Saturday, 7. March 2009, 20:00:00
cestování, Les Trois Vallées, lyže, sport
...
FotoalbumDo střediska jsme dorazili asi v půl jedné odpoledne. U hotelu jsme museli několik hodin čekat, až budou naše pokoje připravené a dostaneme klíčky. Během této doby jsme pomohli odtlačit auto ze závěje jedné paní a jen co se nám to povedlo, potřebovala odtlačit i její kamarádka.
Také jsme postavili sněhuláka jako pochoutku pro místního uklízeče sněhu. Každou chvilku kolem nás projel s obrovskou mašinou a pokoušel se odklidit i ty nejmenší zbytky sněhu na silnici a evidentně si to dost užíval. Své dovednosti například podpořil odklizením nějaké skleněné lahve se silnice k popelnici. Právě jemu jsme pro radost postavili sněhuláka přímo do cesty a čekali, až si pro něj přijede.
Po večeři jsme se šli projít do místního centra. Asi jsme trochu zabloudili, protože jedinou cestu, kterou jsme našli, vedla po sjezdovce. Sjezdovka byla pěkně utažená až ledovatá a vylézt nahoru bylo velkým zážitkem, obzvláště, když se z pozahorizontu sem tam objevil lyžař a musel mezi námi kličkovat.
Cesta to mohla být i správná, protože sjezdovka vedla přímo středem centra tohoto „městečka“. Vypadalo to zde, jakoby uprostřed sjezdovek vystavěli milion neuvěřitelně nevkusných betonových hotelů. Tak nějak preferuji, když je civilizační život oddělen od toho lyžařského.Fotoalbum
Friday, 6. March 2009, 20:00:00
cestování, lyže, trip, cesta
...
Po roce jsme opět jeli na týden na lyže do Francie. Jeli jsme se stejnou cestovkou, tentokrát však do střediska zvané Tři údolí, konkrétně do Les Menuires. Naše banda čítala 16 členů a opět jsme čekali, zda se do toho autobusu vlezem. Tentokrát však autobus byl i s přívěsem, takže nebyl žádný problém tam vše naskládat.
Bez problému se to ale opět neobešlo. Delegátem zasedací pořádek neseděl na přistavený autobus a tak jsme se asi půl hodiny dohadovali, kde kdo má sedět. Pak už cesta probíhala v dosti obvyklém duchu.
Sunday, 1. March 2009, 20:00:00
byt, praha
V pátek mi bylo sděleno, že v bytě v Praze přestaly fungovat veškeré zásuvky. Jediná, která funguje je v koupelně. Problém jsme ale odložili až na dnešní večer.
Hned po příjezdu jsme zjistili, že nefunkční zásuvky měli i vedlejší efekt. Měli jsme perfektně odmraženou lednici. Veškerá voda – asi deset litrů – se naštěstí zachytila ve výparníku. S Fandou jsme ho společnými silami z lednice vyndali a pomalými krůčky došli až k umyvadlu, kde jsme obsah výparníku předali pražským kanalizacím.
Vytahali jsme odevšad různé prodlužovačky a dotáhli jsme je z koupelny k lednici. Jen co jsme ji zapojili, všechny světla v bytě začala pohasínat, poblikávat. Z rozvodové krabičky nad kuchyňskou linkou se ozýval jasně slyšitelný jiskřící zvuk.
Po chvilce se situace uklidnila a my jsme pomocí prodlužovaček roztahali rozvody po celém bytě. Potřebovali jsme elektřinu pro modemy a routery abychom se dostali pomocí našich notebooků na internet.
Fanda zkusil zapojit i notebook, ale jiskřící skříňka jasně hlásila, jak intenzivně Fandův počítač pracuje. Každý má tedy úkol si v práci notebook nabít tak, aby mu doma vydržel na baterky, co nejdéle.
Protože se jiskření ozývá z čím dál více míst, raději jsme zhasli všechna světla. Zatím to docela pomáhá, tak snad to tu ještě chvilku vydržíme.
Saturday, 14. February 2009, 20:00:00
lyže, Javor, sjezdovky, sport
...
Fotoalbum
Je to možná k nevíře, ale opravdu dnes to bylo poprvé, co jsem byl lyžovat na Javoru. Konečně jsem mohl objevovat taje, tohoto kopce a konečně nyní mohu hodnotit jeho kvality. Hodnocení asi nebude až tak překvapivé. Je to poměrně hodně dobrý kopec se širokými sjezdovkami. Jednoznačně lepší než špičák. Protože ráno byla téměř sněhová kalamita a silnice těžko sjízdné, nebylo tam prý moc lidí. Na mě jich tam bylo ale stále dost.
Dnes také utrpělo moje ego. Prohodili jsme si s Dawidem lyže. Tak jsem měl možnost vyzkoušet lyže s dvanáctimetrovým rádiusem. Bylo to na nich trochu lehčí, ale můj jízdní projev byl velmi podobný. Stejně tak i David jezdil velmi podobně jako předtím, a tím mi dokázal, že v lyžích to opravdu není 
.Fotoalbum
Monday, 9. February 2009, 20:00:00
nabíječka, blogshoping
FotoalbumProtože moje původní nabíječka zůstala kdesi v Rakousku, musel jsem si koupit novu. Po krátkých úvahách padla volba na VoltCraft IPC-1.
Po rozbalení krabic jsem se nemohl ubránit smíchu. Celá nabíječka je zabalena do vysoce praktické nepromokavé brašny, kde je vše šikovně a přehledně uloženo. Brašna má také velmi pohodlný a praktický popruh z velmi odolného materiálu. Díky tomuto popruhu je možné nabíječku nosit elegantně přes rameno.
To však není vše! Patříte-li k lidem, kteří mají rádi ledvinky a různá pouzdérka na opasek, tak právě Vás může tato nabíječka oslovit. Brašna má na sobě našité šikovné poutko ze stejného materiálu jako je popruh. Díky tomuto poutku můžete mít nabíječku po ruce vždy, když bude zrovna zapotřebí. Nyní už se nebudete muset obávat, že některý z vašich elektronických miláčků umře hladem. Stačí jen sáhnout za opasek!
Pokud zrovna máte spotřebič, který nutně potřebuje baterku C či D, ale vy máte k dispozici pouze baterie typu AA, vaše taška Vás opět zachrání. Obsahuje čtyři redukce, které v okamžiku přemění vaši tužkovou baterii na požadovaný typ C nebo D.
Jste na cestách a nebo jen nemáte dostatek času doma? Pak zajisté využijte přibalenou zástrčku na 12V. Tu lze snadno zastrčit na místo zapalovače ve vašem voze a vy nemusíte mít přístup k těžko dostupné běžné zástrčce.
A to stále není Vše! K balení dostanete také nabíjecí akumulátory o úžasné kapacitě 2500mAh. Nedostanete dva, ani čtyři, ale hned osm těchto super výkonných a kvalitních akumulátorů, které vydrží opravdu dlouho.
Stále váháte? A co když vám řeknu, že Vaše akumulátory mohou být nabity už za jednu jedinou hodinu, takže už se ráno nemusíte trápit, když večer zapomenete baterie dát do nabíječky.
Pokud zrovna čekáte návštěvu a nebo Vaší nabíječku zrovna nepotřebujete, je možné ji velmi snadno složit do malých rozměrů a pak uschovat například pod postel. No není to skvělé? Objednávejte hned teď. Tato nabíječka není dostupná v žádném teleshopingu, tak si nenechte uniknout tuto jedinečnou nabídku. Alespoň jednou si koupíte za své peníze něco opravdu kvalitního.Fotoalbum
Thursday, 29. January 2009, 20:00:00
praha, MHD
Již od počátku dne byste si měli dávat pozor na kapesní zloděje, hlavně v hromadných dopravních prostředcích a v obchodních domech. Při služebních cestách vám hrozí ztráty nejen dokladů a osobních věcí, ale také nebezpečí dopravní nehody nebo alespoň pokuty za dopravní přestupek.
Zkrátím to, ráno jsem si zapomněl doma peněženku se všemi doklady. Až tak velkou hlavu jsem si z toho nedělal, protože stravenky na oběd mám naštěstí jinde. Jen jsem čekal, zda mě nevyhmátne nějaký ten revizor. Jsem totiž dost podezřelý tip, a jak vystoupím z metra a oni tam stojí, je téměř nulová šance na to, abych prošel. Raději nechají projít 20 jiných lidí, jen aby mě mohli zkontrolovat. Tento rok jsem se prokazoval nejmíň 10x.
A kde že mě chytli? Až na poslední zastávce na Pražského Povstání. Naštěstí to skončilo jen domluvou, protože pánu revizorovi, se nechtělo volat městskou policii, a že mi pro tentokrát bude věřit. Takže mu děkuji.
Wednesday, 31. December 2008, 20:00:00
slavnost, běžky, lyže, party
...
Dle našeho plánu, který zněl, že přes den pojedeme na lyže a večer půjdeme ke Kačce a Honzovi do bytu, jsme ráno Honza, Ivo a já vyrazily do Železné Rudy. Protože v zeleném voze nefungovalo topení, patřila teplá bunda a rukavice k povinnému vybavení každého z nás.
Hned po vystoupení z auta se začala předávat lahvinka slivovice, což napovídalo, že dnešní den nebude až tak úplně obyčejný. Každou chvilku jsme stavěli, že se někdo chtěl zahřát grogem, svařákem či jiným alkoholickým nápojem – tedy až na řidiče 
.
Lyžovačka byla fajn. Nikdo si neublížil, svítilo sluníčko a stopy byly na většině míst upravené a také jsme neuvěřitelně často potkávali nějaké známé.
Po návratu z lyží, jsme se rozprchli domů opláchnout a pak jsme zamířili ke Kačce a Honzovi domů. I já jsem takto učinil a asi v osm jsem vyrazil na autobus. Dle jízdního řádu jsem přišel včas, jak na sobotní, tak i na páteční jízdní řád. Lidí tu stálo dost, ale autobus nepřijel 
. Po dvaceti minutách se mi to zdálo divné a šel se znovu podívat, kdy to má jet. Vše se zdálo v pořádku a až po pečlivém zkoumání, jsem zjistil, že poznámka č. 14 uvedená za minutami spoje znamená, že dnes autobus nepojede 
. Tuto poznámku měli všechny autobusy jedoucí po sedmé večer.
I nezbylo než jít pěšky. Výsledek mého bádání nad jízdním řádem jsem oznámil i ostatním, a tak jsem měl na cestu i společnost. Do místa určení jsem se tak dostal asi po hodině od chvíle, co jsem opustil domov. Sluší se říci, že tento silvestrovský večer nepatřil zrovna k nejteplejším. Naštěstí u Honzy už mne čekal teplý svařák. 
Wednesday, 24. December 2008, 20:00:00
vánoce, slavnost, rodina
I já se musím zmínit o nejvýznamnějším svátku roku, který je brán jako svátek pohody a setkání s rodinou a dalšími blízkými.
Jako každý rok i letos jsem nakoupil vánoční dárky v poklidné atmosféře nákupních center a protože již byl štědrý den, byla tato pohoda o to větší. Pak už jen následovalo zabalení vánočních dárků, vytvoření a rozeslání vánočních pozdravů, příprava štědrovečerní tabule, nazdobení stromku a bytu, přivezení prarodičů…
Letos jsme se u nás sešli v hojném počtu devíti lidí. A tak o klid a pohodu bylo postaráno. Moji synovci za vydatného jekotu poklidně pobíhali po bytě sem a tam, během toho rozbalovali dárky a zároveň si s nimi i hráli.
Když už byla většina dárků rozbalena a všichni se odebrali ke svým domovům, nastal čas uklízení papírů a nádobí. Až nyní si konečně bylo možné otřít pot z čela a říci, jak pohodové a klidné vánoce to opět byly.
Tuesday, 23. December 2008, 20:00:00
cestování, Flachau, lyže, sjezdovky
...
Než jsme se nadáli, bul tu poslední den. Tentokrát jsme jeli do dalšího dle popisu velmi velkého střediska. A však všechny sjezdovky tu byly velmi přemrzlé a navíc nám nevyhovovaly jejich parametry. Proto jsme se po půl dni ježdění bez jakékoliv výrazné radosti vrátili do včerejšího střediska. Zde konečně opadla včerejší mlha a my si mohli užívat krásnou sjezdovku až do odpoledních hodin.
Po převlečení a připevnění lyží na střechu jsme okamžitě vyrazili domů. Objevil se však problém, že ofuk předního okna nefungoval, tak jak měl. Celé auto bylo zamlžené a ven nebylo vůbec vidět. Ani otírání hadříkem nepomáhalo. Hned za hadříkem naskočily nové stejně neprůhledné kapky rosy. Nepomohlo ani laborování s teplým a studeným vzduchem. Museli jsme tedy nasadit čepice a otevřít okýnka. Tento způsob fungoval natolik rozumně, že již byla možná bezpečná jízda vpřed.
Po hodině jízdy jsme mohli okýnka zavřít a kulichy sundat. Měli jsme však další problém v podobě téměř prázdné nádrže. Představa, že zajedeme k pumpě a natankujeme, byla dost naivní. On byl problém už nějakou pumpu najít, natož pak najít pumpu otevřenou. Po několika pokusech jsme raději sjeli z přímého směru a benzín vzali na křižující dálnici.
Domů jsme přijeli lehce po půlnoci a tak optimistické plány o nákupu dárků ještě tento večer padly jak domeček z karet.
Monday, 22. December 2008, 20:00:00
cestování, Flachau, lyže, sjezdovky
...
Podle původní předpovědi už dneska mělo být nádherné počasí velmi blízké azuru. A však na místo toho bylo počasí velmi mlhavé a ve vyšších polohách i větrné. Byl podobný problém jako včera, kdy u parkovišť lehce pršelo, a sníh byl těžký a promáčený. Naopak na vrcholcích hor byla silná mlha a nebylo vidět na krok, sníh však byl velmi kvalitní. Nezbylo nám než najít jistý kompromis a pohybovat se mezi mlhou a místy, kde už sníh nestál za nic.
« Prev 1 2 3 4 5 6 7 ... 32 Next »
Showing posts 21 -
30 of 312.
WIDGETIZE