Z nohova deníčku

První knize bez obrázků Rychlé lodě do pekel jsem tu dělal PR nedávno, Té druhé, ekosci-fi nesoucí název Obranný reflex ho zkusím udělat teď.
Obranný reflex je krásné čtení na léto. Odpoledne na pláži či na dovolené na chatě s chlazeným drinkem na opíkacím lehátku, rychlé čtení, co má spád a není blbé.
Vynasnažím se tu nenapsat spojler (tedy prozradit pointu) takže jen naznačím.
Vynasnažím se tu nesrovnávat s předchozí knihou.
Tak co mám, kurnik, tedy psát?

Snad to, že by to byl docela zajímavý scénář pro nějaký americký megafilm. Se Sigourney Weaver v hlavní roli vědkyně Danni. Nějakou vedlejší roli by si mohl zahrát i Keanu Reeves, jde totiž o záchranu celého světa a v tom on je machr, právník Michael Kenneth, jo, to by bylo pro něj.

Bohužel mi to nepřipomnělo žádnou knihu, se kterou bych srovnal. Ale prý je to něco jako
Vzpoura oceánů rozvinutá o další myšlenky.
Zato se mi vybavovala docela zajímavá skupina filmů: 12 opic, Den, kdy se zastavila Země, Babel. Ne proto, že by byly o tomtéž, spíš pocitově. A k tomuto výčtu přidejte ještě každý druhý americký katastrofický film, který řeší prezident USA nějakým fatálním způsobem, jako třebas atomovou bombou. A to je linka, které nemohu přijít na chuť. Proč nějaký globální problém, ve kterém se bere jako rukojmí celé lidstvo není popsán z pohledu třebas nějakého Jendy z Přelouče nebo Volodi někde od Kyjeva? Dost bylo špičkových vědců, amerických prezidentů, šéfů nadnárodních koncernů a globálních organizací, hysterických zpráv CNN a dalších Xmilion amerických zpravodajství. Bylo by to míň napínavé? Nemyslím. Možná o to autentičtější, že s Jendou z Přelouče se identifikujeme snadněji než s americkou bioložkou někde v Africe. To byla silná stránka Rychlých lodí a slabší stránka obranného reflexu.

Ovšem tím neříkám, že Obranný reflex nestojí za přečtení. Stojí. Myšlenka je zajímavá a originální. Spektakulární vyprávění nekončí spektakulárním happyendem, čehož jsem se bál. Nakonec se vracíme k témuž, čím byly Rychlé lodě zajímavé, že vaz nám nakonec nezlomí jaguár z brazilské džungle, ale tvorové mnohem menší, až neviditelní. Nebo si ho snad zlomíme sami?

Zatímco to tu píšu, otevřeným oknem na mne kouká straka, tikem v oku mne pozoruje. Možná bych se měl začít bát. Tak kdybych už nenapsal, Obranný reflex se začíná naplňovat.
Petr Eisner, Obranný reflex, Jota 2008, 184 stran

Vida tento inzerát, položil jsem si pár otázek.
1. Jaký smysl mají podobné inzeráty? Budou psi nalezeni?
2. Jaký mají smysl inzeráty, když se hledají tato nepopulární plemena? Polštářáci, na kterými většina lidí ohrne nos, mávne rukou a řekne si "dobře jim tak".
3. Jakou roli bude hrát fakt, že nešťastný majitel je z nějaké (u nás tak neoblíbené) rusky mluvící oblasti? Nedopadne to tak, že mu přijdou poštou dvě psí hlavy v krabici od bot?

Nakonec jsem to vzal z druhé strany, tedy autorovy, a chvilku popřemýšlel o naději, která byla do tohoto barevného výtisku vložena. O víře ve slušnost lidí, kteří si Volodymyra nedokáží představit jinak než jako kopáče kanálů či mafiánskou mlátičku, o víře ve slušost lidí, kteří tu prostě Volodymyry nechtějí, natož aby měli chuť jim pomáhat hledat psi.
Snad jen kvůli té "úplatě" by se někdo možná našel

Další milník, který dělí českou populaci na dva tábory, je na světě. Vedle radaru a chobotnice - Entropa. Jedni ji považují za drzost a zbytečnou provokaci, druzí ji mají za odvážné dílo reprezentující Čechy tak, že i Financial Times v dobách prohlubující se krize píší o české Entropě.
No, a co já?

Read more...

Od tohoto postu nicmoc nečekejte, jenom jsem si tak srovnal z čeho všeho výtažky na sebe plácáme různou drogerií, napadlo mne to, když jsem viděl reklamu na něco s výtažkem ze zlata.

Z aloe vera, z kaktusu, z čínské houby, z bambusu, z máty, z granátového jablka, z heřmánku, z mořských řas, z řeřichy, z artyčoků, z listů červené řepy, z oliv, z limetky a zázvoru, z hroznového vína, ze zrnek hroznového vína, z kaviáru, z mléka, z mandlového mléka, z kokosového mléka, z pšenice, z ovsa, z rostlinné placenty (to by mě zajímalo, co to je), z chinovníku, z borovice, z kakaa a řasy Fucus, z henny, z tymiánu, z lískových oříšků, z komule davidovy (to si radši ani nechci představovat), z květu konopí, z arktické brusinky (že tam nezmrzne, brusinka jedna...), z čajovníku australského, z rostliny Uňa de gato (hmm, samý lepší), z chmele, z rozmarýnu, z česneku, z pazvoneku chloupkatého (kdyby nebyl chloupkatý, ale ještě navíc "pa" brrr), z břízy, z kaštanu, ze skořice, z bílého čaje, z divoké růže, z rýže, z gingka, z pupečníku asijského (to je mi taky, bůhvíjaký fujtajxl), ze šišáku bajkalského, z jojoby, a ještě jednou z mandlí, prý teď sladkých, z kotvičníku, z manga, z jogurtu, z datlí, z hlohu, z ibišku, z citronového květu, z chrpy
a přitvrdíme
z červeného pepře, z výtažků ze schránek z mořských korýšů, z ústřic, ze santalového dřeva, z cedru, z pižma, z mučenky (to hovoří za vše), ze semene koňského kaštanu (málem jsem si nepřečetl to "kaštanu"), z papáji, z vilínu, z makadamových ořechů a zimolezu, z dračího ovoce, z ženšenu a ze semen lnu.
Nakonec to aktivní zlato.

No, co? Jak to tak pročítám, říkám si, běžte na zahradu a něco vyrýpněte, pojmenujte, to vyždímejte a naplácejte na xicht. Určitě vám to pomůže. A když to zabalíte do pěknýho obalu, jistě i zbohatnete. Hlavně ať je to přírodní...

Praktická rukověť, kterak čelit návštěvám, o kterých jsem myslel, že už nechodí. Vskutku, když jsem je viděl stát u dveří, slušně oblečeného mladíka a zralou dámu, s aktovkami, říkal jsem si, co že to může asi být? Berňák se před kontrolou ohlásí, zvaná návštěva to není. Řemeslníci mívají montérky...

Read more...