Monday, 8. September 2008, 14:43:26
Nespočetkrát jsem zaslechl vyjádření, proč by jeden sport měl mít dva rozdílné mapové klíče pro mapu?! Že to je blbost, že to je matoucí pro začátečníky a veřejnost apod...
Já to vidím asi takhle. Podobně jako se z klasického volejbalu vyvinul divácky atraktivní beach (plážový) volejbal, který má svá specifika a odlišnosti, tak podobně se vyvinul z lesního orientačního běhu, orienťák parkový. Že stací jen přejít z měřítka 1:15000 na 1:5000? Možná... Ale podle mě je MAPA v rukách běžce při závodě PROSTŘEDKEM pomocí něhož má běžec v co nejkratším čase najít a co nejrychleji absolvovat cestu z bodu A do bodu B. A v tuhle chvíli je velmi důležitá volba mapového klíče. Tak jako si na turistiku neberu autoatlas a naopak.
Sprinty jsou prostě jinou disciplínou. Ale stejně tak bychom měli vidět i rozdíly, které si žádá middle oproti klasické trati.
Více než desetileté zkušenosti ze závodů PWT a jiných sprintů ukázaly, že použití "lesního" mapového klíče pro tento typ závodu není ideální. Ale je samozřejmě možné. Ale jak jsem naznačil v úvodu, neměli bychom dostat na startu takovou mapu, která nám umožní trať absolvovat v pokud možno nejrychlejším čase? Takovou mapu, ve které nejrychleji najdu cestu ke kontrolám a najdu nástrahy a překážky jednotlivých variant postupu?
ISSOM 2007 - International Specification for Sprint Orienteering Maps, z roku 2007.
Tenhle klíč je momentálně to nejlepší, co se vymyslelo. Používá ho celý svět, kromě České republiky. Jeho výhody vidím v tom, že velmi zdařile zvýrazňuje v mapě "překážky" na cestě ke kontrole a zavedením "nepřekonatelných" symbolů je férovější. Vesměs můžu říct, že při lesních disciplínách můžu běžet téměř všude a nevhodný terén mou rychlost jen zpomaluje. Kdežto na sprintu obvykle platí, že buď běžet můžu a nebo se dostanu do slepé uličky (plot, vysoká zeď, hluboká řeka, sráz) a musím se vrátit a vymyslet jiný postup.
Ale není plotu co by se nedal přelézt, řeky co by se nedala přeplavat, že? Proto jsou nutné ony symboly nepřekonatelných překážek, protože co nepřekoná malý závodník, nemělo by být dovoleno překonat vysokému a statnému, v disciplíně, kde hraje roli každá vteřina. Víc o hlavních charakteristikách ISSOMU si může přečít hned v úvodu jeho popisu (anglického či českého), anglický originál
zdePár příkladů z praxe, jak rychle najít nejlepší postup a vyhnout se překážkám na lesním klíči ISOM 2000 a ISSOM 2007.
Brno, Vinohrady, mapa AkátkyNa první pohled jednoduché sídliště skrývá na první pohled "neviditelné" ploty. Když jsem tvořil postup 1-2, všiml jsem si, že kresba dle ISOM je vlastně nejasná a nejsem si jistý, jestli nezůstanu chycen v plotě 10 metrů před kontrolou. Tloušťka čáry nepřekonatelného plotu je téměř stejná jako změny povrchu.

Brno, Královo Pole, mapa Královo PoleZde můžeme vidět, že i dle klíče ISOM snadno rozlišíme překonatelný a nepřekonatelný sráz (liší se dvojnásobně v tloušťce), bohužel o plotech to říct nemůžeme, liší se 0,06 mm. Klíč ISSOM ale strikně zakazuje zdolání v mapě "tlustých" plotů, zdí, srázů. Přestože někteří elitní závodníci by minimálně zvládli seskočit 2,5 metrové srázy a získat tím cenné vteřiny. Navíc v druhé polovině postupu vysoký plot obsahuje ve skutečnosti díry, kterými by se štíhlí závodníci protáhli. Ale klíč ISSOM říká, že pokud není díra (i třeba průchod či neočekávaně otevřená vrata) v mapě, nesmí ji závodník využít a tím získat výhodu proti ostatním.


Ale možná se vám teď dere do úst otázka, to si tyhle všechny rozdíly mám pamatovat?
Nebojte, je to opravdu málo, oproti klasické lesní mapě je potřeba si pamatovat jen tohle:
Nesmím překonat nic
tlustě černého (sráz, plot, zeď), nesmím do
tmavě modré vody s černýma okrajema, nesmím na
soukromý pozemek a nesmím do tzv.
čtvrté zelené (sprint má oproti lesu 4 stupně zelené pro porosty a využívá se často pro živé ploty, záhony či velmi husté hustníky). To je vše :-)
Proč nejdou vidět v lese pěšiny aneb ISSOM 2007 - česká verzeZ nějakého důvodu se české mapové radě ISSOM 2007 nelíbí a tak máme jako jediná země svůj vlastní ISSOM 2007. Odlišností není mnoho. Ale tou nejznámější jsou ony "šedé pešinky", které nejdou vidět a staly se tak velkým důvodem neoblíbenosti klíče ISSOM mezi závodníky. ISSOM 2007 používá černé pešinky a pro zpevněné pešiny hnědou plochu, jež je tmavá v lese a světlejší v urbanizovaných oblastech, kde není potřeba tolik vidět, protože povrch okolo je také rychlý.
Také se v ČR nepoužívá šedě zbarvená zídka (překonatelná), ale místo ní klasická kamenná zídka z lesa (černá linka s tečkami). Tuto ISSOM 2007 používá pro lesní oblasti, ve městě, kde je černé mnoho, používá onu šedou - protože je nízká, překonatelná, není překážkou a tak ji není třeba v mapě příliš vidět.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Koho tahle problematika více zajímá, ať si na stránkách PWT (pwt.org) projde dřívější mapy. Při studiu postupů si mnohokrát řeknete, je tahle černá nepřerušovaná čárá zeď a nebo asfaltová cesta? Šla by tahle zeď přelézt, tenhle sráz skočit, tahle řeka přebrodit? Tohle by přeci mělo být dopředu jasné, podle těchle informací má závodník volit postupy. A tohle konečně ISSOM 2007 řeší.
Někdo napsal na BEN, nechte závodníky sami si vybrat, ať si na startu vezmou mapu podle kterého klíče chtěji. Ať by se jednalo o SPRINT v lese, parku či městě, nikdy bych neváhal. Podle ISSOM 2007 se dá orientovat rychleji.