Máme to za sebou. Ohlasy byly nakonec docela příznivé a Srbové prý loňské mistrovství ve Švýcarsku předčili skoro ve všem. Ubytování, stravování, doprava, terén, všechno na výborné úrovni. Sice to každou chvíli vypadalo na kolosální průser, ale ten se nakonec vždycky podařilo nějak zažehnat.

Poslední den komentování a konečně obstojný výkon. Po včerejším fiasku jsem totiž pochopil, že bude lepší se nespoléhat na cizí pomoc. Takže jsem si přivstal a postavil si na shromaždišti vlastní stánek. A nebyl to špatný nápad. Zoranovi se sice podařilo takřka okamžitě shodit mezičasy z rádií, ale naštěstí to bylo ještě deset minut před startem.

I banket se docela vydařil. Český tým v čele s Marošem sehrál úlohu hlavních tahounů večera a byla jenom škoda, že závodníci měli večerku v 23:00. I když slibovaná kapela nakonec stejně nezahrála vůbec nic.

Závěrečný ceremoniál s medailemi , na kterých bylo datum bez měsíce, to všechno tak hezky shrnul. Jediný, kdo chyběl, byl Dani. Nejdůležitější element celého mistrovství, který tady nechal tak pět let života. Doufám, že to přežije bez újmy na zdraví. Tohle je totiž opravdový dělník orientačního běhu.