Jakub Weiner

To snad není možný. Závody! A hned tři za sebou, na to si dáme hned tři vykřičníky!!! A ještě jeden! Vyhnánov a Cena Východních Čech.

Šel jsem tyhle závody z plný zátěže, ještě den předem jsem běžel těžkej, těžkej trénink, po kterým jsem prospal celý odpoledne. Tákže jsem nic moc nečekal. Kromě toho, tenhle Vyhnánov je takový moje zakletý místo. Nikdy jsem tady nic nezaběhl. Ale lautr.

První etapa (mapa Liščí hora) se mně vůbec nevydařila. Závod nezačal špatně, úvodní kopec jsem vybušil docela svižně, ale pak se to na dvě kontroly ponořilo do takovýho polootevřenýho hustníku, z kterýho jsem vyběhl jako školáček s mínus třema minutama (děsný...), za chvíli mě předbíhal Heppy - to byl takovej průvan, když se kolem mihnul a von mně pak jako říká, že mu to zrovna moc neběželo a že bych měl vidět, jak to vypadá, když běží rychle... Tak jako kde to jsme??? Hřebíček do dnešní rakvičky jsem naťukl na patnáctce - taky strašidelnej error, abych ho doklepl téměř úplným vyčerpáním v zarostlým kopci opodál. Po doběhu jsem byl ale úplně vyřízenej. Bolelo mě z toho snad úplně všechno. Hele a to byl middle (5,5km) a přede mnou 12km v sobotu a 9,5km v neděli.

Ráno jsem se vzbudil jako kdyby mě někdo na noc vpletl do kola. Přesto jsem si s brekem zabalil tornu a šlo se na druhou etapu (mapa Barchoviny). Kupodivu to zas taková hrůza, jak to vypadalo, nebyla. Asi po 35 minutách jsem měl lehčí krizi, tak jsem loupnul na obíhačce rozinky, za chvíli jsem se hele nějakým zázrakem vzpamatoval a na konci závodu jsem snad dokonce zrychloval nebo co... Žádnej zázračnej výsledek z toho nebyl, ale o nějakým vyčerpání se mluvit taky nedalo. A jinak se mně druhá etapa moc líbila. Pěknej terén a zajímavá stavba trati. Byly tam asi čtyři dlouhý postupy, dva jsem šel (asi) ideálním postupem, jeden záměrně horší obíhačkou (protože jsem potřeboval klid na to natlačení rozinek) a na sedmičku jsem se teda předvedl...

Poslední etapa (mapa Vyhnánov) byla taky v pěkným terénu a taky pěkně postavená, ale žádný dramatický pocity z ní nemám. Nějak jsem to uběhl, mapově až na otřesnej postup na pětku (jak něco takovýho můžu ve svejch letech vymyslet???) bez problému. Jenom bych tam na pár místech holt potřeboval nějakej přídavnej motorek.

O výsledku není třeba hovořit, ale co se hlásit musí je několik nočních produkcí ve ztichlém spícím kempu. Já osobně jsem poslouchal jenom jednu, ale takovej Fanda měl on-line všechny (šťastlivec), čili 1 v sobotu a 3 v neděli. Za všechny - zlomené srdce slečny Niky aneb "Petržela už spí, on zítra běží!"

Po tom výběhu v Krkonoších mně nebylo moc dobře. Myslel jsem, že jsem doběhl zhruba tak, abych ještě další den nějakej trénink dal, ale fakticky to bylo tak, že jsem z toho ještě málem onemocněl a vyneslo to dva dny neběhání. Naštěstí zrovna začínal odpočinkovej tejden. Mimochodem, je zajímavý, že odpočinkovej tejden je od toho, aby člověk zregeneroval a nabral nové síly, ale často mně připadá, že na konci toho týdne je výsledek ale úplně opačnej...;-)

V pátek jsem se probudil a zas mně nebylo dobře. Pokoušel se o mě nějakej lehkej nástup rýmičky, pak mě bolela noha (lejtko), a pak obě chodidla (to je takový kuriozní - dělali nám teď novej výtah, takže se chodilo do 8.patra po schodoch). "Člověk je zdravý, když ho pokaždé bolí něco jiného". No a taky na mě sedla nějaká trudomyslnost - když mně je vždycky smutno, když se na mě Baru zlobí.

Takže jsem zrušil první etapu na Piškot cupu a to mně bylo docela líto, páč jsem cítil začátky formy a taky motivaci ohledně celkovýho umístění (což mně dělalo na týhle sranda akci vždycky problém). Druhej den dopoledne jsem chtěl na chatu jenom zavýst batoh a jinak se druhý etapy neúčastnit, ale jen jsem tam přijel a už se mě nikdo na nic neptal a byl jsem šoupnut do lodě v týmu spolu s kormidelníkem Vorlem. Jako zážitků spousta. Nikdy jsem v tom neseděl, čili na začátku jsme si museli prožít takový dětský nemoci (kolo kolo a tak...); v jedný zatáčce jsme se málem vyklopili a pak jsme taky uprostřed Orlice uvízli na kládě a nemohli ani tam ani zpátky; pak taky vejlet s Vorlem je teda nesmírně zajímavej a to především z botanického pohledu (viděli jsme břehuli, plotici, olši lepkavou, orlovce, vrbu, lasici nebo hranostaje v letním hávu nebo tchoře a další zázraky flóry a fauny). Jo a taky jsme sjeli jez, hele...

Fotka je zřejmě těsně poté, co jsme svlažili na protijedoucí lodi Pana Učitelskýho a Pana Mohutný odraz (fakt se mi to s tím pádlem moc povedlo, někdo tam dostal plnou palbu - ovšem následovala protipalba, s tím se jaksi muselo počítat, že...). Jinak světová premiéra lodního OB dopadla dobře, nějaký kontroly tam nebyly nebo byly jinde, ale s tím se tady tak nějak počítá; vykoupali se Fanda s Marťou (na sběrce) a Jedla (Bobík to ustál, ale dostal křeč ;-) No a celkově jsme byli asi třetí nebo čtvrtý.


Ve třetí etapě - pivním se tentokrát méně běhalo a víc pilo (tady to "tak trochu příbuznej" Lukáš v prvním kole přepálil...). Můj tým postoupil do finále, který už probíhalo za slušný tmy a tak došlo na světla, ale nakonec jsme byli druhý.


Ráno mě teda pěkně bolely zádíčka z lodě a taky nohy z kola (docela jsem se i najezdil), ale to se rozhejbalo a došlo na čtvrtou etapu, což byl konečně "normální" běh na mapě (samozřejmě jsme na Piškot kapu, takže s čertovinou). Když jsem dostal mapu pro borce, tak se mi chtělo plakat. Tak jsem chvíli přemejšlel, ale nakonec jsem si vzal mapu pro lemry. A ono to bylo skoro to samý. Já hloupý... A ono se to pak vlastně dalo... První jasná mně byla ta vrstevnicovka s dvěma jámama těsně vedle sebe (tam s Baru často běháme), pak jsem tušil změť vodotečí, ikdyž jsem tam etapu zvanou Jožin z Bažin neběžel, hustníkovka byla taky docela poznatelná, takže ne moc jistej jsem si byl na průsekách, ale nic jinýho to bejt nemohlo. Přiběhl jsem teda první, ale Piškot mně za lemry srazil polovinu bodů, ale taky tam nebyla ta první etapa, takže nakonec celkově asi desátej.
Fotky šlohnutý od Piškota, kde se taky dá dozvědět víc.

Takže byla další svatba. Po Zuzce a Lukášovi, kteří to měli na konci června a kde jsem jenom stál a koukal, to byla Adéla a Mára, kde už jsem měl dvě funkce: Slušně se obléci (1) a Zatančit si s nevěstou polku (2). No, ani jedno jsem nesplnil a dle zákulisních informací budu pravděpodobně vyděděn. Tak si říkám, že je v poslední době teda zatraceně těžký držet si neustále tu nihilistickou a protivnou image, kde se v sobě jaksi snoubí dva prvky - prvek OČEKÁVÁNÍ a prvek ZKLAMÁNÍ...


Jinak oba teda řekli ANO, čili to znamená, že jedna rodina v oddílovém adresáři úplně osiřela a jedna se rozrostla na úplnej jedlovej les a v počtu dohonila Chmelařovi a Stulíkovi, že jsem obdržel titul "švagr", a že "i tenhleten je můj tak trochu příbuznej" (to není ze mě, to je citát z Lukáše).Tady jsme všichni tak trochu příbuzný. Fotky jsou ukradený od Fandy

ve větším zde

::: na prahu letecké katastrofy ::: taxi, prosím ::: Baník pyčo ::: ovce ::: hrozí nám smrt hlady ::: vrátíme se? ::: suť a sníh ::: sníme psi ::: krávy ::: podnikatel ::: jehněčí ::: pařát ::: bloudíme v mlze ::: medvědi ::: tunely a mosty ::: direktor bude ::: moře je slané ::: discont Piča ::: noční život v Budvě ::: blít jak šakal ::: oldies ::: no brávo ::: cink ::: schumacher ::: kdy ten Grad už bude? ::: Goldene Prague
Fotky
...COMING SOON...