Tak to je pravoslavnej klášter, velký turistický lákadlo, architektonický skvost a maj tam výbornou zmrzlinu

::::: Přesun
Asi hodina a půl v autobuse, vnitřní teplota 45°
::::: Druhá polovina v horách – PYRIN (Končeto, Vichren, mordor)
Začátek bez lanovky ::: Řetězová pasáž zvaná Končeto – něco jako Roháče, to bylo strachu ::: Dobyta druhá nejvyšší hora – Vichren (o fous nižší než Mussala) ::: Na ovce se v Bulharsku řve: „Trrrrrrr“ ::: Poslední nocování v horách – vlevo i vpravo Mordorská mračna postupující proti sobě, panika, „Roberte, ono se to nad náma srazí.“ „Synková, zbláznila ses?“ ::: Dólu lanovkou :::
::::: Chata, přesun, Sofie
Z chaty pod lanovkou, kde jsme spali, a kde mě chytl takovej malej úpal, jsme jeli zpátky do Sofie. Hlavně začátek byl povedenej, kdy nás manžel vedoucí chatičky (vizáží Blekota z Arabely) naskládal do svýho Žigulíka (u nás kandidát na vrakoviště Jeníkovice). 7 lidí v křápu, serpentýny, úzká silnice, toho času v opravě; adventura. V Sofii jsme spali v tom samým hostelu, povečeřeli, posnídali a tradá na letiště.
::::: Kontrola jízdenek
Hele, celou dobu si tam kupujete jízdenky na tramvaj, z letiště dokonce jedete shodou okolností načerno, ale že k těm krosnám patří jeden lístek navíc, to vám tam nikdo neřekne. Až asi čtyři stanice před letištěm, že... No a bylo veselo. Revizoři byli dva, nemluvný tichý typ a semetrika. Tak dlouho na nás mluvila, až se celej vagon přidal na naši stranu a začal orgánům nadávat. Nicméně sympatie cestujících nám byla starýho kozla platná, když nás vylifrovali z vozu a začalo se hovořit o policajtech. Takhle, my bychom tu pokutu klidně zaplatili, ale bulharský peníze jsme už vyměnili zpátky na eura a oni si trvali na těch svejch. Tákže se to vyřešilo jak? Robert mávnul na taxík, my jsem hele normálně nastoupili a nashledanou. Tak mně přišlo, že orgánové nebyli ani moc překvapený, možná se to tak běžně děje a možná, že jsou s taxikářema domluvený a na poslední chvíli ještě cizince připravěj o zbytečnou zátěz. Nevim.
::::: Letadlo a Zlatá Praha
Zas hrkal a zas durch.
::::: Shrnuto, podtrženo
Počasí – ani nekáplo, idyla, kýč
Jídlo, pití – kotle šopáku (u nás to je parodie), steaky, pivo
Prachy – levno
Azbuka – verbálně je jim docela rozumět, ale proces ovoce-váha je půlhodinová záležitost
Hygiena – otužilecká záležitost
Výprava – pozitivní, konstruktivní atmosféra, týmový duch









