Skip navigation.

Tomáš Dlabaja

& orientační běh - I love this game!

September 2008

( Monthly archive )

Mistrovství Švédska ve štafetách

Dlouho dopředu se proslýchalo, že letošní mistrovství, co se týče terénu, by mělo být třešničkou na dortu. Přestoze jsem musel oželet to české, netrvalo dlouho se rozhodnout. A bylo to tak. Stačilo se zapouslouchat do komentářů závodníků, kteří právě dorazili do cíle. Spíkr si právě bere k mikrofonu nejlepšího juniora z prvního úseku: „Jaké to bylo?“ „Hrozně těžké. Běžel jsem velmi pomalu, přesto jsem přiběhl první. Ostatní se hodně ztráceli.“ Nebylo náhodou, že v mladších kategoriích uspěly místní týmy. Podobný pocit jsem měl i já. Terén nedaleko Södertälje byl z těch nejtěžších, ale pro místní nijak překvapivý. Rok přípravy v místních podmínkach je víc než dostatečný, slovy klasika: „já jsem tam neměl problém“ :wink:

Bohužel už před MČR na klasice jsem začal být nemocný. Naši klasiku jsem ještě zvládl dokončit na docela slušném 7.místě, ale další běhání ve Švédsku už mě zničilo. Bohužel oba naše stockholmské týmy Söders Tyresö trápily problémy a tak jsem chtě-nechtě šel na finiš do áčka. Při klusání nepoznáš, jak je tělo slabé. A tak z toho bylo 94´ a pěkná ztráta 22´ na perfektní a zlatý výkon Williama Linda ze Sävedalens AIK.

Dalším závodem v plánu je 25manna, které se běží ve Stockholmu v části Täby. Příprava je naplánována jasně – horký čaj lépe vícefázově :wink:

Mapa a postupy. Jako podklad jsem použil mapu od Matse Troenga s výstupem z jeho GPS. Pro své postupy jsem použil červenou linii (jak značí jeho speedometr – pomaleji než 7 min/km :frown:


Italský relax :-)

Klikni na ikonu pro odkaz na spot



Proč se zrušil sprint ve Vrchlabí

Tak začněme trošku vtipněji. V definici sprintu se praví: "Finding the controls should not be the challenge."
Věřím, že mnohým z vás to při vzpomínce na sobotní závod vyloudilo úsměv na rtech, ale některé možná i smutkem rozplakalo.
Schované kontroly samozřejmě na sprint nepatří. Ale to není tak vážná věc, jako kvalita mapy a nesprávné použití symbolů ISSOM a je jedno jestli máme na mysli českou či mezinárodní variantu.

Zajímavým pochybením, ale příjemným pro závodniky bylo, že mapař v úvodní pasáži ztmavil cesty - nebyly šedé jak doporučuje český ISSOM 2007, dle kterého měla být mapa dělána.

Přejděme k jádru problému. Po dohadování s mapařem vám můžu říct, že tím je ona řeka.

Co nám k mapování vodních ploch říká ISSOM?


A tady nastala ta hlavní chyba. Mapař se domníval, že když řeku, kterou nakreslil jako překonatelnou, ohraničí tenkou černou čarou, stejnou jakou lze ohraničit nepřekonatelné vodní toky, tak učiní řeku v těchle místech nepřekonatelnou a tím zároveň nemusí kreslit onen obrovský sráz, který tvoří břeh řeky. Jaktože nebyla tahle chyba objevena žádným dalším člověkem zodpovědným za závod, těžko říct.

Minimálně takhle by měla vypadat mapa v kritickém místě na postupu mezi 22 a 23 kontrolou.

Argumentem obrany bylo, že černá břehová čára je sama o sobě "nepřekonatelným" objektem, což není pravda a i kdyby, tak co dělá břehová čára mezi pláží a městem?! Ta se může použít jen v kombinaci s tmavě modrou vodou pro její zvýraznění. Sama o sobě není ničím, je to tenká linka, téměř o stejné tloušťce jako hranice povrchu v non-urban area, takže vůbec nemůže označovat zákaz překonávání. To v ISSOM zakazují jen tlusté čáry! Na tomhle principu je ISSOM postavený.

Jedna z kategorií měla tenhle postup.
Sráz u kontroly vpravo na začátku postupu(není v mapě)
Ideální variantu jsem nakreslil čárkovaně. Nebyla ale ve skutečnosti řeka opět v korytě obklopeným 3 metrovým srazem? Takže závodník buď udělal čelem vzad a nebo brodil celou dobu. Oproti elitě ale zjistil problém okamžitě.

Při odběhu od naší 22. kontroly jsem se domníval, že si mapař zjednodušil situaci a nemapoval sráz v místě soukromých pozemků, což je samozřejmě možné. Bohužel to tak nebylo.
Navíc jsou na mapě špatně zmapované mosty. Most a řeka - to je mimoúrovňová křižovatka. Proto most musí být ohraničený symbolem pro most, ne plotem či zídkou, která tvoří jeho okraj ve skutečnosti. Protože jinak se most v mapě stává HRÁZÍ řeky. Takže člověk běžící řekou by měl dle mapy běžet řekou, pak přeskočit plotek, dostat se na asfalt (onen most), přeskočit opět plotek a pokračovat řekou. Problém je ale tam, kde je most ohraničen nepřekonatelným plotem. Ve skutečnosti sice pod mostem podběhneš, ale dle mapy tam není žádný most, ty jsi právě porušil pravidlo a překonal si nepřekonatelný plot.

Navíc kousek nad kontrolou 23 je v řece symbol, který vůbec není v klíči. Což je zakázané.

Z pozdější diskuzí se závodníky jsem pochopil, že né mnoho z nich zná základní pravidla ISSOMu, ale znát by je měl alespoň mapař, stavitel a hlavní rozhodčí závodu...

Kupříkladu nechápu, jak se vůbec mohlo stát a pak projít bez protestu MČR ve sprintu v Luhačovicích, kde mužská elita měla jednu z kontrol na ostrůvku uprostřed řeky, kterou bylo zákázáno překonávát. Bylo to první MČR, kde se běželo dle klíče ISSOM a pořadatelé se vůbec neseznámili s hlavními pravidly.

Protest jsem podal především jako impulz budoucím pořadatelům, že je opravdu potřeba dělat věci pořádně a práci kontrolovat, ačkoliv mě to stálo možná hodinu nepříjemných hádek. A to jsem hned tvrdil, že jim to během několika vteřin vysvětlím nad mapovým klíčem. Zarážející je, že můj protest byl jediným. A kupodivu v českém prostředí i uznaným.

Je mi líto těch, co naříkají nad ztrátou budů do rankingu. Mohli byste se občas odprostit od výsledků a bodů.

Nepodal jsem protest proti výsledkům jiných kategorií, protože mým cílem nebylo rušit závody, kterých jsem se neúčastnil. Závod elity byl v nepořádku. A protože to byl závod celostátní, tak by se to nemělo přecházet.

Součástí mého protestu byla i výzva k diskuzi o zrušení české verze ISSOM 2007.

Proč mapový klíč ISSOM 2007 pro sprinty?

Nespočetkrát jsem zaslechl vyjádření, proč by jeden sport měl mít dva rozdílné mapové klíče pro mapu?! Že to je blbost, že to je matoucí pro začátečníky a veřejnost apod...

Já to vidím asi takhle. Podobně jako se z klasického volejbalu vyvinul divácky atraktivní beach (plážový) volejbal, který má svá specifika a odlišnosti, tak podobně se vyvinul z lesního orientačního běhu, orienťák parkový. Že stací jen přejít z měřítka 1:15000 na 1:5000? Možná... Ale podle mě je MAPA v rukách běžce při závodě PROSTŘEDKEM pomocí něhož má běžec v co nejkratším čase najít a co nejrychleji absolvovat cestu z bodu A do bodu B. A v tuhle chvíli je velmi důležitá volba mapového klíče. Tak jako si na turistiku neberu autoatlas a naopak.

Sprinty jsou prostě jinou disciplínou. Ale stejně tak bychom měli vidět i rozdíly, které si žádá middle oproti klasické trati.
Více než desetileté zkušenosti ze závodů PWT a jiných sprintů ukázaly, že použití "lesního" mapového klíče pro tento typ závodu není ideální. Ale je samozřejmě možné. Ale jak jsem naznačil v úvodu, neměli bychom dostat na startu takovou mapu, která nám umožní trať absolvovat v pokud možno nejrychlejším čase? Takovou mapu, ve které nejrychleji najdu cestu ke kontrolám a najdu nástrahy a překážky jednotlivých variant postupu?

ISSOM 2007 - International Specification for Sprint Orienteering Maps, z roku 2007.
Tenhle klíč je momentálně to nejlepší, co se vymyslelo. Používá ho celý svět, kromě České republiky. Jeho výhody vidím v tom, že velmi zdařile zvýrazňuje v mapě "překážky" na cestě ke kontrole a zavedením "nepřekonatelných" symbolů je férovější. Vesměs můžu říct, že při lesních disciplínách můžu běžet téměř všude a nevhodný terén mou rychlost jen zpomaluje. Kdežto na sprintu obvykle platí, že buď běžet můžu a nebo se dostanu do slepé uličky (plot, vysoká zeď, hluboká řeka, sráz) a musím se vrátit a vymyslet jiný postup. Ale není plotu co by se nedal přelézt, řeky co by se nedala přeplavat, že? Proto jsou nutné ony symboly nepřekonatelných překážek, protože co nepřekoná malý závodník, nemělo by být dovoleno překonat vysokému a statnému, v disciplíně, kde hraje roli každá vteřina. Víc o hlavních charakteristikách ISSOMU si může přečít hned v úvodu jeho popisu (anglického či českého), anglický originál zde

Pár příkladů z praxe, jak rychle najít nejlepší postup a vyhnout se překážkám na lesním klíči ISOM 2000 a ISSOM 2007.

Brno, Vinohrady, mapa Akátky
Na první pohled jednoduché sídliště skrývá na první pohled "neviditelné" ploty. Když jsem tvořil postup 1-2, všiml jsem si, že kresba dle ISOM je vlastně nejasná a nejsem si jistý, jestli nezůstanu chycen v plotě 10 metrů před kontrolou. Tloušťka čáry nepřekonatelného plotu je téměř stejná jako změny povrchu.


Brno, Královo Pole, mapa Královo Pole
Zde můžeme vidět, že i dle klíče ISOM snadno rozlišíme překonatelný a nepřekonatelný sráz (liší se dvojnásobně v tloušťce), bohužel o plotech to říct nemůžeme, liší se 0,06 mm. Klíč ISSOM ale strikně zakazuje zdolání v mapě "tlustých" plotů, zdí, srázů. Přestože někteří elitní závodníci by minimálně zvládli seskočit 2,5 metrové srázy a získat tím cenné vteřiny. Navíc v druhé polovině postupu vysoký plot obsahuje ve skutečnosti díry, kterými by se štíhlí závodníci protáhli. Ale klíč ISSOM říká, že pokud není díra (i třeba průchod či neočekávaně otevřená vrata) v mapě, nesmí ji závodník využít a tím získat výhodu proti ostatním.



Ale možná se vám teď dere do úst otázka, to si tyhle všechny rozdíly mám pamatovat?

Nebojte, je to opravdu málo, oproti klasické lesní mapě je potřeba si pamatovat jen tohle:

Nesmím překonat nic tlustě černého (sráz, plot, zeď), nesmím do tmavě modré vody s černýma okrajema, nesmím na soukromý pozemek a nesmím do tzv. čtvrté zelené (sprint má oproti lesu 4 stupně zelené pro porosty a využívá se často pro živé ploty, záhony či velmi husté hustníky). To je vše :-)


Proč nejdou vidět v lese pěšiny aneb ISSOM 2007 - česká verze
Z nějakého důvodu se české mapové radě ISSOM 2007 nelíbí a tak máme jako jediná země svůj vlastní ISSOM 2007. Odlišností není mnoho. Ale tou nejznámější jsou ony "šedé pešinky", které nejdou vidět a staly se tak velkým důvodem neoblíbenosti klíče ISSOM mezi závodníky. ISSOM 2007 používá černé pešinky a pro zpevněné pešiny hnědou plochu, jež je tmavá v lese a světlejší v urbanizovaných oblastech, kde není potřeba tolik vidět, protože povrch okolo je také rychlý.
Také se v ČR nepoužívá šedě zbarvená zídka (překonatelná), ale místo ní klasická kamenná zídka z lesa (černá linka s tečkami). Tuto ISSOM 2007 používá pro lesní oblasti, ve městě, kde je černé mnoho, používá onu šedou - protože je nízká, překonatelná, není překážkou a tak ji není třeba v mapě příliš vidět.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Koho tahle problematika více zajímá, ať si na stránkách PWT (pwt.org) projde dřívější mapy. Při studiu postupů si mnohokrát řeknete, je tahle černá nepřerušovaná čárá zeď a nebo asfaltová cesta? Šla by tahle zeď přelézt, tenhle sráz skočit, tahle řeka přebrodit? Tohle by přeci mělo být dopředu jasné, podle těchle informací má závodník volit postupy. A tohle konečně ISSOM 2007 řeší.

Někdo napsal na BEN, nechte závodníky sami si vybrat, ať si na startu vezmou mapu podle kterého klíče chtěji. Ať by se jednalo o SPRINT v lese, parku či městě, nikdy bych neváhal. Podle ISSOM 2007 se dá orientovat rychleji.