Railman page´s

Jako jednu z hlavních priorit mojeho posledního železničního turné letošní až nadmíru dlouhé zimy jsem si stanovil cestu na moji asi nejoblíbenější elektrizovanou žel.trať,která je rovněž součástí I.Tranzitního žel.koridoru Dolni Žleb st.hr. - Děčín - Praha - Č.Třebová - Brno - Břeclav st.hr., a to trat uvedenou v Knižním JŘ pod číslem 090 a v SJŘ 521. Jako bodové destinace jsem si zvolil Řež (091),Libčice nad Vltavou (091) a Nové Ouholice. Hlavním cílem bylo vyfotit nějaké Hnací vozidla řady 371,372 nebo DB 180 a prozkoumat terén kolem jižní strany Mlčechvostských tunelů.
Jelikož den předem jsem stále něco řešil,najednou byla 1h rána a já jsem rozhodl,že si již jen lehnu,ale spát již nebudu,jelikož by to už nemělo smysl a ještě bych náhodou zaspal,jak se mi to již povedlo u nejednoho mého šotovýletu. Ovšem tento můj úmysl zcela vystihla moje starostivá mamka a všemožnými dostupnými prostředky se mi snažila v mém odchodu zabránit a nakonec se ji to přeci jen podařilo. Ve chvíli,kdy jsem měl připraveny všechny potřebné náležitosti pro cestu,jsem zjistil, že nemám klíče od bytu a jelikož ten den jsem si nebyl jist,zda jsem je opravdu někde nenechal,tak jsem měl relativně i větší obavy,které se nakonec naštěstí nevyplnily,jelikož mamka mi klíče důkladně schovala a až po velkém prošení jsem je od ní vydoloval zpět. Ovšem tou dobu mi již dávno přípojná tramvaj na vlak R 200 Silesia,kterou jsem hodlal pro avizovanou cestu použít, dávno ujela a tak jsem rychle přemýšlel kam jít,abych měl ještě šanci tento noční rychlík stihnout. A nakonec jsem se rozhodl jít asi 2 zastávky pěšky,kde jezdí i další linka,ovšem ta mi jak na potvoru také ujela, v tu chvíli jsem již tušil,že moje i teoretická šance,že bych Silesii stihl padla. Tak jsem byl nucen počkat asi 40 minut na další noční tramvaj,což také znamelo po delší době opět jako alternativní řešení za ujetou Silesii použít "Italskou pomstu" a přispět ČD 200 Kč. Až do nástupu do této naklápěcí jednotky se neudálo nic zajímavého,co by stálo za zmínku. Takže píši až o tom,co se událo v SC 500 při mé cestě do Prahy-Holešovic. Jak obvykle jsem po nástupu vyhledat nejbližší volný stoleček pro 4 cestující,abych si mohl za tu nekřesťanskou cenu dopřát opravdový komfort a nabádnout ho i mojemu batohu. Cestu jsem hodnotím velice pozitivně,jelikož časový harmonogram se nám podařilo dodržet a dokonce přijet do cílové stanice s 2 minutovým předstihem. Jediným negativem asi bylo,že celou dobu po mé levé ruce seděli nějací dva lidé,kteří se dokázali prakticky bez přerušení bavit v jednom kuse z Ostravy až do Prahy,což je asi 3h a 26 min, za to ovšem nemohli ČD,nýbrž já,že jsem si nevzal na cestu sluchátka. Jakmile jsem vystoupil z "pomsty" tak jsem zamířil k nejbližší info tabuli,abych zjistil,kdy jede nejbližší vlak směrem na Roztoky u P. a zjistil,že jede asi za 3 minuty tak jsem sprintem opět vyběhl schody na "Holešárně". Po té jsem absolvoval cestu do Roztok u P. a následně "Žabotlamem" (pro neznalé příměstská jednotka ř.451) do Libčic nad Vltavou,kde mne i hned po výstupu překvapilo,že školáci,zde nechodí podchodem,avšak povrchem přes hlavní průj.koleje a já byl málem svědkem sekané,když asi skupinku puberťáků tak uhla právě projíždějící 122jce s vapkami,ještě,že to nebylo nějaké EC,zase by musel jít bastard do desinfekce . No přejděme k tomu co se událo revelantního z mé strany. Sotva jsem byl za stanicí v obloučku a měl pár chvil vytáhly fotoaparát,tak na mne vyhrkla MVTV a já ji tak tak stihl vyfotit,pak ještě jela 451čka,ale ta se moc nepovedla. Pak jsem pokračoval v cestě podél 1.tr.koleje a po chvíli přešel na místní cestičku,pozoroval terén a přemýšlel zda napsat Padáčkovi,že tu jsem,ale nakonec jsem si řekl,že ho nebudu otravovat a že tentokráte jsi udělám individuální výlet a jen jsem mu nabídl večerní setkání na nějakém nádraží v Praze. Během mého již výše zmíněného pozorování jsem i našel místo,odkud můj kamarád z Peček a fotomistr chary fotil. Ale slunce bylo ještě ve špatném uhlů a kvalitní a akceptovatelnou fotku odtud nebylo možno pořídit. Tak jsem se posunul dále,a našel relativně dobrý flíček podobný svým pozadím Libčicím nad V. nebo Nehlahozevským tunelům. Proto jsem se rozhodl,zde vyčkat na první vlak od Děčína s ř.371 na čele. Během čekání jsem si zpříjemnil dlouhou chvíli koukáním na Vltavu,skaliska,psaním sms mému kámošovi Pepčovi a i mé kamarádce Gábině,se kterou jsem měl v umyslu se večer sejít,stejně tak samoz.focením toho co před R 379 Kopernikem jelo,ovšem nejednalo se o nic převratného - ř.471,451 a 162 na Vsacanu,tu jsem ovšem totálně zkazil,jelikož jsem intenzivně myslel na jednu osobu a má koncetrovanost šla stranou. Nakonec jsem se dočkal a fotl očekávaný R 379 s očekávanou 371 003-5 na kterou mám opravdu štěstí. Poté jsem pokračoval v cestě po kolejích směrem k žel.zastávce Dolany,kde jsem počkal na Os a jel zpět směrem na Prahu a vystoupil v mé oblíbené destinaci - Řeži, odhodlán na 3.pokus vyfotit EC 170. A díky bohu nakonec se to podařilo a jako bonus mi jela i ř.122 s vapkama. Z Řeže jsem pokračoval do mého původně posledního stanoveného cíle mojí akce - Nových Ouholic. Tam jsem měl zjištěno,že se musí nějak dostat na silnici,která mimoúrovňově kříží trat 090 kousek od jižního portálu Mlčechvostského tunelu,který jsem nepozapomenutelně proslavil mou fotografií bastarda u jeho severního portálu.(viz.album "Best of my railways photo-TOP 10. Jelikož se za zast. v Nových Ouholicích nachází ostrý oblouk a kolem jsou protihlukové stěny,resp. betonová upevnění zabraňující sesuvům půdy uvážil jsem,že vhodnější a bezpečnější řešení by bylo si to obejít přes město,aniž jsem to tam vůbec neznal. Nakonec jsem tak učinil a šel přes město až jsem se dostal na tzv."silniční motýlek" a z něho následoval bahnitým terénem k trati,jelikož vrchem to nešlo a vzadu jsem viděl schůdky vedoucí nahoru na ten mostek,který překlenuje trat. Po překonání velkým kup bahna a malého potůčku skokem dalekým jsem se konečně dostal na vytoužený most. Již při chůzi po schůdcích na tento most mne poněkud udivil velice silný provoz. Jakmile jsem byl navrchu tak jsem jen kulil oči jaký tam je provoz. Ale více jsem pozoroval a analyzoval pohled z toho mostu na výjezd z jižního portálu Mlčechvostských tunelů a usoudil,že je to hoodně dobrý flek. Celou dobu jsem se divil proč na mne všechny auta houkají jak o dušu,policajti pouští houkačku a zapínají signalizační záblesková světla, i rychlost všech aut mi připadala nějak vysoká na to,že by to dle mapy měla být jen hlavní silnice. Jakmile jsem popošel pár metrů zpět a uviděl dálniční značku,uvědomil jsem si,že stojím na frekventovaném dálničním okruhu. Takže od té doby tomuto místu říkám dálniční flek. . Následně jsem se odebral zpět k zast.na cestu domů a vyhlížil nějaké dobré fleky pro letní sezónu. Tentokrát jsem již nešel městem,ale riskantně kolem protihluk.stěn a vyčkal na osobák do Prahy. V Dolanech jsem neodolal a ještě neplánovaně vystoupil a asi hodinu před západem slunce fotl nějaké zajímavé kousky a mého výstupu jsem nakonec vůbec nelitoval. Potom jsem už,ale opravdu definitivně ukončil šotování a sedl si na zábradlí na zastávce,hodnotil den a těšil se na setkání s Pepíkem...