My OperaNa zapad severozapadni linkou
Saturday, September 5, 2009 9:28:04 AM
V Darwinu jsme stravily jeden jediny den (velmi tropicky) a presto jsme vychytaly dve akcicky, ktere tu nejsou kazdy patek - Darwin Festival a Mindil Beach Sunset Market. Ta prvni zalezitost je o ruznych predstavenich na ruznych mistech ve meste. Ja stihla kousek domorodych tancu v Bicenntial parku - zajimave. Jeste vic me ale bavil nedelni Mindil Beach Sunset Market. Jak uz nazev napovida, tento trh se kona na plazi pri zapadu slunce a ma opravdu atmosferu. Stanky se vsemoznymi umeleckymi kousky a suvenyry, jidla snad ze vsech koutu sveta (ba ne, ceska kuchyne tam zastoupena nebyla 
) a rada poulicnich umelcu (obzvlaste se mi libil typek, ktery hral na 5 didgeridoo, a druhy mu k tomu bubnoval, vysledkem cehoz byla takova moderni verze aboriginske hudby). No a samozrejme jsme si stihly projit i ostatni pametihodnosti jako parlament, NT muzeum, botanickou zahradu nebo umelou morskou lagunu. Vsechno se to tady datuje az po roce 1974, neb Darwin je tak strategicky umisten, ze ho nejprve za 2. svetove valky srovnali se zemi Japonci a pak na stedry den 1974 tropicka boure Tracy. Akorat dve veci jsem v Darwinu nestihla - steak z krokodyla (moc drahy) a stubbie, coz je normalne mala lahev piva, tady ale jde hned o 2-litrovou lahev!
Naprosto odvarene z tropickeho Darwinu jsme se teleportovaly do podstatne chladnejsiho Perthu na zapadnim pobrezi Australie (mam carku za dalsi ocean, tentokrat Indicky). Tam jsme absolvovaly vsechny klasicke atrakce co jinde, ale navic jeste plavbu lodickou do pristavu Fremantle nebo navstevu mincovny (drzela jsem v ruce $200000 ve zlate = 12 kg).Btw. kdybych byla ze zlata, tak bych vas prisla na $2709400. Doufam, ze jsem vam tak draha.
No a pak jsme byly postaveny pred velke dilema co s poslednim volnym dnem. Jet na cyklovylet na Rottnest Island nebo na dalsi vinnou tour do Labutiho udoli? Nakonec vyhrala vinna varianta, protoze jednak nejsem zadny biker a taky pomer cena/uzitek byl jasne na strane vina. Za stejne penize jsem se najedla, opila a neunavila. I kdyz, neunavila... Clovek je znacne (minimalne spolecensky) unaven po 43 vzorcich vina (tak po 30 jsem rozeznavala uz jen cervene od bileho ). Hrebickem do rakvicky byla ochutnavka piva z mistniho mikropivovaru a navsteva cokoladovny. O afterparty v koktejlbaru ani nemluve.
) a rada poulicnich umelcu (obzvlaste se mi libil typek, ktery hral na 5 didgeridoo, a druhy mu k tomu bubnoval, vysledkem cehoz byla takova moderni verze aboriginske hudby). No a samozrejme jsme si stihly projit i ostatni pametihodnosti jako parlament, NT muzeum, botanickou zahradu nebo umelou morskou lagunu. Vsechno se to tady datuje az po roce 1974, neb Darwin je tak strategicky umisten, ze ho nejprve za 2. svetove valky srovnali se zemi Japonci a pak na stedry den 1974 tropicka boure Tracy. Akorat dve veci jsem v Darwinu nestihla - steak z krokodyla (moc drahy) a stubbie, coz je normalne mala lahev piva, tady ale jde hned o 2-litrovou lahev! Naprosto odvarene z tropickeho Darwinu jsme se teleportovaly do podstatne chladnejsiho Perthu na zapadnim pobrezi Australie (mam carku za dalsi ocean, tentokrat Indicky). Tam jsme absolvovaly vsechny klasicke atrakce co jinde, ale navic jeste plavbu lodickou do pristavu Fremantle nebo navstevu mincovny (drzela jsem v ruce $200000 ve zlate = 12 kg).Btw. kdybych byla ze zlata, tak bych vas prisla na $2709400. Doufam, ze jsem vam tak draha.
No a pak jsme byly postaveny pred velke dilema co s poslednim volnym dnem. Jet na cyklovylet na Rottnest Island nebo na dalsi vinnou tour do Labutiho udoli? Nakonec vyhrala vinna varianta, protoze jednak nejsem zadny biker a taky pomer cena/uzitek byl jasne na strane vina. Za stejne penize jsem se najedla, opila a neunavila.
I kdyz, neunavila... Clovek je znacne (minimalne spolecensky) unaven po 43 vzorcich vina (tak po 30 jsem rozeznavala uz jen cervene od bileho ). Hrebickem do rakvicky byla ochutnavka piva z mistniho mikropivovaru a navsteva cokoladovny. O afterparty v koktejlbaru ani nemluve. 
You must be 