Ústřední Topení

Bodový zisk z Bezvíčku a loňský výsledek nás celkem navnadily. Trošku ochladilo pomyšlení, že jdeme jen ve třech a základní luštící mozek se možná připojí kolem rána po internetu z Ameriky (což se stejně nestalo). Ledasco se také dalo tušit z našeho vystoupení z vlaku o zastávku dřív, které muselo Prahorám docela spestřit poledne. Sice poslední, ale vyzvednout obálku stíháme. Ještě jdeme pročíst výsledkovou listinu JF Bezvíčku a už je tu hvizd.

0. šifra (číselné řady) 14:05-14:25
Chvilku do toho netušícně koukáme a pak Jirka dává římské číslice, ciferné součty a ještě jednu. Po chvilce dohadování tipujeme další dvě a jde se pro papírky (prý zároveň s Chlífákama, kteří ovšem mají natipované hodnoty obráceně).
Michal: Obecně nemám doplňování řad rád, jelikož většinou dokážu zdůvodnit libovolné řešení a je to jen hádání, které zdůvodnění je lepší. Tady zvolené celkem dobré řady, akorát se mi nelíbí e, jelikož nejlepší bylo ho zadat do netu a moc nad tím nepřemýšlet. Není to nic, co se dá odhalit, buď ho znám, anebo ne.

1. šifra (obrázky a úhly) 14:25-14:35
Že pět úhlů dává dohromady kolečko tipujeme hned, chvilku na to klukům prozrazuju, že se to pak bude asi číst ve spirále. Problém máme s tím, že obrázky řadíme podle cest na návsi (hřbitov, pomník, …) a taky s tím, že nevíme, co všechno máme správně. Cesta přes „Jdete“ nevychází, tak zkoušíme „Dejte se“ - a dáváme se.
Michal: Pořád mi pořadí obrazců podle návsi přijde hezčí a elegantnější než písnička, která nemá žádnou zjevnou souvislost, ale šlo to v pohodě i bez toho, takže to je jedno.

2. šifra (výstava) 15:10-16:00
Cestou se dostáváme před Prahory, ale to ještě netušíme, že to je tak jediný úspěch za celou hru. Pokračujeme v pomalém tempu. Národnosti odhalujeme dříve, než si sedneme, akorát říkáme národnosti, ale hledáme státní příslušnost. Dokonce přes telefon zjišťujeme, že většina jmen patří skutečným lidem. Pak se chce vrchnímu kotelníkovi na záchod, tak to bere přes nápovědu, která nám sice moc nepomáhá, ale mezitím to Sopťa vyřeší. Jako všem nejdřív máme jen NOVOSTETS, ale pochod dál nepovoluji, dokud to buď nedoluštíme, nebo se Jirka nevrátí. Naštěstí vítězí první varianta a KYVIADUKT je s námi dříve než Jirka. Společně vyrážíme dál.
Michal: Rozhodně nám to trvalo déle, než mělo. V podstatě i nápověda špatně odkazuje na stát a nikoliv na národnost. Teď po bitvě by se mi líbila nápověda „...židovská hvězda...“, ale ta je možná příliš návodná (tečky místo „atd.“).

3. šifra (večeře) 16:20-16:35
Tentokrát jdu na záchod já a kluci mezitím dávají něco jako HOREC, ale Sopťa rád rozbijí věci, takže pokračujeme rychle.
Sopťa: Tak to tedy ne. Ten ořech byl od začátku podezřele lehký a měl v sobě dírku. Ty jsi snad jako malý neslepoval prázdné oříšky?

4. šifra (skokani) 17:00-18:20
Opět posezení větší, než by bylo vhodno. Když už víme, že každé číslo je menší nebo rovno než pořadí řádku, vytahuji z nouze Sirky a máme to. Pravděpodobně jen volíme velmi pomalý systém zjištění výsledku, takže nám to ještě chvilku trvá.
Michal: Ve výsledku asi dle mně jedna z nejhezčích šifer. Žádný zbytečný balast, bez znalosti systému špatně haluzitelná, ale princip jasný a v podstatě zřejmý, jelikož co jiného by se s tím taky dalo dělat.
Sopťa: Jo, to jsme viděli. A pamatuješ se ještě na tu šílenou pavučinu, když jsme si ty „souřadnice“ překreslovali do grafu?

5. šifra (nákup) 19:00-00:35
Náš očistec. Z 13. místa se propadáme někam k 30. Chytáme se článku v Sirkách, různých výrazných mezer v rozhovoru, párování nákupu podle různých parametrů (cena, obsah, výrobce, objem). Pořád se točíme dokolečka, nakonec Sopťa běží pro nápovědu, dokonce ji telefonuje i fotí, ale je nám to k ničemu, jelikož rozdíl označujeme jako kryt a maskovaný povel hledat právě dvojice, které mají něco společného. Rozhovor posloucháme každý asi 15x, symbolickým se pro nás stává výrok „Aha. Já už myslela.“, který pasujeme na motto. Po půlnoci svěšujeme hlavy, hodnotíme naše konto CB jako značně nadité a vzhledem k času už asi neupotřebitelné na závěrečné heslo a voláme o řešení.
Michal: Já si nemůžu pomoci a vím, že jsem ovlivněn naším nevyřešením, ale pořád se mi ta šifra vůbec nelíbí. Lépe řečeno líbí nápad a hravost, ale provedení moc ne. To na svíčce opravdu slouží jako kryt proti dešti a větru, nikoliv jako víčko. Právě dvě položky se stejnou cenou a asi 3 dvojice se stejnou hmotností nebo objemem. Matoucí článek v Sirkách, který patřil k něčemu úplně jinému, ale tématicky i sem. Navíc ten odkaz v rozhovoru mi přijde dost podivný, jelikož některé „sssebou“ a podobná slova byla znatelně výraznější než „s víčky“. Taky mám pocit, že vzhledem k dikci by mi nepřišlo vůbec divné, i kdyby ta věta zněla „... taková jedna hra Bedna.“

6. šifra (vojáci a kameny) 1:00-pět minut po rozbřesku (6:00?)
Když už se trápit, tak aspoň pořádně. Hodnosti i kameny nám jsou jasné. Dobře přeložíme i většínu balastu, měříme si jednotlivé obdélníky. Mezitím kluci jedí bagetu, i když nám je jasné, že má určitě něco společného s tajným heslem, ale v tu dobu předpokládáme, že tak daleko se nejspíš nedostaneme. V první pauze vyrážím pro nápovědu. V té tmě je výstup docela bojovka a skály na vrcholu vypadají nebezpečně. Nápověda svítí, ale moc nám nepomáhá. Vracím se a přesouváme se pod lampu. Jirka se jde vyspat a Sopťa a já odhalujeme pořadí barev. Pak do toho několik hodin koukáme a nevíme do dál. Přichází rozbřesk, Jirka se probouzí a navrhuje grafiku. Tak ji tam najdeme a jdeme.
Michal: pořád nechápu smysl různě velkých obdélníků a balastních slov (čekal bych něco elegantnějšího než prostě jen balast). Jinak hezká šifra, ale náš tragický stav.

7. šifra (asociační doplňovačka) 6:15-6:45
Touto týmovou šifrou lámeme naši beznaděj. Za světla je pomník hezky vidět a cesta není problém. Já si užívám nápady jako pobřeží-mys-myš a postup jak z peněz udělat R neluštíme ani doma.
Michal: v tomto místě nám týmovka hodně pomohla na nový rozjezd. Ta loňská asi byla hezčí (čti delší), ale i letos super.

8. šifra (notová osnova) 7:07-7:15
Začínáme zrychlovat. Jirka odhaluje notovou osnovu a já tak z nudy navrhuji posun. Tak si ty věci zase rychle balíme a vyrážíme

9. šifra (šachy a go) 7:30-8:00
Po dlouhé době vidíme vetší množství týmů najednou. Právě odcházejí Chlífáci, tak se přeháníme, který tým jsou větší trubky. Hrdě vítězíme Sopťa navrhuje brailovo písmo a vyráží pro nápovědu. Jirka hodnotí šachy jako divně symetrické, což mně přivede na myšlenku podezřelých dvojic. Výsledkem je, že když Sopťa volá bílou hůlku, tak my už čteme „lidka miloh“. Než se vrátí, tak nám to docvakne, ale ještě na něho s baťohem počkáme.
Michal: a to prosím pěkně bez toho, aby nám došla spojitost s Žižkou a překládáním gobanu přes šachovnici. Příště to musíme číst pořádně (nebo případně přespříště).

10. šifra (sud) 8:20-8:55
Telefon poskytuje standardní informaci o sudu v Libverdě. Přijde nám podezřelý text „pod větvemi“, takže volím ulici Pod lipami (jediná pod stromem v Jičíně). Jelikož čas běží a nás nic nenapadá, vyrážíme to zkusit a případně doluštit cestou. Cestou ovšem potkáváme pomník pod větvemi 80 metrů na jih. U mě byl vliv přísedícího Frikulínu docela malý, ale uznávám, že přesmyčka mi nedochází ani tam. Prostě hodnotíme situaci, že když nic nevíme, tak to klidně může být 80 metrů od minulého stanoviště a Sopťa to zkusí oběhnout. Vrací se s dalším zadáním a my usedáme na lavičku.
Michal: faktor haluzení celkem značný. Kdyby na mapě Jičína byly znázorněny i pomníky, líbilo by se mi to výrazně více. Rozhodně jsme měli víc štěstí než rozumu.

11. šifra (XF...) 9:00-10:35
Náš stroj se jemně zadrhává. Vidíme jak Frikulínům přibíhá běžec z nápovědy, ptá se jestli balí a oni souhlasně přikyvují a odcházejí. Jelikož přímé vyškrtání ošklivých písmen nám nefunguje a Jirka svůj poznatek, že místy to jde téměř číst nedotahuje, tak jdu pro nápovědu. Popobíhám a užívám si, že na tenhle kopec jdu za světla. Vyhlídka i kaplička nádherné a informace dost jednoznačná, takže dobíhám, ptám se jestli balíme a balíme.
Michal: začíná se projevovat časová tíseň, kdy radši volíme nápovědu místo přemýšlení.

12. šifra (korálky) 10:50-11:45
Jirka dobíhá pro šifru a my zabíráme lavičku a rybníčku. Zkoušíme morseovku a rozběhnutý kotelník pokračuje k nápovědě. Po jejím zavolání to dáváme celkem plynule i ve dvojici. Chvilku vedeme učenou disputaci, jestli se bere ideální počet tahů nebo uvyklý, ale jelikož zjišťujeme, že některá písmenka kreslíme každý jinak, tak vyhrává ideál.
Michal: tady lituji hodně, že místo luštění bereme nápovědu. Tohle vyřešit by potěšilo a moc nám k tomu asi nechybělo.

13. šifra (morseovka) 11:55-12:04
Náš cvalík pokračuje. Stejně jako někdo jiný zkoušíme hledat fonetický zápis písmen („zet“, „á“). Zepředu i zezadu, ale ani jedno nevychází a rychle voláme telefonickou nápovědu. Pak už to kluci přímo čtou a já odevzdávám karimatku a mapu a vyrážím v rychlý běh.
Michal: platí to co výše. Navíc se projevuje spěch i v tom, že kotelník nezkouší merseovku, přestože ji zkoušel snad i u vojáků, ořechů a Milohlídky

14. šifra (římská) 12:06-12:12
Sedáme na lavičku před park. Osobně už to vypouštím, ale lavička je příjemná, tak si sedám mezi kluky. Jirka poznamenává něco o tom, že místy to lze téměř číst. Pak si všímá velkých čísel a píše je vedle v arabských číslicích. Mne se rozlepí víčka a připadá mi to dost telefonně. Minutu se domlouváme a už tam voláme. Výsledek je takový nejasný, tak už to hold doluštíme celé, voláme na orgům pro tajné heslo a jestli to má ještě cenu.

Nemá, tak jdeme na autobusák pro auto, já cestou odhaluji zápletku 5. šifry. Pak už jen zdravíme další týmy a orgy a pápá lálá.