výlet výletů
Monday, 2. March 2009, 08:05:41
kterak na skůtru na jih jsem se vydal
kterak ve stanu já chudák oka nezamhouřil
kterak na surfu jsem řádil
a v neposlední řadě
kterak jsem se v horách skoro ztratil, benzím mi skoro došel a promokl jsem až na kost...
...měl sem toho dost
kterak ve stanu já chudák oka nezamhouřil
kterak na surfu jsem řádil
a v neposlední řadě
kterak jsem se v horách skoro ztratil, benzím mi skoro došel a promokl jsem až na kost...
...měl sem toho dost
...jsem vám potkal jednoho amíka a on že má na jihu surf a že se tam parádně řádí ve vlnách. Doporučil mi místo, řekl kde vyzvednout jeho board a bylo rozhodnuto. Vyrazím na jih surfovat.
Ve čtvrtek jsem chtěl nakoupit zásoby, možná cestovní batoh, mapu a vyrazit. Máísto toho jsem akorát bloumal po obchodních domech (department storech) a zkoušel najít outdoorovej krám, nebo něco se sportovním vybavením. Neúspěšně. Domů jsem se vrátil za soumraku naprosto vyčerpán, bez batohu, bez zásob. Jediné co jsem ten den pořídil, byla mapa Taiwanu. Ale taky to byl porod. Google maps trip planer říkal něco kolem 100km, 1h50m. Nakonec to trvalo kolem 2,5h, ale dalo se
Na jihu bylo pěkně teploučko, krásně svítilo sluníčko a těšil jsem se do vody. Pláž jsem už před tím z domova okukoval ze satelitu a tak když jsem dojel na místo, bezpečně jsem to poznal. Nicméně zbývalo ještě najít ten sufshop, kde mi půjčí amíkovo prkno. Jel jsem tedy dál, cíl bylo Jialeshuei. Uprostřed ničeho na mě začala pořvávat nějaká babka, že když chci dál že musim zaplatit. Zastavil jsem u její budky a podivil se, proč že to na mě pořvává: "money money!" Za co jako? Ukázala na nějaký obrázky šutrů v moři a nějakejch písků a že prej 100 za mě a 30 za skůtra. Nasratbábo sem poděkoval, otořil skůtr a zamířil k surfshopu, který jsem cestou minul. Byl to on. Asi půl hoďky trvalo, než sem konečně měl prkno v ruce, jak neumím čínsky, tak je to fakt boj. Další task bylo sehnat rash guard. Zkrátka obleček proti vyrážce. Chtěl jsem koupit něco s dlouhým rukávem, aby mě to krylo před tou velkou ohnivou koulí co lítá semtam po nebi. Prej 1500NT (*0,7=CZK). To sem se trochu lek a optal se na půjčení. 150NT, to už šlo. Jenže neměli s dlouhymm rukávem. Njn, trochu sem se osmahnul, ale sluníčko celkem rychle zalezlo, tak to nebolí zas tolik
Co se surfu týče. Celkem funny. To že jsem jezdil na skejtu a na snoutu ještě taky semtam, hm, vůbec nic neznamenalo
Naprosto nová dynamika, naprosto neočekávaný procesy. Byl sem za opravdovou lamu. Ale na to že sem to nikdy před tim nedělal sem se párkrát parádně povozil. Napíšu sem jak to probíhalo (z pravidla vždy). Na vlnu jsem nased moc brzo, moc pozdě a nebo moc pomalu. Chce to cvik. Nicméně, když už jsem vyhlédl velikou vlnu, určil že se bude lámat akorát u mě a je dost veliká, otočil jsem prkno a začal makat. Samý prdelky, jako třeba "tak poď ty zlobidlo" nebo "come to papa" 
Jenže když se to kousek odemě zvedlo o metr a fakt to začalo hučet, proměnilo se to spíš v "kurvááá" a útěk. Nebylo kam utíkat, bylo už pozdě. Zbejvalo naskočit a nechat se povozit, nebo pořádně vymáchat. Byla to sranda a pořádná makačka. Mohl bych tam být každý den a naprosto chápu posedlost surfem...Večer pak prohlédnout Kenting, nějaká útesová místa a kolem půlnoci hledat místo na spaní. Našel jsem jedno na pláži (i kvůli foťáku jsem nechtěl spát v dunách, strašně foukalo), jenže když už sem se vybalil, zjistil brabence. Ty hajzli byli všude tam kde sem chtěl bydlet. Ani prd, takže zas sbalit a přesunout. Po celou dobu stavění stanu jsem po pláži z dálky sledoval pohyb šesti baterek, nebezpečně se přibližujících. Domníval jsem se, že do pobřežní hlídka kontroluje jestli někdo nelegálně nekempuje na pláži. Byl to stres jak prase, ale nakonec se nic nedělo.
Foukalo...
Celkový pohyb stanu omezilo až nanosení a nainstalování čtyř asi desetikilových kamenů z pláže přímo do každého z rohů obýváku. Fajn, stan nelítal, ale to neznamená, že chabá konstrukce držela nápory větru. A tak se ne jednou stalo že ze stanu byla placka a já se nestíhal divit, jak že to u všech všudy fouká. Postaveno bylo kolem půlnoci. Kolem páté, když už bylo světlo, mě věčné podpírání stanu přestalo bavit a tak sem to nafotil, stan zas složil, všechno zaklidil do skůtru, uháněl pro surf a šup zas do moře. Byla to paráda. Když sem měl dost, sbalil sem sakypaky a šel se zkulturnit z5 k surfshopu. Vrátit prkno, náhradní kůži, osprchovat... Na parkoviště (nedaleko shopu, daleko od moře a vlastně od všeho) přijely dva autobusy s turisty. Milí turisté vyskákali z busu, naklusali k nedaleko stojícím stánkům s kdovíčim a za chvilku se ozval tlampač z jednoho busu. Jak všichni vyskákali, tak zas naskákali a busy odjely. Tolik k "jialeshuei splněno" pro většinu z nich. Ať žije turismus!
Přeskočím nudnou pasáž jak jsem fotil Kenting a přejdu k jádru
Zatoulal sem se na nějaký odlehlý místo a narazil tam na ceduli, spíš dedukce, ale na tabuli byl jih taiwanu, na jednom místě velkej červenej puntík a kolem toho asi desetikilometrové nárazníkové pásmu. Nacházel jsem se nedaleko červeného puntíku, hluboko v kontaminované zóně a tak sem se to rozhodl prozkoumat. Našel jsem krásnou písečnou pláž, plnou ve vodě skotačících lidí a hned vedle, neasi, jaderná elektrárna myslel sem že mi švihne Nevim jak to chladěj, nikde žádný chladící věže, ale domnívám se, vzhledem k blízkosti moře, že to je s tim nějakym způsobem spojený Lidi se dál vesele koupali, chělo by to tam zajet v noci a hledat svítící tříoký simpsons-rybičky 
Cestou jsem narazil na přírodní vyvěraliště plynu ze země. Bylo možný si na tom udělat popcorn nebo opéct bramboru, paráda.
No a teď HardPart.
Cestou na východ bylo v plánu navštívit písečnou poušť, jak to tak tady zvou, omrknout východní pobřeží a tak. Venkov jak prase. Civilizace končila pár kiláků za poslední vesnicí a já si to uháněl lesem nelesem, cestou necestou. Místama mě skůtřík pomalu nechtěl táhnout do kopce, jaký to byly krpály. Zkrátím to. To, že mi uprostřed ničeho nešla nahodit motorka, to byl spíš už jen takovej ftípek proti tomu co se dělo pak. Nad 200mnm byla mlha a prd vidět, nad 300mnm močilo a byla sakryš zima. Když už sem byl na kost promočenej a promrzlej, přestalo mě to bavit. Vzpomínal jsem jak já hlupák doma zapínal klimatizaci, když bylo krásnejch 30°C. Značky nikde, vesnice nikde, všude jen stromy, kopce a ten podělanej déšť. Z mapy jsem zhruba věděl kam jedu, ale tady neni nikdy jistý nic. Když už začínalo jít do tuhýho, začal mi ke všemu docházet benzín. Myslel sem že mě fakt už klepne. Pořád pršelo a můj stupeň komfortu byl dávno ten tam. Naštěstí jsem se ani ne do hodiny dostal na sestupnou cestu a oteplení bylo rapidně znát. Nikdy bych nevěřil takovým rozdílům počasí, jaké panují tady. Nakonec i pumpa byla, ale to už sem jel spíš na páru než na benál...
Tak mě to vyčerpalo, že jsem se rozhodl trip o den dříve ukončit a zamířil jsem domů. V rukách jsem neměl cit, ještě v Kao jsem měl mokré triko (pod bundou) i trencle. Ten den (sobota) jsem šel spát opravdu brzo a hrozně jsem si liboval, jakou mám krásně pohodlnou postýlku... Jsem měšťák jak prase, ale co už
Celkem najeto 397km, celkem slušný na to moje malý prdítko, hehe, dávám mu zabrat.
WIDGETIZE
Janulina # 3. March 2009, 13:10
AndrejkaandRadek # 7. March 2009, 20:24
Všechno nejlepší k Tvému svátku.
Papa, Andy.