Tomáš Dlabaja

Mohlo by se zdát, že má nálada po MS bude na nule. Nebylo by divu. Výsledkový propadák - 15. místo na sprintu a 27. ve štafetě. Ale opak je pravdou. Prohry ke sportu patří, ale emoce a zážitky jsou důležitější než umístění. Štafetový závod byl obrovským prožitkem. A dnes, podobně jako po štafetách v Olomouci, mám chuť jít za rok opět do boje a zkusit to už konečně společně dotáhnout do úspěšného konce.

Chuť do tréninku mám nezvykle velkou a ani v závěru sezóny nehážu flintu do žita. Před MS jsem cítil hodně dobrou formu a rád bych k ní přidal i dobrý výsledek. A to takový, jaký se mi podařil v posledních dvou letech na MS. Chtěl bych zpátky nahoru! Nahoru na bednu. Tento týden byl tréninkově hodně dobrý. Dva výživné mapové tréninky, jeden na dráze a jeden netradiční. Když chceš nahoru, musíš vylézt na horu. A tak jsem si poprvé zkusil běh do vrchu. Ale jen takový dětský. Nedaleko v Bystřici pod Hostýnem se konal jeden ze závodů Českého poháru v běhu do vrchu, Běh na Svatý Hostýn. Což je známé poutní místo v Hostýnských horách, nedaleko prostoru MČR na klasické trati a štafetách v roce 2000 na Ráztoce.

Premiéra a také pravděpodobná derniéra nedopadla špatně a skončil jsem druhý za vrchařem specialistou Tomášem Bláhou (výsledky). Závod se začal po rovině dost zvolna, což mi přišlo vhod, protože jsem byl zničený z atletického oválu, naopak do kopce už se mi běželo dobře a ztratil jsem až v posledním půl kilometru. Tomáš doběhl jen 3 vteřiny za traťovým rekordem, já dvacet.

Ale zpět k orientačnímu běhu a k tomu co je důležité. Příští víkend máme s reprezentací v plánu druhé soustředění v Trondheimu, dějišti příštího MS. Na konci září pak poslední dvě kola světového poháru ve Švýcarsku, poběží se middle a pak sprint v centru Curychu.

...a nesmím zapomenout, že vám budu roznášet kontroly na našem MČR na klasické trati za 3 týdny v Blansku. Doufám, že je budete s radostí hledat. Finálová trať nevypadá špatně