Tomáš Dlabaja

Summary in English:
No secret that my main focus was on the sprint distance at WOC in the Czech Republic. My shape during last weeks was very promising and we did great tactical preparation for the course setting.

Morning qualification went well, although the pressure of homegroung was high and I had still in my mind a fatal error from EOC in Latvia.

The final race was here, great atmosphere on the main square of Olomouc. Unfortunately it began raining shortly before my start and I was really angry, because a paving in the city started to be very slippery and could take away many seconds. In spite of this I started well and I was in the lead on 5th control, what a surprise :-)
But then I did a stupid mistake on 7th control, I was planning the routechoice to 8th and didnt read map carefully, just focusing on enclose bed flowers before the outstanding tree. But on the way to 8th control I met once more enclose area and punched a women´s control there. No doubt and I continued, but then I didnt understand why I had so wrong leaving from the control, absolutely wrong direction, suddently I realized it and went back to find the correct control. Big mistake and I lost a lot of mental power. The rest of the race was ok. But I see quite bad routechoise to 11th control. After my mistake I wasnt focused enough...
When I came to the finish, I didnt believe in any good result because I lost about 30 seconds, so final 6th position was like a fairy tale for me. And completely different 6th place than in Ukraina last year, where I ran almost a perfect race.

The sprint race was a very good start for the czech team!

My map with routes.


Nebylo žádné tajemství, že sprint byl v přípravě na letošní MS v Olomouci na prvním místě. Směřoval k němu atleticky zaměřený trénink i teoretická příprava, která byla téměř precizní. Společně se všemi nominovanými sprintery jsme rozpitvali téměř každý možný postup na trati, nejen na staré mapě, ale také pomocí všech možných fotek, videí, prezentací Olomouce apod.



A pak přišel den D, kdy musíš prodat vše na co máš. Od MČR na sprintu byla má forma neuvěřitelně dobrá a přinesla klid do závěrečné přípravy.

Ranní kvalifikace - povinnost před domácím publikem, nic příjemného. Po 2. místě v rozběhu mi spadl kámen ze srdce. Neopakoval se totální výpadek z mistrovství Evropy. A poprvé v životě jsem zvládl kvalifikaci způsobem, kterým jsem běhal až případné finálové závody.

Večerní finále - nemůžu říct, že bych si příliš věřil, že můj výkon bude stačit na medaili, ale v tuhle chvíli není správný čas pochybovat. Prostě musíš přijít na start a soustředit se jen na svou trať. S nohama už moc neuděláš.
Strašně nepříjemným momentem bylo, když 4 minuty před mým startem začalo šíleně pršet a nešlo nemyslet na to, jak to bude na trati klouzat, cenné vteřiny mohli být pryč... Změna obuvi neměla cennu, hřeby kloužou na dlažbě ve městě, maratonky v lese.

Atmosféra na náměstí byla výborná, ale bylo moc dobré, že jsme loni na podzim běželi finále světového poháru ve Švýcarsku, kde byla atmosféra ještě bouřlivější...

Kouknu na trať, žádné překvapení, v tomhle prostoru mě nemůže překvapit vůbec nic, jen ta kluzká dlažba... Než jsem doběhl k mapovému startu, ztratil jsem hodně optimismu, při každé změně směru jsem musel zpomalit. Hold bylo potřeba bojovat o ještě trochu víc. Začátek jsem šel dobře, neměl jsem problém s jedinou kontrolou a četl perfektně dohlédávky. Na 5. kontrole jsem byl dokonce ve vedení
A pak to přišlo.

Dohledávku 7. kontroly jsem si chtěl zjednodušil a místo hledání výrazného stromu jen během ve správném směru na páskou obtažené záhony za oním výrazným stromem. Protože všechny zakázané prostory, jako byly tyhle záhony, byl obtaženy páskou. Mezitím jsem se chtěl rozhodnout kudy na 8. kontrolu, jenže v půlce postupu u jiných páskou obtažných záhonů potkávám kontrolu a bez rozmýšlení ji orazím a vyrážím dál na 8. kontrolu. Překvapuje mě, jaktože jsem ale odběhl od kontroly v úplně jiném směru než bych čekal a objevil se na kruhovém prostraní?! Hážu to za hlavu, na sprintu nesmíš řešit každý detail. Po dalších 20 metrech se ale dostavily obrovské pochybnosti. Neorazil jsem jinou kontrolu? ANO - budu disk, NE - vrátím se a ztratím skvěle rozběhlý závod... Nemohl jsem odběhnout od kontroly přeci o 90° stupňů jinam? Musel jsem orazit jinou a taky že jo. Obrovská ztráta nejen časová, ale i psychická.
Později zjišťuji, že jsem ještě špatně zvolil evidentní dlouhý postup na 11. kontrolu, protože po chybě už jsem nebyl tolik soustředěný, ztráta dalších 10 vteřin.
Vyčerpaný a zklamaný přibíhám do cíle, aktuálně na 5. místě. Ale 6 výborných závodníků je ještě na trati. Se štěstím možná první desítka. Ach jo...
Pak přichází Aljoša a gratulujeme. Proč? Zas tak dobré to nebylo. Cože? Že jsem šestý? To je neuvěřitelné! Pohádka se šťastným koncem

Bylo to úplně jiné 6. místo než před rokem v Ukrajině, kde jsem běžel téměř perfektně, v Olomouci byly chyby, které mrzí. Také mě mrzí, že o 3 desetiny vteřiny přišel o velkou bednu i Bet, který skončil sedmý. Bylo to štěstí v neštěstí, oba jsem měli velmi blízko k medaili, oba jsme nechali zbytečně na jedné velké chybě 20 vteřin...
Je výborné, že všichni čeští závodníci skončili na úvod MS v první dvacítce!!!

Celá trať s postupy zde