Z nohova deníčku

Nebojte, nebudu si zde hrát na recenzenta(natož potom pravidelného) X faktoru, jaxe stalo módou u SuperStar či Reality Shows. Říkám tomu hrát si na Scalexe
Jsem se těšil, že uvidím X-faktor, nevím přesně co to je, TV Nova, která jej hledá zjevně také ne. Prý je to něco, co je mimo zpěv, přesto je to apriori pěvecká soutěž. Stejně jako produkce pořadu, i já věřil, že se najde v český Paul Pot (Americký talent roku 2007). Někdo, před kým zůstaneme stát s otevřenou pusou a zírat...
Nestalo se tak v díle prvním, možná později, jenom nevím, jestli najdu tu odvahu to ještě zkusit. Možná toho chci napoprvé hodně, možná je to strategie tvůrců. Jakože pravé perly teprve přijdou. Kéž by.
Pustil jsem bednu s tím, že se vědomě možná pouštím do možné dlouhodobé závislosti na tom, co Nova neděli co neděli přinese, jak už se mi mnohokrát stalo u prvních dílu čehokoli. To, co jsme však viděli v prvním díle nebyl pořad, který by mne mohl nalákat ke sledování tak dlouhodobého projektu. Prostě dlouhý sestřih hvězdné pěchoty. Naivita těch před kamerou, kteří se snažili svým výkonem zaujmout. Zvrácená odvaha produkce s tímto otravovat publikum. Já se chtěl a k televizi se přišel bavit, sledoval jsem však naprosto jiný žánr: psychopatalogickou sondu do zakomplexovaných netalentovaných duší. Bylo mi trapně za ně. Ty tři čtyři předvedené úspěchy, to zdaleka nemohly vyvážit.
Budu-li se chtít bavit tím, jaxe někdo nědke ztrapňuje pustím si například svatbu Jiřího Káry, což je video, u kterého se mi dělalo fyzicky nevolno a já objektivně trpěl. Byl jsem však na to připraven, u X-faktoru jsem naopak očekával mladickou svěžest a začátky úspěchů, ale diváctvu předhozená hodinová koncentrovaná konzerva nacpaná ztrátou soudnosti milých spoluobčanů předstoupivších před kameru a porotu mne ani nepotěšila ani nepobavila.
Dobrá zpráva, příští neděli večer mám volno.