Sunday, 23. August 2009, 17:25:15
Chtěl bych se vám omluvit za to, že moc nestíhám psát články z jednotlivých závodů. Bohužel tu máme míň času, než jsem si původně myslel a práce je opravdu mrtě, kotýlek, úpe nejvíc… Né asi! Jako že nás nemálo trápí fakt, že se musíme ještě zabývat například MS v trailu apod. Třeba zrovna včera byl na MS volnej den, ale musel jsem se hromadnou dopravou dostat z jednoho konce Misckolce na druhej, abych byl schopnej napsat reportáž o WTOC. Vzrůšo jak prase, pač jsem neměl nejmenší páru o tom, že kromě klasického označení autobusů číslovkou, používají Maďaři ještě označení písmenem. Takže je rozdíl mezi tim, když nasednete do busu číslo 1 a busu číslo 1A. Naštěstí mě to vykoplo kousek od mé Zoo zastávky. (cca 3km) Nejdivnější bylo, když se řidič otočil na točně, vystoupil, začal se tam cukrovat s nějakou borkou a odpálil si cigáro. V tu chvíli mi docvaklo, že tady něco nehraje. Frajer šprechtil po anglicku velmi po skromnu a nebylo vůbec jednoduché mu vysvětlit, že hledám stanici Zoo. Nejdřív jsem se mu snažil ukázat jako že opici. Na to na mě koukal jak na vola. Došlo mi, že spíš já mám ještě opici z předešlýho večera... Takže jsem přešel na klokana. V tu chvíli se pohodlně usadil a vybalil si popcorn. Asi si myslel, že to je nějaký představení. Chytil se až na tygra. Asi jsem ho polekal natolik, že pochopil, že tohle neni žádná šou Dana Nekonečného a že se na ten Trail musim dostat za každou cenu. Nakonec mi nakreslil na ubrousek plánek cesty na další zatávku, odkud to jezdilo až k Zoo. Thats all... Prostě jsem strávil dvě hodiny cestováním, další dvě na trailovém závodě, (do kterého jsem byl dost brutálně naverbován) pak další tři na VIP/Media race z(s tím spojeným media banketu) a po příjezdu na ubikaci jsem musel ještě vyzpovídat WTOC reproše. Když jsem se po osmý hodině večír konečně posadil na zadek, napsal Vojcek, jestli něco nepodniknem. „Ty voe, že váháš! celej den sem zabil někde v terénu, takže budu za každou akci rád…“ Takže jsme skočili na pivko, dvě, tři… pět. Nejlepší na tom bylo, jak se po těch několika rundičkách domluvíte naprosto každým jazykem. V tu chvíli neexistuje žádná jazyková bariéra...
Úžasná atmosféra, skvělí lidé, solidní pivo a hlavně jsem byl u toho, když si Vojcek zlepšil svůj exovací osobáček z 5,4 na 4,8. Cejtil jsem se podobně, jako ti borci na olympijskym stadionu při doběhu finále stovky chlapů. Radostí jsem urobil mexickou vlnu a potřásl mistrovi pravicí. No zbytek večera neni příliš publikovatelný. Jen podotknu fakt, že jsem se ráno probudil celej ve své posteli bez újmy na zdraví a s přiměřeně plnou peněženkou. Ale abyste si nemysleli, že se tu jenom poflakujem po závodech a nic nepíšeme. Jen pro představu musíme naplnit do časáku 16 stran, což je 32 stran ve Wordu. (jedna strana v časáku jsou dvě ve wordu) Sice z toho bude tak 1/3 obrázků, map apod. ale tak stejně na nás zbývá cca 20 stránek textu. Momentálně máme hotovejch tak 7 stránek a musim se vám přiznat, že opravdu netušim jak to všechno do středy (kdy je uzávěrka) stihneme. Uvidíme... Každopádně je dneska na večír plánovanej banket, což je další individuální boj tituly. Už se nemůžu dočkat, až uvidíme třeba takovou Minnu Kauppi v akci. Dneska bude dlouhá noc...