Cizinec v cizí zemi

Sedíme na zahrádce u baru "Café Santo António" nedaleko školy. Ve stínu je 31C ale naštěstí dnes fouká mírný vítr. Právě jsem na blog nahrál fotky z posledního měsíce, který jsem strávili ve Španělsku a z týdne v Lisabonu s Milanem. Tak doufám, že se Vám budou líbit. Najdete je v rurice Photos...

Vrátili jsem se všichni šťastně ze Španělska, tak vám přináším zpětně jedno velice zvláštní video, snad se Vám bude líbit.


Sines,Lisabon...

Song pro dnešní den. Free bird

Dnes jsem volal do Salamancy - máme zařízený hostel na 3 noci. V neděli vyrážíme na velkou cestu po Španělsku...


A ještě přidám jeden pefektní odkaz...

http://video.google.com/videoplay?docid=8598986536777958036

A ještě jeden song na přání:

Ska'n'daal - Napalm Beach


- tohle zpívá moje holka...

Právě zažívám muka se změnou letenky - GTS mi to nemůže změnit kvůli Airberlin a ti zase kvůli GTS. Jsem debil, že jsem si to nechal zařídit od agentury, zaplatil poplatek a ještě si můžu dovézt o 10 kilo méně než ostatní.

Přidány fotky z Porta a pár z různých Erasmus párty ...

A několik videí:

Porto 1
Porto 2

Poklidnou hladinu našeho života v Bragançe rozvířila v posledních dnech pouze návštěva u kadeřnice. Alespoň vidíte co legrace tu zažijeme.
Ne, legrace to asi fakt byla. Hlavně proto, že kadeřnice pochopila moje šermování rukama a stříhání ukazováčkem a prostředníkem(nůžky hergot), že chci vzít strojem. V tom jsem jí naštěstí zabránil. V další akci už ne. Myslím, že v Čechách jsou břitvy na holení zakázané – v Portugalsku ne. Navíc dělala falešně duet Freddiemu Mercurymu z rádia a tím mě totálně odrovnala. Mám ten pocit, že předtím stříhala hlavně vojáky základní služby, protože vypadáme oba se Štěpánem jak z Top Gunu (Jo a Štěpán tam byl na ostříhání taky. Ale u něj to není taková legrace, protože koneckonců u něj nebylo moc co stříhat) . Ke všemu jsem na sobě měl tričko s nápisem Američan soldier, které už tady nosit asi nemůžu… Tlupa malých dětí mě s posměšným výskotem doprovázela až před dveře našeho domu.
Přidávám fotku, abyste se taky zasmáli, jako já. No co – to doroste.

PŘEDTÍM

POTOM

Dnes se nic moc nestalo – jen jsem si nacvaknul v jídelně Arozz com polvo. Netušil jsem co to je. Byla to chobotnice s rýží (vlastně rýže s chobotnicí). Pro Martinu – ano Marti, chapadla se připravují i s těmi přísavkami. Pro ostatní – rýže byla pěkně hnusná, kdo ví jak ji dělali. Ale chobotnice byla moooc dobrá. Mňam.

Jsem uprostred Lisabonu na Barro Alte v internet kavarne. Lisabon je SUPER! Prinesu mnoho fotek a dobrodruzstvi - pokousal me pes a stravil jsem par hodin v nemocnici. Nekdo by rekl, ze to delam schvalne abych zvysil navstevnost...

Tak tohle už přestává vše! Další noc beze spánku.
Kdysi jsem měl křečka. Koupil jsem mu do akvária takové to běhací kolo. Miloval ho – dokázal naběhat desítky kilometrů každou noc. Bohužel to znamenalo ohromný randál. Na křečka jsem si nakonec zvyknul, ale tohle je přáelé úplně jiné kafe…
No začnu jinak.

Přináším výňatek z časopisu Men’s Health srpen 2005:

Chatrné mládí:
Syndrom spánkové apnoe (krátkodobého přerušení pravidelného dýchání) způsobuje v nejlepším případě hlasité chrápání a v nejhorším případě infarkt. Podle nového zjištění expertů však kruté následky spánkové apnoe stíhají hlavně mladé muže.[/COLOR] Izraelští vědci prozkoumali záznamy více než 15 000 mužů a zjistili, že pacienti trpící apoí ve věku od 20 do 29 let čelí desetkrát vyššímu nebezpečí smrtelného infarktu než muži, které tento syndrom stihl později. „Mladí muži s touto chorobou prodělávají i několik závažných příhod po sobě,“ říká autor této studie Peretz Lavie.

Bylo mi trochu divné, že se ráno budím nevyspalý. Jak by ne! Jsem obětí chrápalovou. Jsem pasivní oběť spánkové apnoe. Mlaskat 15x za noc a kopat do Štěpána není žádný med. Ten jeho vyčítavý pohled v očích říkající „Zdál se mi krásný sen, co otravuješ?“. Podle tohoto článku nemá ale mezi živými už dávno co dělat…
Takže jsem mu věnoval svůj polštář, který ten ničema ukořistil a z blaženým výrazem na tváři záhy usnul. Ale jen proto, aby mohl za chvíli zase divoce troubit! Vždyť se v noci vyhýbají našemu domu psi v okolí dvou bloků!!! Nikdy bych nevěřil, že někdo dokáže znít v jeden moment jako papiňák, aby záhy změnil zvuk na přistávající Boeing 110. A pak ještě vstát a říci – „Teda tohle vzbudilo i mě, jak to bylo hlasitý“. V tomhle domě Vyvolených se možná stane vražda. A už to nebude dlouho trvat…

People are strange when you're a stranger
Faces look ugly when you're alone
Women seem wicked when you're unwanted
Streets are uneven when you're down...

When you're strange
Faces come out of the rain
When you're strange
No one remembers your name...

People Are Strange - The Doors

To byla dnesni trocha ranni poezie. Venku sviti slunicko, tak co bych mrhal casem u pocitace. Adios amigas... Hahaha.

Život v Bragance zapadl do rutinních kolejí. Bragança má 18.700 obyvatel. Na konci tohoto týdne mám pocit, že je znám všechny osobně. Zdálo by se, že bez studentů by celé městečko bylo jen ospalou dírou. A není to bohužel jen zdání. Více o bragance a okolí napíšu v některém z dalších a snad trochu veselejších poznámek.
Školu máme jen na 6 hodin týdně. Portugalštinu. Zbytek máme vše dohodnuté na projektech, které odevzdáme na konci semestru. Naštěstí se venku počasí postupně zlepšuje.
Veškerý kontakt s domovem nám zajišťuje e-mail a Idnes.cz . Zdá se, že u nás budou opět povodně v plném proudu. A taky samozřejmě ptačí chřipka. Zdejší lidé nic podobného neřeší. O jednu uhynulou slepici více nebo méně… Pochybuji, že je vůbec posílají na vyšetření. Nevšiml jsem si ani zpráv o ptačí chřipce v novinách. Předpokládám, že to pro Portugalce není tak aktuální téma.
V pondělí měla Alexandra narozeniny a André ji připravil malou narozeninovou oslavu s překvapením. Pro nás pro všechny byl kompletně přichystaný stůl, na který nám za malý okamžik nepočetný personál hospůdky nanosil takovou spoustu místních dobrot, že jsme nestačili chrupkat. Bylo to moc fajn. Tedy až na to, že už tam nejspíše nesmíme. Více na Štěpánově webu. V zájmu zachování kolektivních vztahů o tom nesmím psát. (Sakra, já tuhle větu nenávidím – tohle by mi zatraceně zvedlo sledovanost) .
Úterý a středa se nesou v temné předzvěsti špaté nálady – máme pocit, že nic neděláme. To může být krásné na čtrnáctidenní dovolené nebo pokud na to máte povahu. My ne! Snažíme se co nejvíce zefektivnit trávení volného času – já se učím kreslit, španělsky, portugalsky, chodím do posilovny a nevím co ještě. Je to tu jak na nějakém kreativním workshopu! Snažíme se zabavit jak se dá…
Možná si říkáte – proč nechodí více do klubů a barů? Chodili jsme, ale i to nás brzy omrzelo. Navíc místní víno a pivo nestojí zase až tak za moc.
Musíme věřit, že spolu se zlepšujícím se počasím poroste i naše nálada. Každopádně nám teď 14 dní jenom pršelo. Snad je to příprava místí přírody na nadcházející horké a suché období!

NOVINKA: Rozhodli jsme se vyrazit z místní nudy na jih do Sines - do slunného pobřeží Algarve na celorepublikové setkání všech Erasmus studentů. Snad se vejdeme do kapacity. Koná se od 7-10. dubna. Čekají nás tak 4 dny naplněné sluníčkem, mořem a skvělou náladou. To budou fotečky na blog…