Tomáš Dlabaja

Dodnes vzpomínám na první zájezd s PWT (Park World Tour) do Číny. To bylo něco neskutečného. Parádní závody, bezvadná peče o závodníky a nezapomenutelná dovolená. Velký kontrast oproti amaterskému MS v Japonsku jen 3 měsíce dříve.

Když jsem dostal pozvánku na letošní závod v Lonigu, ani na chvíli jsem neváhal. Italský boss Gabriele Viale připravil 2 závody. "Po vzoru" Dušana Vystavěla a jarního závodu v Brodku u Přerova si udělal kvalifikační závod ve své rodné vísce zvané Alonte nedaleko Verony, nádherného města Julie a Romea Tento závod dal možnost komukoliv vybojovat si účast ve finálovém závodě pro 30 nejlepších. A že to nebylo nemožné, dokázali například Michal Bialožyt či mladý Filip Hadač.
Závod nebyl nijak zvlášť zajímavý. Mapa a porosty byly mapovány trochu hruběji. Podařilo se mi dokonce udělat minutovou chybu (5. kontrola- konec rýhy v zatáčce u cesty, jenže ta pěšina měla ve skutečnosti tolik zatáček, že jsem si myslel, že jsem ten lampion v těch křovinách přehlédl a hledal jsem ji všude dokola).

Jak už bývá zvykem, závody PWT nejsou jen o závodění. Na programu byla i spousta kulturních akcí jako návštěva vinného sklípku, Vicenzy, Verony, slavnostní banket se samotným Nicolou Manfredim, nezapomenutelným zpěvákem a autorem songu You & Me, který vám podobně jako dánský song Spring Cup brzy vleze pod kůži a zůstane tam navždy. Navíc ještě nikdy jsem nebydlel v hotelu, kde bych měl na vlastním pokoji vířivku PWT dělá opravdu dobrou práci

Sobota 15. listopadu patřila v Lonigu místním slavnostem a taky orientačnímu běhu. Nejdříve si zaběhali školáci, po nich proběhl veřejný závod a následovaný finálem PWT. Protože v centru města byla hustá doprava, stavitel trati se asi nemohl příliš vyřádit a tak ani finálová trať nebyla z nejtěžších. Závodilo se spíše v lese. Prize money byly proklatě vysoké a tak se bojovalo doslova až do krve, les byl opět nepříjemně zarostlý, ostružinky nevyjímaje. Neběžel jsem špatný závod, ale dvakrát jsem ztratil po 10 vteřinách v zarosteném lese. Vyhrál s velkým náskokem Matthias Müller. Já jsem skončil kousek za Francois Gononem a Oysteinem Osterbem na 4. místě.

V neděli se konal tradiční závod v Benátkách. Na startu se sešlo několik tisíc orientačních běžců. Počasí bylo neskutečné. Ale mě osobně moc nebavilo se proplétat neustále mezi turisty. Pomalá turistická procházka Benátkama na konci letošních letních prázdnin byla podle mne mnohem hezčí zážitek