České akademické hry
Wednesday, 18. June 2008, 20:10:18
Nejmodernější trojboj
Disciplína 1.: OB - middle aneb jak Alenka v říši divů
Po 5 letech studia konečně má první akáda. Navíc přímo v Brně. To se hodilo.
Middle na staré mapě Vilémov sliboval pěknej orienťáckej zážitek. A řekl bych, že se stavitelovi trať povedla. (A asi ji takovouhle i všichni očekávali). Na začátek par kontrol v porostech na rovině, pak skály ve svahu a závěr podobně jako začátek. Ale realita byla malinko složitější než teorie, takže každé zakopnutí o lampion byl úspěch. V některých dohledávkách byla mapa zbytečný artikl. A vyhráli ti co vždycky, takže to závod v podstatě neovlivnolo.

Při kliknutí na výřez se zobrazí celá mapa.
Disciplína 2.: 3 km s překážkami aneb jako koza v ohradě
Původně jsem si chtěl dát pětku, ale ta se kryla s povinným middlem, ve středečním programu atletiky už nebylo z čeho vybírat. Stovka, dvoustovka, osmistovka či 3 km překážek. Když jsem viděl ty frajery, co tam lízli dvoukilo za 22, osmikilo za 1:52, tak jsem se malinko začal děsit. Naštěstí na steeplu nestartoval žádný profík, takže ostudu jsem sice udělal, ale dostal za ní ještě medaili. Ale nebudu předbíhat. Ke startu jsem překecal i největšího atleta mezi orienťákami - Kodyho. Na startu startér mluvil něco o nějakém cvičném startu, takže když se vystartovalo, netušili jsem, že je to už opravdu ono, ale raději jsem se přidal a na 30 metrech se zeptal zkušenějších kluků atletických, jestli už se jako fakt závodí a prý že jo
První kolo jsem ze zadu pozoroval Kodyho a jiné koumaky, jakže se vlastně dostává z jedné strany překážky na druhou. Ani flopem, ani s pomocí rukou jako přes kozu, prostě se ta vysoká věc přeskakuje. Tempo bylo slabé a tak jsem šel raději do čela. Ale brzo jsem pochopil, že umět skákat, se fakt hodí. V půlce šel Kody přede mě a doskákal si až pro zlato, já jsem si doběhl s několika zastávkama pro stříbro. O časech bych raději pomlčel, ale jsou důležité pro další část příběhu. 9:38 a 9:48. Při slavnostním vyhlášení nám medaile předával slavný Bob Zháňal, Kody sice netušil, kdo to je, ale mohlo ho trnknout, že když mu předával dimplom a chválil jeho pěkný čas a podotknul, že když on byl na MS čtvrtý, že běžel ještě o minutu rychlej. Načež mu Kody odvětil, že to brzo taky tak zaběhne
A neváhal se se mnou i vsadit.
Disciplína 3.: sprint v centru Brna aneb budujeme PíáR
Na závěr klání je potřeba vylézt z lesa a opustit stadiony a vběhnout mezi lidi, sport který nejde vidět, jakoby nebyl. (Pozor bude rým!) Ačkoliv si při pobíhání mezi nimi připadáš jak .....
A tak jsem zakončil dvoudenní klání.
Tak zas za rok. Steepl FOREVER!

Pro zasmání:
Disciplína 1.: OB - middle aneb jak Alenka v říši divů
Po 5 letech studia konečně má první akáda. Navíc přímo v Brně. To se hodilo.
Middle na staré mapě Vilémov sliboval pěknej orienťáckej zážitek. A řekl bych, že se stavitelovi trať povedla. (A asi ji takovouhle i všichni očekávali). Na začátek par kontrol v porostech na rovině, pak skály ve svahu a závěr podobně jako začátek. Ale realita byla malinko složitější než teorie, takže každé zakopnutí o lampion byl úspěch. V některých dohledávkách byla mapa zbytečný artikl. A vyhráli ti co vždycky, takže to závod v podstatě neovlivnolo.

Při kliknutí na výřez se zobrazí celá mapa.
Disciplína 2.: 3 km s překážkami aneb jako koza v ohradě
Původně jsem si chtěl dát pětku, ale ta se kryla s povinným middlem, ve středečním programu atletiky už nebylo z čeho vybírat. Stovka, dvoustovka, osmistovka či 3 km překážek. Když jsem viděl ty frajery, co tam lízli dvoukilo za 22, osmikilo za 1:52, tak jsem se malinko začal děsit. Naštěstí na steeplu nestartoval žádný profík, takže ostudu jsem sice udělal, ale dostal za ní ještě medaili. Ale nebudu předbíhat. Ke startu jsem překecal i největšího atleta mezi orienťákami - Kodyho. Na startu startér mluvil něco o nějakém cvičném startu, takže když se vystartovalo, netušili jsem, že je to už opravdu ono, ale raději jsem se přidal a na 30 metrech se zeptal zkušenějších kluků atletických, jestli už se jako fakt závodí a prý že jo
Disciplína 3.: sprint v centru Brna aneb budujeme PíáR
Na závěr klání je potřeba vylézt z lesa a opustit stadiony a vběhnout mezi lidi, sport který nejde vidět, jakoby nebyl. (Pozor bude rým!) Ačkoliv si při pobíhání mezi nimi připadáš jak .....
A tak jsem zakončil dvoudenní klání.
Tak zas za rok. Steepl FOREVER!

Pro zasmání:




mapnik # 19. June 2008, 06:14
dlabaja # 19. June 2008, 08:22
Ano, byl to ON.
Cha Cha Cha Cha Chaaa
A neznalé mládí najde všechny podstatné informace zde:
http://my.opera.com/mapnik/blog/index.dml/tag/Skanzen
Anonymous # 20. June 2008, 08:23
Při vší úctě k Houbovi, mně se jeho middlařská trať nelíbila. Byla jednotvárná od začátku do konce (stejně dlouhé postupy - ale musím přiznat, že na tom jediném kratším jsem se nachytal) a nevyhnula se špatně zmapovanejm místům (k 7 a kontroly 13 - 19).
To víš, musim prudit tady, když jsem skončil s blokem:)
dlabaja # 20. June 2008, 09:24
Nezaložíme na oplátku blog Šédovi s Betem? ;-)
Takhle se běhá steepl v první lize ;-)
http://www.youtube.com/watch?v=zkMXEOYY9o4
Anonymous # 22. June 2008, 14:39
BTčko tě porazilo, styď se!!!
http://www.ceskeakademickehry.cz/images/fotky/atletika/photos/DSC_9252.jpg
dlabaja # 23. June 2008, 16:55
Ale do budoucna určitě naplánuju trénovat překážky, takže pokud si to za rok zopakujem, tak si mě pravděpodobně vychutná zas.
Anonymous # 30. June 2008, 17:33
Ještě teďka koukám na tu tvojí super dopadovou fotku na vodňáku:o) To já si takovouhle dal jen jednou a 6x jsem to pak už zvládl perfect...
dlabaja # 30. June 2008, 18:07