Maturitní otázky ITE

Webový prohlížeč je počítačový program, který slouží k prohlížení World Wide Webu (WWW). Program umožňuje komunikaci s HTTP serverem a zpracování přijatého kódu (HTML, XHTML, XML apod.), který podle daných standardů zformátuje a zobrazí webovou stránku. Textové prohlížeče zobrazují stránky jako text, obvykle velmi jednoduše formátovaný. Grafické prohlížeče umožňují složitější formátování stránky včetně zobrazení obrázků. Pro zobrazení některých zvláštních součástí stránky, jako jsou Flash animace nebo Java applety, je třeba prohlížeč doplnit o specializované zásuvné moduly (tak zvané pluginy). Mezi nejznámější webové prohlížeče patří grafické (seřazeny podle počtu uživatelů) Windows Internet Explorer 6-8, Mozilla Firefox, Safari, Google Chrome, Opera a textové Links a Lynx.

Historie prohlížečů aneb válka o prvenství

Důležitou osobou v raném vývoji webových prohlížečů byl Neil Larson, který v roce 1977 vytvořil program jménem TRS-80, jehož hlavními rysy bylo přecházení na jiné úrovně dokumentů pomocí hypertextu.

V roce 1984 byl na základě myšlenek Teda Nelsona vytvořen komerční ukázkový program DOS Maxthink, který byl rozšířen o některé další funkce a podporu ASCII znaků.

V roce 1987 byly tyto schopnosti zabudovány do tehdy populárního placeného DOSovského programu Hyper Rez a PC hypertext. Tyto programy tvořily koncept pro budoucí webové prohlížeče.

V roce 1989 jsou vytvořeny programy HyperBBS a HyperLAN které slouží uživatelům k vyhledávání a vkládání informací. V témže roce je také vytvořen program TransText a spoustu nástrojů pro vybudování rozsáhlé databáze vědomostí, která v té době obsahuje
50 000 souborů s 200 000 hypertextů.

Počátkem roku 1988 Peter Scott a Earle Fogel rozvíjejí dřívější myšlenku HyperRez konceptu ve vytvoření Hytelnetu, který přidává odkazy na telnet stránky které by v roce 1990 přinesly uživatelům stálý přístup k online katalogu s více než 5000 knihovnami po celém světě.

NeXTcube byl vytvořen Timem Berners-Leem (průkopník v používání hypertextu pro vyhledávání informací) jako první webserver na světě a také jako první plnohodnotný webový prohlížeč, který byl pojmenován WorldWideWeb v roce 1990.

V březnu roku 1991 ho Berners-Lee představil kolegům v CERNu. Mezitím byl vývoj webových prohlížečů propojen s vývojem webu vůbec.

V roce 1992 Tony Johnson uvolnil prohlížeč MidasWWW. Jiný prvotní prohlížeč se jmenoval ViolaWWW který byl vytvořen po HyperCard.

V roce 1994 je vypuštěn projekt Netscape Navigator a pro další rok se stává vlajkovou lodí společnosti. Během chvíle se prohlížeč díky svému prostředí stává nesmírně populárním.

Zlom přišel v roce 1995, kdy vypouští Microsoft do světa novou verzi operačního sytému Windows 1995 a společně s tím i internetový prohlížeč Internet Explorer. Ten nakonec poráží v oblíbenosti Netscape a díky tomu utváří i nové rysy HTML.

Navíc zavádí ActiveX čímž se z něho stává unikátní prohlížeč a svou konkurenci tvrdě převálcuje. Prohlížeč je distribuován společně s operačním systémem a tak se brzy rozšiřuje na miliony všech PC na světě. V té době začíná "válka prohlížečů".

Netscape pak učiní zoufalý krok - uvolní zdrojové kódy jedné z verzí svého prohlížeče pod názvem Mozilla pod volnou licencí. Ten pak jako část Mozilla Suite přebírá organizace Mozilla Foundation; později z něj vzniká Mozilla Firefox a začíná další válka prohlížečů. Od té doby také vzniklo několik hybridů, které byly založeny na Netscapovém jádru.

Opomíjeným prohlížečem, na který však mnoho zasvěcených lidí nenechá dopustit je Opera, dokonale vyzbrojený browser, s implementovaným poštovním klientem. Tento prohlížeč se nikdy nedočkal a nejspíše ani nedočká velkého ohlasu, mnoho lidí ho zavrhuje díky jeho přeplněnosti utilitami. Pravdou ale je, že Opera ASA se nesnaží tento prohlížeč zviditelnit.

Renderovací jádro prohlížeče je software, který vezme obsah webové stránky (HTML, XML, obrázky apod.), formátovací informace (CSS, XSL apod.) a zobrazí naformátovaný obsah do okna webového prohlížeče, na tiskárnu či jiné médium. Renderovací jádro je nejčastěji používáno jako součást webových prohlížečů či e-mailových klientů. Nejvíce používané jádro v současné době je Trident z prohlížeče Windows Internet Explorer.

Renderovací jádro je obvykle samostatná softwarová komponenta, kterou lze vzít a použít v jiných produktech, než pro které je primárně vyvinuta. Toto se týká zejména jader, které jsou k dispozici pod svobodnou licencí. Typickým příkladem je renderovací jádro Gecko, které používají produkty Mozilla, ale též řada webových prohlížečů jako Flock, K-Meleon či Epiphany. V případě nejpopulárnějšího jádra Trident, které je součástí operačního systému Microsoft Windows, lze integrované jádro použít přes ActiveX. Díky tomu jej může využívat libovolná nainstalovaná aplikace bez nutnosti, aby si s sebou instalovala vlastní renderovací jádro. Typický případ každého softwaru, který zobrazí obsah internetových stránek.

Běžné součásti prohlížeče

Čtečka informačních kanálů (RSS)
RSS je rodina XML formátů určených pro čtení novinek na webových stránkách a obecněji syndikaci obsahu.

Technologie RSS umožňuje uživatelům Internetu přihlásit se k odběru novinek z webu, který nabízí RSS zdroj (RSS feed, též RSS kanál, RSS channel). Tento zdroj se většinou vyskytuje na stránkách, kde se obsah mění a přidává velmi často (například zpravodajské servery).

Původně tento formát sloužil pouze k předávání aktuálních novinek mezi jednotlivými servery, které takto velmi jednoduše mohly odkazovat na aktuální články na jiných serverech.

RSS formát poskytuje obsah celého článku, příp. jeho část, odkaz na původní článek a také jiná metadata. Tyto informace jsou posílány jako XML soubor nazývaný RSS zdroj, webový zdroj, RSS stream, RSS feed nebo RSS kanál.

E-mailový klient
Některé prohlížeče, dovolují stažení e-mailů do svých implementovaných poštovních klientů, používají k tomu protokoly POP3 a IMAP. Stejně tak jako běžné desktopové programy (outlook atp…).

Blokování reklam
Velmi užitečná funkce, chceme-li se zbavit všech nežádoucích banerů nebo textových reklam. V uživatelsky příjemném rozhraní akorát klikneme na obrázky, které nechceme zobrazovat, v případě java skriptů, můžeme filtrovat dle url adres.

Gesta myší
Pomocí gest myší, můžeme ovládat všechny obvyklé funkce jako je „zpět“, „vpřed“, „domů“ atp. Zvyšuje komfort a šetří čas.

Cache [Keč]
Každý prohlížeč dokáže zpětně zobrazit již prošlé stránky, protože si do „tempu“ ukládá a stahuje všechny stránky a zapisuje si k nim dobu navštívení. Tento cache zůstává v prohlížeči dokud ho nesmažem, díky tomu si šetříme čas při načítání stránky a minimalizujeme datové toky.

Záložky (oblíbené stránky)
Každý prohlížeč dovoluje ukládání adres oblíbených stránek, které můžeme z nabídky vyvolat pouhým kliknutím.

Historie
Historie navštívených stránek se zaznamenává neustále, proto si můžeme zpětně zjistit, kterou stránku jsme kdy navštěvovali a na jakých serverech jsem se pohybovali.

Cookies
Možnost uchování cookies v prohlížeči nám umožňuje automatické přihlášení na různé weby, nebo obsahy nákupních košíků, či nám znemožňuje opětovné hlasování v anketách.
Cookies se mažou až po vypršení expirační doby nebo při zavření prohlížeče (záleží na parametrech zadaných webmasterem).

Klady a zápory prohlížečů:
Internet explorer:
- přílišná itegrovanost do systému, bezpečností chyby, opomíjení standartů, umí „jen prohlížet“
+ naprosto jednoduchá obsluha, existují na ni více-méně dobré nadstavby např. Maxthon

Mozzilla Firefox:
- v základu holá, extensions (rozšíření) jsou jen další webové stránky, ale není to část SW
+ jedny z nejlepší interpretací standartů, jednoduchá na ovládání, e-mailový klient

Opera:
- pro začátečníky složitá, mnoho funkcí a velké množství nastavení, které lidi mate
+ správně interpretuje i špatně napsané weby, maximální možná podpora standartů, obsahuje e-mailového klienta

Safari, Konqueror = ...neznám doplňte si sami