Zuzana Klimplová - Zuzanka bloguje...občas

Spousta fotek = spousta práce

Tuesday, 29. September 2009, 21:33:15

Snažím se protřídit fotky a je to celkem peklo. Je jich moc. Digitály by se měly zakázat.

Kde jsou ty časy, kdy člověk fotil na film a musel hodně přemýšlet, co vyfotí? Každopádně jsem zase udělala jedno video, tentokrát z Austrálie, které najdete zde.

No comments

Tak jsem se po osmi měsících konečně vrátila domů, takže už nebudu mít tolik o čem psát, tak nám to tu trochu zřídne. Každopádně už jsem vesele nezaměstnaná a hledám práci. Nevíte o něčem? Nejlépe s minimem práce, zodpovědnosti, dobrým šéfem a za hodně peněz.

Jinak koho by to zajímalo, tak Zuzka už je v Japonsku.

No comments

Udelalo se nam jasno

Saturday, 19. September 2009, 17:48:08

I kdyz zrovna ted premyslim, zda nebyl lepsi tajfun. To se clovek ve vetru aspon trochu ochladil. Ale ne nestezuji si.

Pokracuji v poznavani Hong Kongu a Kowloonu, takze uz vim, kde je jaky chram a banka, kde koupit jakoukoliv morskou potvoru, bylinky nebo nejakou starozitnost mamince do obyvaku (mami, neboj, cenova hladina me nakonec odradila

). Bizarnim zazitkem byla jizda po Central - Mid-Levels Escalator, coz je 800 m dlouhy eskalator z centra do kopce proste proto, aby lidi nemuseli chodit pesky. Taky jsem se svezla pravou cinskou dzunkou, dvoupatrovou tramvaji a "Peak Tram", coz je neco jako nase lanovka na Petrin (misty se sklonem 45 stupnu). Moc spektakularni vec pro turisty je Symphony of Lights. Predstavte si Krizikovu fontanu v Praze aplikovanou na cely Victoria Harbour, kde do rytmu hudby hraji vsei barvami mrakodrapy. Bomba!

Od stredy mi taky rikejte cajovy experte, neb jsem se zucastnila lekce o caji v prave cinske cajovne. Mooooc dobre! Ted muzu machrovat u ceskych cajovniku, ze to delaji blbe.

Co ale pozoruji vsude, je hong-kongska posedlost hygienou a cistotou. Nejenze tu v televizi bezi celkem chytlave reklamy na cisty Hong Kong, ale temer v kazdem obchode vidite, jak kazdou chvili cisti vitriny, v muzeich je samozrejmosti dezinfekce na ruce a v kazdem vytahu je cedulka "Tyto tlacitka se cisti kazde 2 hodiny". Holt, strach z praseci chripky je tu hodne rozsireny.
Z ceho jsem byla hodne nadsena, byl ostrov Lantau. Porad je tam spousta mrakodrapu, ale mnohem vic prirody, kopcu, plazi a vesnicek s tradicnim zpusem zivota jako treba Tai O, kdfe jsem zkusila sveho prvniho kraba. Pan Gut-Jarkovsky by ze me nemel radost, ale pochutnala jsem si (i kdyz to neni zrovna zalezitost pro velke jedliky). Taky tam maji nejvyssi sedici bronzovou sochu Buddhy venku (pravda, na svete jsou asi vyssi Buddhove, ale zadny zaroven sedici, bronzovy a venku

) a druhy nejvyssi kopec HK - Lantau Peak (934 m). Ten jsem bohuzel nezdolala, nebot jsem se rozhodla nezemrit na dehydrataci (uz asi po minute cesty vzhuru jsem byla totalne durch, teplota tela kolem 40 stupnu, tepovka na 250 a to jsem s sebou mela jen asi 4 deci vody...). Ale i z cca 800 m byl moc pekny vyhled.
Posledni den v HK patril Disneylandu (taky na Lantau). Vzdycky jsem se do nejakeho chtela podivat, tak proc ne v HK? A mooooc jsem si to uzila (btw. rodicove, proc jste si me neporidili o 20 let pozdeji? Uzila bych si to tam stejne a jeste bych pritom vypadala roztomile!

). Skoda jen, ze jsem s sebou nemela zadneho kamarada, ktery by me fotil, jak radim jako maly harant na vsemoznych atrakcich, co tam meli. Nezapomenutelna byla vesmirna horska draha nebo projizdka po rece v dzungli. Jen vsudypritomnemu merchendasingu jsem odolala (pri tech cenach, co tam meli, to nebylo tak tezke). A protoze se blizi Halloween, meli tam nekolik strasidelnych atrakci typu zamek (resp. hotel) hruzy. Skoro strasidelnejsi mi pripadal vriskot nekterych slecen, ale i panu (obzvlaste povedena byla rodinka, kdy maminka a dve dcery pri vstupu zavrely oci a zacaly rvat a nechaly se mezi mimozemstany provest tatinkem

A zitra uz me mate doma, takze VECIREK!

1 comment

Vlhka a zhava 5 dni v kuse :)

Tuesday, 15. September 2009, 14:08:21

Jojo, tak by se dal zatim shrnout muj pobyt v Hong Kongu. A myslim, ze v tomto stavu jeste par dni zustanu. Tady uz cestuju sama samotinka. Teda sama... je tu dalsich asi 10 milionu lidi, ale nikdo, koho bych znala.

A prvni dojmy? Vedro a vlhko. Taky tu dost prsi, holt obdobi tajfunu je obdobi tajfunu (a ja nemam destnik a nepodlehnu a nekoupim si ho

). Vsude mraky mrakodrapu, ale na druhou stranu i spousta zelenych kopcu a more. Vsude mrte lidi, obchodu, restauraci a aut. Docela zmatek. Proste Cina (i kdyz asi nejmin cinska Cina z cele Ciny

).
Mam pro sebe celkem levny jednoluzak (takovy maly krcalek bez okna, ale jinak je tu vse, co potrebuji) v Chungking Mansion (kazde patro 2-3 hostely) v Kowloonu. Prijde mi, ze tuto cast mesta ovladaji Indove (bo co to je za narodnost). A ti take tvori podstatnou cast "nahanecu" do obchodu, coz uprimne nesnasim. Bohuzel asi vypadam jako bohaty zapadni turista (a navic jsem tu sama), takze to na me porad zkousi. Ale uz jsem zjistila, jak se jim (a vedru) vyhnout. Kdyz nepomuze "no, thank you" usmev, staci chodit v metro podchodech nebo luxusnich pasazich a po nahanecich ani vedru neni ani pamatky. Pravda, s klimatizaci na plno je to trochu o zdravi a clovek toho moc nevidi (krome reklam a spousty drahych veci), ale co.

Ale jedno prijemne prekvapeni. Neni tu zas tak draho, jak jsem cekala!

Kazdopadne jsem se opet pustila do sve oblibene cinnosti na cestach - ochutnavani vsemoznych mistnich dobrot (i kdyz... svuj pobyt v HK jsem zacala v Burger Kingu na letisti, ale to spis bylo tim, ze jsem potrebovala rozmenit penize na bus a nic moc jineho tam nebylo

). Co myslite, jak by vam chutnalo rizoto z morskych plodu zabalene ve vajecne omelete nebo kusy chobotnice na spejli? Mne moc!
Samozrejme navstevuji vsemozna muzea (vyzkousela jsem si, jake by to bylo chodit na Mesici nebo ridit tanker), pamatky, atrakce (kung-fu s draky v parku) a trhy (treba ten nocni na Temple Street nebo Stanley Market, kde maji spoustu mistnich specialit a levnych "faku" - skoda, ze uz ted mam nad/presvahu

). Kazdopadne vim, se asi nejsem fanousek opery. Opera House v Sydney me nepresvedcil a ani lekce cinske opery nezmenila muj nazor.

Zato cinskou masaz jsem si moc a moc uzila.

Pondeli jsem zasvetila navsteve sve 28. zeme - Macau. Moc zajimave skloubeni cinskeho a portugalskeho stylu, i kdyz podstatne zaslejsi nez HK. Moc mi tam taky chutnalo susene maso a hlavne jejich mandlove susenky. Nicmene Macau budu mit spojene s tajfunem Koppa. Vetsinu dne proprselo a tak tak jsem stihla posldni trajekt pred nucenou nocni prestavkou, i kdyz by mozna bylo lepsi ho nestihout, neb more bylo hoooodne neklidne (horska draha hadr). Nastesti jsem vetsinu cesty prospala.

V HK me to malem odfouklo, ale do hostelu jsem to zvladla a deska to je venku uz OK az na dest (ze stupne 8 na 3, btw. po osmicce je uz jen 10 a to je totalni apokalypsa). Kazdopadne tajfun Koppa si vyzadal minimalne jednu obet a to muj fotak. Stale funguje (az na nektera tlacitka), ale foti jen krasne cerne fotky... Ale uz jsem si nasla nahradu - Kodak M320. Nic extra, ale celkem levny.

No comments

Good Bye, Australia!

Tuesday, 8. September 2009, 10:01:27

Kde zakoncit nas pobyt v Australii, kdyz ne v Sydney. Krasne mesto. Ale jsem z neho uplne uchozena a unavena, takze toho sama moc nenapisu. Radsi porusim autorska prava a odcituju, co uz napsala Dana a Zemlak (poznate, kdo psal co?), pac to napsali moc pekne a vtipne. Me vlastni zazitky jsou pripsane kurzivou.
Krasam velkomesta rozhodne vevodi svetoznama Opera, to je jasny. Spolu s Harbour Bridge tvori uchvatne panorama pristavniho mesta a prochazky kolem jsou supr, vednevnoci (Zuzka je tam ted na Aide – kdyz na operu, tak do Opera House ).

Cestou jsem se stavila v Royal botanic Gardens – prekrasne. Nejen flora, ale i fauna, konkretne tisice netopyru, kteri pres den visi na palmach a jinych stromech jako ohromne, prezrale hrusky. Po celych zahradach se rozleha krik cockatoos, velkych bilych papousku se zlutou chocholkou, kterou umi nacepyrit v prvotridni ciro.
Nasledovalo Australian museum a dalsi “must-see” atrakce a… AKVARIUM!! Videla jsem Nema (ja jsem teda Nema ani Doru nevidela, zato spoustu zraloku) a snad vsechny jeho kamose, ptakopysky, krokodyla a taky 6 druhu zraloku, co plavali na dosah, jen pres plexisklo tunelu. A videt ohromnou zelvu zespoda, kdyz se nadechuje nad hladinou.. parada. Povedenou atrakci je i Maritime muzeum, obzvlaste replika Cookovy lode Endeavour (skoda, ze uz hra na toto tema na tabore byla...)
Taky jsme se stavily na Bondi Beach – snad nejoblibenejsi plazi Australie, kde i ted, uprostred "zimy" bylo dost zivo (mrte surfaru a plazovych povalecu). Pak uz jsem si jen udelala vylet do Sydney Olympic Parku a okusila pocit, jake to je zaplavat si ve stejnem bazenu jako Ian Thorpe nebo vylezt si na stejnou bednu jako Honza Zelezny.

Jeden den jsme vyrazily ze Sydney do rozlehleho narodniho parku Blue Mountains. Ony to sice nejsou hory a ani nejsou moc modry (jsou modry a jsou to hory), ale je tam krasne! Ohromne udoli porostle eukalyptovymi lesy nabizi uchvatna panoramata, opravdu paradni turistika. Domorody pruvodce nam ukazal nekolik vodopadu, treky pod previsama ohromnych skal a samozrejme taky nejznamejsi skalni utvar - Three Sisters (podle legendy to jsou dcery mistniho samana, ktery je zaklel, aby je ochranil pred valkou se sousedim kmenem, ve ktere byl vsak sam zabit – drobna trhlina ve vychytralem planu). A jely jsme nejstrmejsim nejstrmejsi lanovkovlacekem na svete. Bomba!

A zitra uz zpatky do Aucklandu a pak do Hong Kongu a DOMU! Tentokrat uz sama samotinka, tak snad se v tom sirosirem svete neztratim.

No comments

Na zapad severozapadni linkou

Saturday, 5. September 2009, 09:28:04

V Darwinu jsme stravily jeden jediny den (velmi tropicky) a presto jsme vychytaly dve akcicky, ktere tu nejsou kazdy patek - Darwin Festival a Mindil Beach Sunset Market. Ta prvni zalezitost je o ruznych predstavenich na ruznych mistech ve meste. Ja stihla kousek domorodych tancu v Bicenntial parku - zajimave. Jeste vic me ale bavil nedelni Mindil Beach Sunset Market. Jak uz nazev napovida, tento trh se kona na plazi pri zapadu slunce a ma opravdu atmosferu. Stanky se vsemoznymi umeleckymi kousky a suvenyry, jidla snad ze vsech koutu sveta (ba ne, ceska kuchyne tam zastoupena nebyla

) a rada poulicnich umelcu (obzvlaste se mi libil typek, ktery hral na 5 didgeridoo, a druhy mu k tomu bubnoval, vysledkem cehoz byla takova moderni verze aboriginske hudby). No a samozrejme jsme si stihly projit i ostatni pametihodnosti jako parlament, NT muzeum, botanickou zahradu nebo umelou morskou lagunu. Vsechno se to tady datuje az po roce 1974, neb Darwin je tak strategicky umisten, ze ho nejprve za 2. svetove valky srovnali se zemi Japonci a pak na stedry den 1974 tropicka boure Tracy. Akorat dve veci jsem v Darwinu nestihla - steak z krokodyla (moc drahy) a stubbie, coz je normalne mala lahev piva, tady ale jde hned o 2-litrovou lahev!

Naprosto odvarene z tropickeho Darwinu jsme se teleportovaly do podstatne chladnejsiho Perthu na zapadnim pobrezi Australie (mam carku za dalsi ocean, tentokrat Indicky). Tam jsme absolvovaly vsechny klasicke atrakce co jinde, ale navic jeste plavbu lodickou do pristavu Fremantle nebo navstevu mincovny (drzela jsem v ruce $200000 ve zlate = 12 kg).Btw. kdybych byla ze zlata, tak bych vas prisla na $2709400. Doufam, ze jsem vam tak draha.

No a pak jsme byly postaveny pred velke dilema co s poslednim volnym dnem. Jet na cyklovylet na Rottnest Island nebo na dalsi vinnou tour do Labutiho udoli? Nakonec vyhrala vinna varianta, protoze jednak nejsem zadny biker a taky pomer cena/uzitek byl jasne na strane vina. Za stejne penize jsem se najedla, opila a neunavila.

I kdyz, neunavila... Clovek je znacne (minimalne spolecensky) unaven po 43 vzorcich vina (tak po 30 jsem rozeznavala uz jen cervene od bileho

). Hrebickem do rakvicky byla ochutnavka piva z mistniho mikropivovaru a navsteva cokoladovny.

O afterparty v koktejlbaru ani nemluve.

No comments

Cestovni videoteka

Monday, 31. August 2009, 14:55:08

Na YouTube jsem dala spoustu videi z nasich cest:

3x Fiji tance (kluci, holky, zalezitost s ohnem)
2x zviratka z Brisbane (koala a papousek)
1x C3PO v Melbourne Scienceworks
1x vystoupeni jednoho typka v Perthu

Enjoy!

No comments

Nedrazdete krokodyla bosou nohou

Saturday, 29. August 2009, 12:13:51

Tak toto plati v Kakadu National Parku jako vseobecne pravidlo. A kdyz ho porusite, vase blbost. Ja jsem se radsi jenom z uctive dalky divala. A ze bylo behem nasich poslednich dni s Adventure Tours na co. Spousta krokodylu (sladkovodnich i morskych, kteri jsou vetsi a neboji se napadnout cloveka), ptaku vsech druhu, obrich termitist, aboriginskych nastenych maleb, vodopadu, rokli a skal. Nejlepe se kouknout na fotky, ktere hovori za vse. Velkym zazitkem byla vubec samotna jizda v 4WD vozitku - takhle jsem si naposledy zaskakala v oddilove okurce.

Hooodne neprijemnou zalezitosti v Kakadu (s papouskama kakadu to nema nic spolecneho) jsou vsudypritomne mouchy a hovada (mam neskutecne postipane nohy). Holt, vlhke klima a teploty kolem tricitky jim delaji dobre... A jeste jednu vec jsem vypozorovala. Pravidelna strava je vyborna vec, ale jakmile se jednou vynecha, tak to je spatne. Kazdopadne v Perthu me ceka dieta.

2 comments

Na sever, Vavro, na sever

Saturday, 29. August 2009, 11:54:52

Dalsi tri dny stravene s Adventure Tours. Tentokrat to ale spis bylo o 3 dnech stravenych v autobusu. Ale to se dalo cekat, neb 1500 km mezi Alice Springs a Darwinem je 1500 km. Samozrejme jsme udelali nekolik zajimavych zastavek:

Pro me "lezu-po-vsem" kamarady, chcete-li si poradne zabouldrovat, doporucuji Dablovy kameny - opravdu povedena zalezitost (na Picase je spousta fotek se mnou, protoze jsem se samozrejme musela nechat vyfotit u kazdeho sutru ).
Horky pramen (33 stupnu) vas pri teplote vzduchu 33 stupnu moc neochladi, ale plavat primo mezi palmami a cekat, kdy na vas vyskoci krokodyl nebo jina havet, ma neco do sebe.
Rozhodne vybornym osvezenim bylo koupani v Katherine Gorge, akorat za ty 3 km zpatky k busu jsme se zase pekne zpotily...
Cestou jsme se zastavili v nekolika hodne sveraznych hospodach (ono toho popravde kolem Stuart Highway, co by pripominalo civilizaci, moc jineho neni) - za vsechny: australske UFO centrum ve Wycliffe Well, Dale Waters Pub se sbirkou spodniho pradla nebo Adelaide River Inn s vycpanym buvolem z Krokodyla Dundeeho.

Nekolik postrehu z meho osobniho zivota:

Uz se tesim na Lednacka a Mroze, protoze Magnum Ega (smetanova zmrzlina s 2 vrstvami cokolady, mezi kterymi je karamel ) jsem uz prejedena.
Asi se ze me tady stane pivar. Neni totiz nic lepsiho nez si po vyprahlem dni dat ledove vychlazene pivko (nebo dve).
Uz za 3 tydny me mate doma, takze zacnete planovat vecirky a chystat uvitaci transparenty. Uz se na vas vsechny moc tesim!
Maminko, na 21.9. prosim bramboracku (doufam, ze houby rostou).

No comments

Ayers Rock na pet (sve odpovedi posilejte na cislo 02 1111 5754)

Sunday, 23. August 2009, 15:49:36

Tento prispevek pisu s velkym sebezaprenim, tak si toho vazte. Pripravuje me totiz o cenny spanek. Ale zase na druhou stranu, buh vi, kdy se opet dostanu na net, takze bych urcite na neco zapomnela (i tak urcite na neco zapomenu).

Verze pro line:
Podivejte se na fotky a zavidte.

Bodova verze pro naruzive ctenare:

Prvni tri dny nasi vypravy s Adventure Tours jsme se pohybovaly v okoli Alice Springs (no, okoli, ono to spis bylo cca 400 km daleko ).
Jela jsem na velbloudovi.
Podivaly jsme se na posvatna mista aborigincu Kata Tjuta a samozrejme Uluru (to prvni se mi popravde libilo vic).
Kvuli vetru jsme nemohly vylezt na vrchol Uluru (i kdyz domorodci to neradi vidi, pry jsme jako mravenci), tak jsme se aspon prosly okolo (cca 9 km).
Vychod a zapad slunce na Uluru je vyborne divadlo pro turisty - vecer sampanske a tousty, rano plnohodnotna snidane. Ale barevne je to neskutecne!
Jeden den jsme stravily v King's Canyon - snad uplne nejlepsi cast zajezdu. Jak z jineho sveta. Akorat jsem si nikdy nemyslela, ze bych mohla jit 6 km pres 3 hodiny. No, sla, i kdyz me to ubijelo, za to jsem se dozvedela spoustu zajimavosti (napr. jak se aboriginci trestali).
Teplota byla po vetsinu dne pres 30 stupnu (a to tu maji zimu!).
Aby clovek prezil, musi vypit litr vody kazdou hodinu, co je venku (i kdyz tuto teorii jsem uspecne vyvratila).
V ramci naseho zajezdu jsme spaly v pomerne luxusne vybavenych kempech. Stany jsme ale pohrdly a radsi jsme si ustlaly pod sirakem ve swagu (neco mezi karimatkou a spacakem). Nocni obloha nad pousti je neuveritelna (i kdyz ja jsem ji moc neocenila, protoze jsem vzdycky hned usla ).
Abychom si stihly vsechno poradne uzit, musely jsme kazdy den vstavat kolem pate - pro me naprosta hruza.
Nas vylet je all inclusive, ale jidlo si musime zaslouzit. Tzn. nasbirat drevo na ohen, pomahat pri priprave jidla, umyvat nadobi... Pripadal jsem si jako na tabore (o ktery jsem letos bohuzel prisla).
Zatim jsem se potkala jen s jednim velkym pavoukem a jednim dingem ve volne prirode.